Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.
Doporučení na konec uhlí v roce 2038 nejspíše vezmou ministři jen na vědomí, rozhodnutí nechají na svých nástupcích
Možnost, že by vláda neschválila termín konce využívání uhlí v elektrárnách a teplárnách, se nelíbí ministrovi průmyslu a obchodu a jednomu z předsedů Uhelné komise Karlu Havlíčkovi (za ANO). Již dříve řekl, že kabinet by neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.
S tím, že termín 2038 vezme nynější vláda na vědomí a konečné rozhodnutí nechá až budoucímu kabinetu, je však Havlíček smířen. „Je to vyvážený kompromis, vláda nijak nemění závěry Uhelné komise, respektuje její doporučení a usnesení, kde je uvedeno,“ uvedl. Připustil, že je s ohledem na rostoucí ceny emisních povolenek vhodné, aby komise připravila i varianty rychlejšího útlumu.
Uhelná komise loni v prosinci doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038. Vyvolala tím kritiku některých nevládních organizací, takový termín považují za příliš pozdní i někteří ministři. Pro dřívější termín se vyslovil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který je zároveň druhým předsedou Uhelné komise. Rok 2033 považují za vhodný termín také ministři za ČSSD a dřívější termín podpořilo v připomínkovém řízení i ministerstvo financí.
Ekologické organizace, kterým se doporučení komise vůbec nelíbí, odkázaly i na aktuální plány ČEZu, který se chystá využívání uhlí výrazně redukovat již do roku 2030. „I Německo, kterým se Havlíček tolikrát zaklínal, skončí s uhlím dříve než v roce 2038. Konec uhlí proběhne v následujících deseti letech, ať už se to Havlíčkovi líbí, nebo ne,“ řekl mluvčí Greenpeace ČR Lukáš Hrábek.
Odkázal také na cenu emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého vypuštěného do atmosféry. V poslední době se dostala na rekordní hodnoty.
Svaz průmyslu a dopravy ČR uvedl, že se s doporučením komise ztotožňuje. Domnívá se také, že doporučení komise by vláda měla respektovat. „Aby se v roce 2038 mohlo využití uhlí utlumit, je potřeba zajistit řadu podmínek, které Uhelná komise odsouhlasila jako nezbytné. Musíme včas nahradit utlumované uhelné zdroje jinými zdroji a zajistit energetickou bezpečnost České republiky. Nezbytné je také dostavět nové jaderné zdroje a úspěšně transformovat teplárenství,“ řekla mluvčí svazu Lenka Dudková.
Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.
