Polské úřady prodloužily Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Česko nesouhlasí

Polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka ve středu prodloužil provozovateli Dolu Turów povolení k těžbě až do roku 2044. Proti těžbě protestují české a německé úřady, stejně jako ekologické organizace, které zdůrazňují, že pálení uhlí způsobuje zdravotní problémy a změnu klimatu. Podle českého ministerstva těžba ohrožuje české občany, vodu a životní prostředí. Na Polsko podalo žalobu už v únoru.

„Pokračování těžby hnědého uhlí a dalších doprovodných hornin z naleziště Turów je podle ministrova názoru v souladu se zásadou racionálního hospodaření. Vydání rozhodnutí, které umožňuje další fungování dolu, proto bylo odůvodněné,“ praví se v polském komuniké. Pokračování těžby také umožní další fungování blízké elektrárny, která zajišťuje několik procent spotřeby elektřiny v Polsku, dodalo ministerstvo.

„Je to velice důležitý den pro Turów, pro naši obec a také pro celou zemi. Povolení zaručuje práci obyvatelům regionu a příjmy obci, stejně jako dodávky elektřiny třem milionům domácností,“ prohlásil Wojciech Dobrolowicz, který byl pověřen výkonem funkce starosty obce Bogatynia, na jejímž území se důl nachází. Důl podle něj bude moci fungovat až do plánovaného vyčerpání zásob hnědého uhlí v roce 2044, kdy také přestane fungovat místní elektrárna.

„Platí, že Česká republika podala na postup Polska žalobu, která je aktuálně u soudního dvora Evropské unie a vzhledem k tomu, že současná těžba na Turówě probíhá protiprávně, požádali jsme Soudní dvůr Evropské unie o její pozastavení do doby, než o žalobě soud rozhodne. Zatím na rozhodnutí čekáme,“ komentovala mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

Nahrávám video

Soud

Varšava tento měsíc požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby zamítl únorovou žádost České republiky o pozastavení turówské těžby. Česko na konci února podalo na Polsko žalobu kvůli rozšiřování těžby v dole, součástí žaloby je i žádost o zastavení těžby uhlí v Turówě do doby, než unijní soud rozhodne. 

Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají zvýšeného hluku a prašnosti, ale hlavně ztráty vody. Tvrzení České republiky, že kvůli těžbě je v příhraniční oblasti nedostatek pitné vody, Varšava odmítá jako neopodstatněné.

Evropská komise (EK) v právně nezávazném stanovisku ke sporu Česka s Polskem kvůli Turówu v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy. Důl a elektrárna podle serveru Business Insider uspokojují přibližně osm procent poptávky po elektřině v Polsku.

Česká pobočka mezinárodní organizace Greenpeace tvrdí, že polské ministerstvo rozhodlo a vynechalo veřejnost i sousední země. Podobně jako loni v březnu, kdy přes námitky sousedů o šest let prodloužilo koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Kriticky se organizace staví i ke čtvrtečnímu oznámení.

Absolutní výsměch, reaguje Greenpeace

„Povolení těžby na dole Turów do roku 2044 je absolutní výsměch sousedním státům a jejich obyvatelům i mezinárodním klimatickým cílům. Není možné pokračovat v těžbě, která krade vodu z českého území dalších 24 let. Téměř 14 tisíc lidí napsalo polskému ministrovi klimatu, aby nesmyslnou těžbu nepovoloval,“ uvedla Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace ČR.

S polskou stranou nesouhlasí ani sousedící Liberecký kraj. „Dnešním (čtvrtečním) rozhodnutím pokračují kroky, které nebyly a nejsou v souladu s evropským právem. Proto o nich bude na základě žaloby České republiky rozhodovat Evropský soudní dvůr,“ uvedl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

„Věřím, že porušování unijní legislativy nebude přehlédnuto a polský investor dál nebude ignorovat oprávněné požadavky českých obyvatel žijících na českém státním území, v těsné blízkosti dolu,“ dodal hejtman.

Dlouholetý spor

Právě dlouholetý hejtman Libereckého kraje Martin Půta varoval před rozšiřováním dolu Turów už v roce 2016. Zejména v oblasti Frýdlantska, Hrádecka a Chrastavska už vody ubývá, pokud se naplní černé scénáře, odhadují se náklady na zajištění náhradního zásobování oblastí vodou s doprovodnými náklady až na tři miliardy korun, varoval.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) následně s Polskem jedná a to se podle něj zavázalo, že s Českem bude postupovat společně. V prosinci 2016 pak tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po jednání s polskou premiérkou Beatou Szydlovou řekl, že byla zřízena česko-polská pracovní skupina, která věc posuzuje.

Projekt rozšiřování si ale Poláci nechtěli nechat vzít. V březnu 2018 česká vláda oznámila, že na vodohospodářská opatření ve Frýdlantském výběžku v souvislosti s plánovaným rozšířením těžby uvolnila 60 milionů korun. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) měly peníze použít vodohospodářské firmy působící v regionu na přípravu alternativního vedení vody.

V listopadu 2019 pak české ministerstvo životního prostředí vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování dolu Turów. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česká republika požadovala například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnicí stěny, která by bránila odtoku podzemních vod.

O necelého půl roku později polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo koncesi státní elektrárenské společnosti PGE na těžbu hnědého uhlí v dole Turów o šest let. Petici proti rozšiřování dolu také podepsalo 13 tisíc lidí z Libereckého kraje.

Ještě na podzim 2020 to pak po vzájemných jednání ministrů zahraničí vypadalo, že obě země spolu budou jednat a třeba najdou shodu. V současné situaci s probíhajícím řízením před Soudním dvorem Evropské unie už ale řešení sporu nechávají právě na nestranných soudcích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X je zmenšit íránské vojenské kapacity. O explozích na různých místech v zemi informují íránská média.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 7 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.