Liberecký kraj a obce by chtěly, aby majitel polského dolu Turów přispěl k řešení problémů s nedostatkem pitné vody v blízkosti hranic. Podle studie, kterou nechali vypracovat čeští vodohospodáři, souvisí vysychání potoků a studní s těžbou. Důl by se přitom měl ještě rozšířit. O situaci v pohraničí jednal liberecký hejtman Martin Půta (STAN) s polskou velvyslankyní Gražynou Bernatowiczovou. Dohodli se, že proběhnou průzkumné vrty, jež by měly prokázat, zda vysychání s těžbou souvisí.
Podle studie, kterou si nechaly zpracovat vodohospodářské společnosti, hrozí, že po rozšíření dolu Turów vyschnou zdroje pitné vody v oblasti Frýdlantu, Hrádku nad Nisou a Chrastavy, kde už dnes vysychají studně a mizí potoky.
Aby mělo 30 tisíc lidí z regionu co pít, bude podle vodohospodářů potřeba nejméně miliardová investice, již si ale nemohou dovolit obce ani kraj. Nedostatek je evidentní i nyní v zimě, kdy všude leží sníh. „Voda se ztrácí čím dál víc. Jsme na suchu, teď bereme ze studny od syna,“ uvedla obyvatelka Václavic Zdeňka Jirkalová.
Problémy působí odčerpávání vody z dolu. Podle posouzení vlivu na životní prostředí z dolu jen v roce 2013 odčerpali 15,7 milionu metrů krychlových vody, kterou po přečištění vypouštějí v Polsku do řek. Liberecké hejtmanství by proto chtělo, aby se na řešení problémů s vysycháním příhraničí podílel vlastník dolu. K tomu ale potřebuje jednoznačně prokázat, že je důl příčinou.
„Česká geologická služba navrhuje vytvoření sítě vrtů hlavně kvůli tomu, že zatím se měří vlastně jen povrchové vody, a tady se bavíme o zásahu do hloubky 200 až 300 metrů pod povrchem a ty zatím podle všeho zmapovány příliš nejsou,“ řekl hejtman Martin Půta. Projekt by podle něj měl začít už v letošním roce a platit by ho mělo ministerstvo životního prostředí.
Z domů uvidí lidé do těžební jámy
Polská velvyslankyně Gražyna Bernatowiczová zdůraznila, že se Polsko jednání o kompenzacích nebrání. „Až bude zpráva hotová, začneme vyjednávat, jaké jsou možnosti dospět k dohodě. Budeme řešit konkrétní věci a konkrétní kroky,“ řekla ambasadorka.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice, jež vede z německé Žitavy do Bogatyně.
„Hranice dolu je zhruba kilometr daleko, posunout by se měla asi na 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku. Z výše položených domů pak budou koukat přímo do těžební jámy,“ řekl již dříve starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka (Hrádek potřebuje změny!).
Podle informací z databáze EIA počítá vlastník i s prohloubením těžby až do 80 metrů pod úroveň hladiny moře. Podle Půty není reálné, že by se české straně podařilo plánovanému rozšíření dolu zabránit. „Žijeme ve světě, který je na energii z neobnovitelných fosilních zdrojů závislý. Kdyby to byl důl na české straně hranice, chtěl by ho český stát vytěžit,“ poznamenal hejtman.
