První pokusy vyrobit benzin z uhlí začaly poblíž Litvínova před osmdesáti lety. Nacisté zoufale potřebovali palivo, a tak v tehdejších Sudetech postavili jednu z největších továren v Evropě. Dnes je na jejím místě moderní areál. Stále ale ukrývá i původní vybavení.
Litvínovský areál ukrývá stopy minulosti. Nacisté tam před 80 lety vyráběli z uhlí benzin
2 minuty
Události: Příběh nacistické továrny
„Deset tun hnědého uhlí umožnilo výrobu jedné tuny paliv. Právě ta tvořila významnou část paliv pro wehrmacht,“ uvedl ředitel Orlen UniCRE Jiří Hájek. Uvnitř areálu je stále řídicí stanoviště pro tehdejší německé vedení. Odtud se ovládala výroba a po náletech Spojenců také havarijní práce.
V Severočeském leteckém archivu Most je možné najít i fotografie zničeného areálu po náletech. První nálet nacisty překvapil – zemřelo při něm skoro 600 lidí. Urychleně pak stavěli bunkry. Například jeden byl určen pro 150 lidí, kteří v něm během náletu seděli na lavicích.
„Někteří mohli do krytu, někteří utíkali ven,“ říká historik archivu Edvard Beneš. Dodává, že existovaly seznamy těch, kteří mohli dovnitř. Prokazovali se speciální průkazkou.
Bunkr, se kterým nic nehne
Bunkr hned u výrobní jednotky dostal přímý zásah a je dodnes nahnutý. Jen pár metrů opodál se staví nová technologie za skoro jednu miliardu korun. Bunkru se ale nedotkne. „Jsou tak perfektně postavené, že zbourat je by bylo extrémně náročné, jak finančně, tak časově,“ vysvětluje tiskový mluvčí Orlenu Unipetrol Pavel Kaidl.
Benzin z uhlí se zde vyráběl ještě v padesátých letech. Ve srovnání s dnešním byl nekvalitní a škodlivý. „Znamenal vznik kyselých dešťů, které otravovaly životní prostředí,“ vysvětluje Hájek.
Ve stejném areálu se nyní vyrábí většina pohonných hmot pro Česko. I vodík, který má být jedním z hlavních paliv budoucnosti.
