Pavel Kaidl

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.

Více než čtvrt roku se do tuzemska nemohou dovážet paliva vyráběná z ruské ropy. Výjimka skončila v červnu. Řidiči by tak měli jezdit jen na benzín a naftu, které jsou zpracované z jiné ropy. Tedy na pohonné hmoty, které vyrábí tuzemské rafinerie nebo se dováží ze zahraničí. Právě jejich import z ostatních trhů roste.

Výroba pohonných hmot v Česku je nyní omezená. Rafinerie v Litvínově, jedna ze dvou, jež v zemi produkují benzin a naftu, funguje na menší než poloviční výkon. Na vině je závada hlavního kompresoru na etylenové jednotce. Orlen Unipetrol proto požádal o zápůjčku ze státních hmotných rezerv. Stát mu poskytne padesát milionů litrů motorové nafty. Druhá rafinerie firmy, v Kralupech nad Vltavou, pak řeší potíže s kontaminovanou ropou. Za první pololetí vykázala společnost ztrátu pět miliard korun.

První pokusy vyrobit benzin z uhlí začaly poblíž Litvínova před osmdesáti lety. Nacisté zoufale potřebovali palivo, a tak v tehdejších Sudetech postavili jednu z největších továren v Evropě. Dnes je na jejím místě moderní areál. Stále ale ukrývá i původní vybavení.