Ve zdánlivě nemotorném brnění dokázali vojáci bojovat jedenáct hodin. Archeologové ho testovali s mariňáky

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.

Masivní kyrys připomínal krunýř raka byl vyrobený z bronzu a vznikl před 3500 lety. Archeologové ho objevili před více než půlstoletím ve městě Dendra, které leží jen několik kilometrů od antické metropole Mykény. Vypadala tak bizarně, že ji vědci považovali za ceremoniální – nedokázali si totiž dost dobře představit, jak by se v ní bojovník vůbec mohl pohybovat. Natožpak účinně bojovat.

Teď se to pokusili ověřit v praxi. Experimentální archeologové vykovali s pomocí platnéřů co nejvěrohodnější kopie brnění z Dendry, vycházeli přitom nejen z toho, co se z něj dochovalo, ale také z historických informací, které mohou válečníky v tomto typu zbroje popisovat. A pak do těchto krunýřů oblékli třináct řeckých mariňáků, kteří simulovali běžnou aktivitu spojenou s chováním v boji.

Testování trvalo jedenáct hodin, během něj museli příslušníci námořní pěchoty plnit úkoly, které spočívaly v kopírování činnosti reků z řeckých pověstí, konkrétně z Íliady. Archeologové přitom vycházeli z toho, jak vypadal běžný den na starověkém bojišti, jakým výzvám bojovníci čelili a jaké nároky na ně byly. Mariňáci tedy museli běhat, uhýbat (neškodným) kopím a šípům, jež po nich vědci vrhali a stříleli. A také manévrovali v náročném terénu, individuálně i v menších skupinách.

Zbroj z Dendry
Zdroj: Wiki Commons/Schuppi

Součástí testu bylo také simulované řízení bojového vozu, což je činnost nesmírně náročná na schopnost udržet rovnováhu. V těžkém brnění by teoreticky měla být téměř nemožná.

Výzkumníci vojákům před i po „boji“ odebírali vzorky moči a krve, z nichž se dá rekonstruovat míra stresu, kterou daný člověk prožíval. Výsledky ukázaly, že vojáci s těžkým brnění nijak zásadně netrpěli, zbroj je neomezovala a mohli se v ní pohybovat i fungovat docela bez problémů, a to včetně řízení vozu.

To znamená, že se sice zbroj z Dendry dala využívat k ceremoniálním účelům, ale její hlavní využití bylo v boji. Mykénští bojovníci díky ní museli patřit k nejlépe chráněným vojákům ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 5 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 21 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 23 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...