Ve zdánlivě nemotorném brnění dokázali vojáci bojovat jedenáct hodin. Archeologové ho testovali s mariňáky

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.

Masivní kyrys připomínal krunýř raka byl vyrobený z bronzu a vznikl před 3500 lety. Archeologové ho objevili před více než půlstoletím ve městě Dendra, které leží jen několik kilometrů od antické metropole Mykény. Vypadala tak bizarně, že ji vědci považovali za ceremoniální – nedokázali si totiž dost dobře představit, jak by se v ní bojovník vůbec mohl pohybovat. Natožpak účinně bojovat.

Teď se to pokusili ověřit v praxi. Experimentální archeologové vykovali s pomocí platnéřů co nejvěrohodnější kopie brnění z Dendry, vycházeli přitom nejen z toho, co se z něj dochovalo, ale také z historických informací, které mohou válečníky v tomto typu zbroje popisovat. A pak do těchto krunýřů oblékli třináct řeckých mariňáků, kteří simulovali běžnou aktivitu spojenou s chováním v boji.

Testování trvalo jedenáct hodin, během něj museli příslušníci námořní pěchoty plnit úkoly, které spočívaly v kopírování činnosti reků z řeckých pověstí, konkrétně z Íliady. Archeologové přitom vycházeli z toho, jak vypadal běžný den na starověkém bojišti, jakým výzvám bojovníci čelili a jaké nároky na ně byly. Mariňáci tedy museli běhat, uhýbat (neškodným) kopím a šípům, jež po nich vědci vrhali a stříleli. A také manévrovali v náročném terénu, individuálně i v menších skupinách.

Zbroj z Dendry
Zdroj: Wiki Commons/Schuppi

Součástí testu bylo také simulované řízení bojového vozu, což je činnost nesmírně náročná na schopnost udržet rovnováhu. V těžkém brnění by teoreticky měla být téměř nemožná.

Výzkumníci vojákům před i po „boji“ odebírali vzorky moči a krve, z nichž se dá rekonstruovat míra stresu, kterou daný člověk prožíval. Výsledky ukázaly, že vojáci s těžkým brnění nijak zásadně netrpěli, zbroj je neomezovala a mohli se v ní pohybovat i fungovat docela bez problémů, a to včetně řízení vozu.

To znamená, že se sice zbroj z Dendry dala využívat k ceremoniálním účelům, ale její hlavní využití bylo v boji. Mykénští bojovníci díky ní museli patřit k nejlépe chráněným vojákům ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...