Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.
Ve zdánlivě nemotorném brnění dokázali vojáci bojovat jedenáct hodin. Archeologové ho testovali s mariňáky
Masivní kyrys připomínal krunýř raka byl vyrobený z bronzu a vznikl před 3500 lety. Archeologové ho objevili před více než půlstoletím ve městě Dendra, které leží jen několik kilometrů od antické metropole Mykény. Vypadala tak bizarně, že ji vědci považovali za ceremoniální – nedokázali si totiž dost dobře představit, jak by se v ní bojovník vůbec mohl pohybovat. Natožpak účinně bojovat.
Teď se to pokusili ověřit v praxi. Experimentální archeologové vykovali s pomocí platnéřů co nejvěrohodnější kopie brnění z Dendry, vycházeli přitom nejen z toho, co se z něj dochovalo, ale také z historických informací, které mohou válečníky v tomto typu zbroje popisovat. A pak do těchto krunýřů oblékli třináct řeckých mariňáků, kteří simulovali běžnou aktivitu spojenou s chováním v boji.
Testování trvalo jedenáct hodin, během něj museli příslušníci námořní pěchoty plnit úkoly, které spočívaly v kopírování činnosti reků z řeckých pověstí, konkrétně z Íliady. Archeologové přitom vycházeli z toho, jak vypadal běžný den na starověkém bojišti, jakým výzvám bojovníci čelili a jaké nároky na ně byly. Mariňáci tedy museli běhat, uhýbat (neškodným) kopím a šípům, jež po nich vědci vrhali a stříleli. A také manévrovali v náročném terénu, individuálně i v menších skupinách.
Zbroj z Dendry
Součástí testu bylo také simulované řízení bojového vozu, což je činnost nesmírně náročná na schopnost udržet rovnováhu. V těžkém brnění by teoreticky měla být téměř nemožná.
Výzkumníci vojákům před i po „boji“ odebírali vzorky moči a krve, z nichž se dá rekonstruovat míra stresu, kterou daný člověk prožíval. Výsledky ukázaly, že vojáci s těžkým brnění nijak zásadně netrpěli, zbroj je neomezovala a mohli se v ní pohybovat i fungovat docela bez problémů, a to včetně řízení vozu.
To znamená, že se sice zbroj z Dendry dala využívat k ceremoniálním účelům, ale její hlavní využití bylo v boji. Mykénští bojovníci díky ní museli patřit k nejlépe chráněným vojákům ve Středomoří.
