Ve zdánlivě nemotorném brnění dokázali vojáci bojovat jedenáct hodin. Archeologové ho testovali s mariňáky

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.

Masivní kyrys připomínal krunýř raka byl vyrobený z bronzu a vznikl před 3500 lety. Archeologové ho objevili před více než půlstoletím ve městě Dendra, které leží jen několik kilometrů od antické metropole Mykény. Vypadala tak bizarně, že ji vědci považovali za ceremoniální – nedokázali si totiž dost dobře představit, jak by se v ní bojovník vůbec mohl pohybovat. Natožpak účinně bojovat.

Teď se to pokusili ověřit v praxi. Experimentální archeologové vykovali s pomocí platnéřů co nejvěrohodnější kopie brnění z Dendry, vycházeli přitom nejen z toho, co se z něj dochovalo, ale také z historických informací, které mohou válečníky v tomto typu zbroje popisovat. A pak do těchto krunýřů oblékli třináct řeckých mariňáků, kteří simulovali běžnou aktivitu spojenou s chováním v boji.

Testování trvalo jedenáct hodin, během něj museli příslušníci námořní pěchoty plnit úkoly, které spočívaly v kopírování činnosti reků z řeckých pověstí, konkrétně z Íliady. Archeologové přitom vycházeli z toho, jak vypadal běžný den na starověkém bojišti, jakým výzvám bojovníci čelili a jaké nároky na ně byly. Mariňáci tedy museli běhat, uhýbat (neškodným) kopím a šípům, jež po nich vědci vrhali a stříleli. A také manévrovali v náročném terénu, individuálně i v menších skupinách.

Zbroj z Dendry
Zdroj: Wiki Commons/Schuppi

Součástí testu bylo také simulované řízení bojového vozu, což je činnost nesmírně náročná na schopnost udržet rovnováhu. V těžkém brnění by teoreticky měla být téměř nemožná.

Výzkumníci vojákům před i po „boji“ odebírali vzorky moči a krve, z nichž se dá rekonstruovat míra stresu, kterou daný člověk prožíval. Výsledky ukázaly, že vojáci s těžkým brnění nijak zásadně netrpěli, zbroj je neomezovala a mohli se v ní pohybovat i fungovat docela bez problémů, a to včetně řízení vozu.

To znamená, že se sice zbroj z Dendry dala využívat k ceremoniálním účelům, ale její hlavní využití bylo v boji. Mykénští bojovníci díky ní museli patřit k nejlépe chráněným vojákům ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Turečtí vědci vypustili robotického archeologa, umí se potopit 300 metrů hluboko

Kam člověk nemůže, tam ho zastoupí robot. Tato praxe se začíná využívat v čím dál větším množství oborů – a nově také v podvodní archeologii. Stroj se totiž ponoří hlouběji než člověk a déle vydrží v podmínkách vysokého tlaku, nedostatku světla i vzduchu.
před 10 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 56 mminutami

Nanoplasty mohou narušovat ochrannou vrstvu plic, ukazuje výzkum Akademie věd

Malé částečky umělých hmot, konkrétně takzvané ultrajemné polystyrenové nanoplasty, se mohou „zabudovávat“ do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci, popsali vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska.
před 1 hhodinou

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 5 hhodinami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
včera v 12:27

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
včera v 10:42

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026
Načítání...