Ve zdánlivě nemotorném brnění dokázali vojáci bojovat jedenáct hodin. Archeologové ho testovali s mariňáky

Zbroj z doby bronzové nalezená nedaleko Mykén působí na první, druhý i třetí pohled zcela neobratně a nemotorně. Když si ji oblékli současní vojáci, byli schopní se v ní pohybovat bez problémů několik hodin. Simulovali přitom ty nejnáročnější úkoly, včetně soubojů a jízdy na bojovém voze.

Masivní kyrys připomínal krunýř raka byl vyrobený z bronzu a vznikl před 3500 lety. Archeologové ho objevili před více než půlstoletím ve městě Dendra, které leží jen několik kilometrů od antické metropole Mykény. Vypadala tak bizarně, že ji vědci považovali za ceremoniální – nedokázali si totiž dost dobře představit, jak by se v ní bojovník vůbec mohl pohybovat. Natožpak účinně bojovat.

Teď se to pokusili ověřit v praxi. Experimentální archeologové vykovali s pomocí platnéřů co nejvěrohodnější kopie brnění z Dendry, vycházeli přitom nejen z toho, co se z něj dochovalo, ale také z historických informací, které mohou válečníky v tomto typu zbroje popisovat. A pak do těchto krunýřů oblékli třináct řeckých mariňáků, kteří simulovali běžnou aktivitu spojenou s chováním v boji.

Testování trvalo jedenáct hodin, během něj museli příslušníci námořní pěchoty plnit úkoly, které spočívaly v kopírování činnosti reků z řeckých pověstí, konkrétně z Íliady. Archeologové přitom vycházeli z toho, jak vypadal běžný den na starověkém bojišti, jakým výzvám bojovníci čelili a jaké nároky na ně byly. Mariňáci tedy museli běhat, uhýbat (neškodným) kopím a šípům, jež po nich vědci vrhali a stříleli. A také manévrovali v náročném terénu, individuálně i v menších skupinách.

Zbroj z Dendry
Zdroj: Wiki Commons/Schuppi

Součástí testu bylo také simulované řízení bojového vozu, což je činnost nesmírně náročná na schopnost udržet rovnováhu. V těžkém brnění by teoreticky měla být téměř nemožná.

Výzkumníci vojákům před i po „boji“ odebírali vzorky moči a krve, z nichž se dá rekonstruovat míra stresu, kterou daný člověk prožíval. Výsledky ukázaly, že vojáci s těžkým brnění nijak zásadně netrpěli, zbroj je neomezovala a mohli se v ní pohybovat i fungovat docela bez problémů, a to včetně řízení vozu.

To znamená, že se sice zbroj z Dendry dala využívat k ceremoniálním účelům, ale její hlavní využití bylo v boji. Mykénští bojovníci díky ní museli patřit k nejlépe chráněným vojákům ve Středomoří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 21 mminutami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 3 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20
Načítání...