Archeologové našli už před 125 lety na severním Kavkazu podivná drobná žezla vyrobená z ušlechtilých kovů. Nová analýza teď odhalila, že soubor zlatých a stříbrných trubiček ve skutečnosti představuje nejstarší známá brčka na světě.
Vědci našli nejstarší brčka na světě. Měřila metr a pilo se jimi pivo
Když ruský archeolog Nikolaj Ivanovič Veselovskij odkryl roku 1897 mohylu Maikop Kurgan, našel v ní řadu cenných nálezů – kromě tří koster šlo o stovky artefaktů ze čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Byly mezi nimi korálky, nádoby, zbraně a také osm zvláštních trubic ze zlata a stříbra.
Tyto předměty byly poměrně tenké a velmi dlouhé, měřily na délku asi jeden metr. Pro pohřbené musely mít zvláštní význam, protože ležely přímo po boku jednoho z nich. Čtyři byly zdobené drobnou, ale řemeslně kvalitně zpracovanou soškou býka. Veselovskij je určil jako žezla a artefakty pak putovaly do petrohradské Ermitáže, kde jsou dodnes.
Starověká brčka
Všechno je jinak
Jako žezla byly trubice vedené až do roku 2022. Nyní totiž vyšla nová studie archeologů z Ruské akademie věd v Petrohradě, kteří předměty znovu analyzovali moderními metodami a dospěli k nečekanému závěru: jde o nejstarší známá brčka na pití nápojů. Výsledky svého výzkumu popsali v odborném žurnálu Antiquity.
Hlavní autor studie Viktor Trifonov uvedl, že výsledky jsou poměrně jasné. Uvnitř dutých „žezel“ se totiž našly stopy zkamenělých částeček rostlin, pylová zrna z lípy, ale především stopy ječmene. A to je podle archeologů velmi silný argument, že šlo opravdu o brčka, která byla určená k pití piva, respektive nápoje ze zkvašeného ječmene.
Že se takové nápoje pily, vědí vědci už delší dobu, důkazy o přípravě pocházejí v Malé Asii už z doby před asi třinácti tisíci lety. Špičky brček ostatně byly chráněny jakýmisi sítky, k filtrování nečistot z podobných moků.
Sítka se navíc nápadně podobají těm, která se nacházela na sumerských brčkách na pití. Také starověcí obyvatelé Sumerské říše už ve třetím tisicíletí před Kristem popíjeli pivo ze společných nádob, jak dokládají archeologické artefakty a umělecká díla zobrazující tuto praxi. Nejstarší doklady o konzumaci nápojů brčky pocházejí z pátého až čtvrtého tisíciletí ze severního Iráku a západního Íránu.
Starověké popíjení pomocí brček
Pravěké popíjení
Archeologové se domnívají, že brčka byla určená ke společnému pití několika osob. Například nádoba, která byla v mohyle nalezená, by uspokojila až osm pijáků, každého přibližně sedmi půllitry piva.
Autoři studie spekulují, že brčka pocházela právě ze Sumeru a že jsou dokladem kulturních výměn mezi oběma regiony. „Tento nález přispívá k lepšímu pochopení počátků rituálních hostin a kultury pití v hierarchických společnostech,“ řekl Trifonov. „Takové praktiky musely být natolik důležité a oblíbené, že se rozšířily mezi oběma regiony.“
