Starověcí Egypťané pili při rituálech halucinogenní koktejly z bizarních nádob

Vědci našli vůbec první fyzický důkaz halucinogenů v egyptském nádobí. Potvrdili tím, že písemné záznamy a tisíce let starých mýtů o staroegyptských rituálech a praktikách nelžou.

Americký egyptolog Davide Tanasi prozkoumal pomocí pokročilých chemických analýz jeden z dochovaných egyptských „Besových hrnků“.

Jde o velmi nápadné nádoby, které zobrazují boha Bese. Ten sice nebyl nikdy uctíván ve velkolepém rituálu, ale o to víc ho uctívali v běžných staroegyptských domácnostech, zejména jako „ochránce krbu“, patrona rodiček a také matek s dětmi. Jeho podoba se dá snadno rozeznat, Bes je totiž zobrazován jako trpaslík s velmi výraznými rysy, zejména lvími. V této podobě jeho tvář zdobí i hrnky.

Jenže až doposud se netušilo, k čemu se využívaly.

„Neexistuje žádný výzkum, který by zjistil to, co my v této studii,“ uvedl Tanasi. „Poprvé se nám totiž podařilo identifikovat všechny chemické složky tekutého obsahu obsaženého v Besově hrnku, který se nachází v Muzeu umění v Tampě. A to včetně rostlin, které Egypťané používali a které mají prokazatelně psychotropní a léčivé vlastnosti.“

Záhadné hrnky

Když archeologové tyto hrnečky nacházeli, bylo to ve zcela různorodých kontextech. Což vždy znamená, že se jejich smysl jen obtížně vysvětluje. A tak o jejich účelu hlavně spekulovali.

Bůh Bes
Zdroj: Wikimedia Commons/Rama

„Egyptologové už velmi dlouho spekulují o tom, k čemu mohly hrnky s hlavou Bese sloužit a k jakému druhu nápoje – například k posvátné vodě, mléku, vínu nebo pivu,“ uvedli autoři práce. „Odborníci nevěděli, jestli se tyto hrnky používaly v každodenním životě, k náboženským účelům anebo při magických rituálech.“

Vědci proto svoje hypotézy stavěli hlavně na základě útržků různých textů a pověstí, u nichž ale není jasné, jestli se k hrnkům vůbec vztahovaly. V dobrém stavu navíc bylo příliš málo těchto nádob na to, aby se dala udělat pečlivá analýza jejich obsahu.

Davide Tanasi využil moderních analytických metod a ve spolupráci s italskými vědci dokázal po opatrném seškrábání vnitřních stěn nádoby získat vzorek obsahující DNA. Tu pak další týmy sekvenovaly a zjistily, co Besovy hrnky obsahovaly. Tento přístup se ukázal jako úspěšný.

Socha Bese
Zdroj: Wikimedia Commons/Olaf Tausch

Odhalil, že v nádobě byl koktejl psychedelických drog, tělesných tekutin a alkoholu – kombinace, která byla podle Tanasiho použita při magickém rituálu přehrávajícím egyptský mýtus, pravděpodobně kvůli plodnosti. Odvar byl ochucen medem, sezamovými semínky, piniovými oříšky, lékořicí a hrozny, které se běžně používaly, aby nápoj vypadal jako krev.

„Tento výzkum nám ukazuje, jak vypadaly magické rituály v řecko-římském období v Egyptě,“ dodávají vědci. „Egyptologové se domnívají, že lidé navštěvovali takzvané Besovy komnaty v Sakkáře, když si přáli potvrdit úspěšné těhotenství, protože těhotenství ve starověkém světě bylo plné nebezpečí.“

Tato kombinace přísad tedy mohla být použita při magickém rituálu vyvolávajícím snové vize v kontextu tohoto nebezpečného období porodu. „Náboženství je jedním z nejvíce fascinujících a záhadných aspektů starověkých civilizací,“ doplňuje Tanasi. „Díky této studii jsme našli vědecký důkaz, že egyptské mýty mají něco do sebe, a pomáhá nám to osvětlit málo pochopené rituály, které se pravděpodobně prováděly v Besových komnatách v Sakkáře poblíž Velkých pyramid v Gíze.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ŽivěKde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 6 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 7 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 10 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 12 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 13 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 23 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...