Starověcí Egypťané pili při rituálech halucinogenní koktejly z bizarních nádob

Vědci našli vůbec první fyzický důkaz halucinogenů v egyptském nádobí. Potvrdili tím, že písemné záznamy a tisíce let starých mýtů o staroegyptských rituálech a praktikách nelžou.

Americký egyptolog Davide Tanasi prozkoumal pomocí pokročilých chemických analýz jeden z dochovaných egyptských „Besových hrnků“.

Jde o velmi nápadné nádoby, které zobrazují boha Bese. Ten sice nebyl nikdy uctíván ve velkolepém rituálu, ale o to víc ho uctívali v běžných staroegyptských domácnostech, zejména jako „ochránce krbu“, patrona rodiček a také matek s dětmi. Jeho podoba se dá snadno rozeznat, Bes je totiž zobrazován jako trpaslík s velmi výraznými rysy, zejména lvími. V této podobě jeho tvář zdobí i hrnky.

Jenže až doposud se netušilo, k čemu se využívaly.

„Neexistuje žádný výzkum, který by zjistil to, co my v této studii,“ uvedl Tanasi. „Poprvé se nám totiž podařilo identifikovat všechny chemické složky tekutého obsahu obsaženého v Besově hrnku, který se nachází v Muzeu umění v Tampě. A to včetně rostlin, které Egypťané používali a které mají prokazatelně psychotropní a léčivé vlastnosti.“

Záhadné hrnky

Když archeologové tyto hrnečky nacházeli, bylo to ve zcela různorodých kontextech. Což vždy znamená, že se jejich smysl jen obtížně vysvětluje. A tak o jejich účelu hlavně spekulovali.

Bůh Bes
Zdroj: Wikimedia Commons/Rama

„Egyptologové už velmi dlouho spekulují o tom, k čemu mohly hrnky s hlavou Bese sloužit a k jakému druhu nápoje – například k posvátné vodě, mléku, vínu nebo pivu,“ uvedli autoři práce. „Odborníci nevěděli, jestli se tyto hrnky používaly v každodenním životě, k náboženským účelům anebo při magických rituálech.“

Vědci proto svoje hypotézy stavěli hlavně na základě útržků různých textů a pověstí, u nichž ale není jasné, jestli se k hrnkům vůbec vztahovaly. V dobrém stavu navíc bylo příliš málo těchto nádob na to, aby se dala udělat pečlivá analýza jejich obsahu.

Davide Tanasi využil moderních analytických metod a ve spolupráci s italskými vědci dokázal po opatrném seškrábání vnitřních stěn nádoby získat vzorek obsahující DNA. Tu pak další týmy sekvenovaly a zjistily, co Besovy hrnky obsahovaly. Tento přístup se ukázal jako úspěšný.

Socha Bese
Zdroj: Wikimedia Commons/Olaf Tausch

Odhalil, že v nádobě byl koktejl psychedelických drog, tělesných tekutin a alkoholu – kombinace, která byla podle Tanasiho použita při magickém rituálu přehrávajícím egyptský mýtus, pravděpodobně kvůli plodnosti. Odvar byl ochucen medem, sezamovými semínky, piniovými oříšky, lékořicí a hrozny, které se běžně používaly, aby nápoj vypadal jako krev.

„Tento výzkum nám ukazuje, jak vypadaly magické rituály v řecko-římském období v Egyptě,“ dodávají vědci. „Egyptologové se domnívají, že lidé navštěvovali takzvané Besovy komnaty v Sakkáře, když si přáli potvrdit úspěšné těhotenství, protože těhotenství ve starověkém světě bylo plné nebezpečí.“

Tato kombinace přísad tedy mohla být použita při magickém rituálu vyvolávajícím snové vize v kontextu tohoto nebezpečného období porodu. „Náboženství je jedním z nejvíce fascinujících a záhadných aspektů starověkých civilizací,“ doplňuje Tanasi. „Díky této studii jsme našli vědecký důkaz, že egyptské mýty mají něco do sebe, a pomáhá nám to osvětlit málo pochopené rituály, které se pravděpodobně prováděly v Besových komnatách v Sakkáře poblíž Velkých pyramid v Gíze.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 4 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...