Archeologové objevili nejstarší tekuté víno. Byly v něm lidské ostatky

Bílé víno andaluského původu z doby přelomu letopočtu je nejstarším vínem v tekuté podobě, které kdy bylo objeveno. Zajímavý je ale i kontext nálezu – v tekutině byly uložené lidské ostatky.

Před pěti lety archeologové objevili v jihošpanělské Carmoně zvláštní artefakt. Byla to skleněná pohřební nádoba, ve které byly uložené lidské kosti. Navíc byla naplněná zvláštní temnou tekutinou narudlého odstínu. Vědci teď popsali, jaká kapalina urnu vyplňovala – bylo to kvalitní, původně bílé, andaluské víno. A současně jde o vůbec nejstarší nalezené víno v tekutém stavu.

Víno tak překonalo doposud nejstarší nález, jímž byla láhev objevená v německém Speyeru – ta pocházela ze čtvrtého století našeho letopočtu.

„Ze začátku nás překvapilo, že se tekutina zachovala v jedné z pohřebních uren,“ popsal archeolog Juan Manuel Román. „Přece jen uplynuly dva tisíce let, ale hrobka byla mimořádné zachovalá,“ dodal. Právě to, že byla nenarušená a celou dobu byla zapečetěná, umožnilo vínu, aby si udrželo svůj přirozený tekutý stav.

Za tu dobu ale už ztratilo spoustu svých vlastností. Vědci proto museli provést řadu chemických analýz, které zkoumaly původ tekutiny. Zkoumali její kyselost, přítomnost organických látek, minerálních solí a některých chemických sloučenin, které by mohly souviset se sklem urny nebo kostmi zemřelého; a vše porovnávali se současnými víny Montilla-Moriles, Jerez a Sanlúcar. Z této analýzy získali první důkaz, že tekutina byla opravdu původně vínem.

Definitivním potvrzením ale byly až polyfenoly. Jde o chemické sloučeniny obsažené v rostlinách, které se vyskytují ve všech vínech. Díky technice schopné identifikovat tyto sloučeniny i ve velmi nízké koncentraci se podařilo ve starověké nádobě sedm specifických polyfenolů, které se vyskytují také ve vínech z Montilla-Moriles, Jerezu a Sanlúcaru, objevit.

Spoustu toho ale vědcům prozradila i nepřítomnost jednoho polyfenolu, kyseliny syringové. Ta totiž ukazuje na to, že víno bylo bílé. Nejobtížnější bylo určit jeho původ, protože neexistují žádné vzorky ze stejného období, s nimiž by bylo možné víno porovnat. I tak ale minerální soli přítomné v tekutině z hrobky odpovídají bílým vínům, která se v současnosti vyrábějí na území, jež patřilo k bývalé provincii Betis, zejména vínům z Montilla-Moriles.

Muž ve víně

Zajímavý pro archeology byl i fakt, že ve víně byl pohřbený muž. Ženy ve starověkém Římě měly dlouho zakázáno pít víno, byl to tedy v podstatě čistě mužský nápoj. Urna naplněná mužskými kostmi a vínem tedy velmi dobře vypovídá o tom, jaká byla římská společnost kolem přelomu letopočtu.

Kromě urny s vínem se totiž v kobce našla i nádoba s kostmi ženy. Zatímco kosti muže byly ponořeny do vína spolu se zlatým prstenem a dalšími zbytky kostí z pohřebního lůžka, na němž byl zpopelněn, urna s ostatky ženy neobsahovala ani kapku vína. Byly v ní ale tři jantarové šperky, lahvička parfému a zbytky látek, podle první analýzy zřejmě hedvábí. Víno, stejně jako prsteny, parfém a další prvky byly součástí pohřební výbavy, která měla zesnulého doprovázet na cestě do posmrtného života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 7 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 8 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 12 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 13 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
před 14 hhodinami

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.