Archeologové objevili nejstarší tekuté víno. Byly v něm lidské ostatky

Bílé víno andaluského původu z doby přelomu letopočtu je nejstarším vínem v tekuté podobě, které kdy bylo objeveno. Zajímavý je ale i kontext nálezu – v tekutině byly uložené lidské ostatky.

Před pěti lety archeologové objevili v jihošpanělské Carmoně zvláštní artefakt. Byla to skleněná pohřební nádoba, ve které byly uložené lidské kosti. Navíc byla naplněná zvláštní temnou tekutinou narudlého odstínu. Vědci teď popsali, jaká kapalina urnu vyplňovala – bylo to kvalitní, původně bílé, andaluské víno. A současně jde o vůbec nejstarší nalezené víno v tekutém stavu.

Víno tak překonalo doposud nejstarší nález, jímž byla láhev objevená v německém Speyeru – ta pocházela ze čtvrtého století našeho letopočtu.

„Ze začátku nás překvapilo, že se tekutina zachovala v jedné z pohřebních uren,“ popsal archeolog Juan Manuel Román. „Přece jen uplynuly dva tisíce let, ale hrobka byla mimořádné zachovalá,“ dodal. Právě to, že byla nenarušená a celou dobu byla zapečetěná, umožnilo vínu, aby si udrželo svůj přirozený tekutý stav.

Za tu dobu ale už ztratilo spoustu svých vlastností. Vědci proto museli provést řadu chemických analýz, které zkoumaly původ tekutiny. Zkoumali její kyselost, přítomnost organických látek, minerálních solí a některých chemických sloučenin, které by mohly souviset se sklem urny nebo kostmi zemřelého; a vše porovnávali se současnými víny Montilla-Moriles, Jerez a Sanlúcar. Z této analýzy získali první důkaz, že tekutina byla opravdu původně vínem.

Definitivním potvrzením ale byly až polyfenoly. Jde o chemické sloučeniny obsažené v rostlinách, které se vyskytují ve všech vínech. Díky technice schopné identifikovat tyto sloučeniny i ve velmi nízké koncentraci se podařilo ve starověké nádobě sedm specifických polyfenolů, které se vyskytují také ve vínech z Montilla-Moriles, Jerezu a Sanlúcaru, objevit.

Spoustu toho ale vědcům prozradila i nepřítomnost jednoho polyfenolu, kyseliny syringové. Ta totiž ukazuje na to, že víno bylo bílé. Nejobtížnější bylo určit jeho původ, protože neexistují žádné vzorky ze stejného období, s nimiž by bylo možné víno porovnat. I tak ale minerální soli přítomné v tekutině z hrobky odpovídají bílým vínům, která se v současnosti vyrábějí na území, jež patřilo k bývalé provincii Betis, zejména vínům z Montilla-Moriles.

Muž ve víně

Zajímavý pro archeology byl i fakt, že ve víně byl pohřbený muž. Ženy ve starověkém Římě měly dlouho zakázáno pít víno, byl to tedy v podstatě čistě mužský nápoj. Urna naplněná mužskými kostmi a vínem tedy velmi dobře vypovídá o tom, jaká byla římská společnost kolem přelomu letopočtu.

Kromě urny s vínem se totiž v kobce našla i nádoba s kostmi ženy. Zatímco kosti muže byly ponořeny do vína spolu se zlatým prstenem a dalšími zbytky kostí z pohřebního lůžka, na němž byl zpopelněn, urna s ostatky ženy neobsahovala ani kapku vína. Byly v ní ale tři jantarové šperky, lahvička parfému a zbytky látek, podle první analýzy zřejmě hedvábí. Víno, stejně jako prsteny, parfém a další prvky byly součástí pohřební výbavy, která měla zesnulého doprovázet na cestě do posmrtného života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 11 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 13 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 15 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 17 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
22. 3. 2026

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...