V Jeruzalémě našli vinný sklípek starý 2600 let. Odhalil, že víno se ochucovalo vanilkou

Elita Judského království před 2600 lety popíjela víno ochucené vanilkou, tehdy i dnes vzácným kořením, které se muselo dovážet z daleka. Prokázal to výzkum v nejstarší části Jeruzaléma –⁠ Městě Davidově. Našly se tam nádoby na víno roztříštěné při zničení města babylonským králem Nebukadnesarem v roce 586 před naším letopočtem. Chemická analýza prokázala přítomnost vanilky ve víně, jež v nich bývalo uloženo. O novém výzkumu informoval list The Jerusalem Post.

Vědce z univerzity v Tel Avivu a z agentury pro staré památky (IAA) překvapilo, když na vykopaných střepech nalezli organické stopy exotického a i dnes drahého koření. Považují to za důkaz, že se v Judsku do vína přidávala vanilka a že se do Jeruzaléma dostávalo díky jeho dobré poloze na mezinárodní obchodní trase luxusní zboží zřejmě z Indie a jejího okolí.

Je známé, že „vanilkový tón“ víno získává při stárnutí v dubových sudech. Při analýze zbytků nalezených na střepech však nešlo o druh vanilinu obsažený v dubovém dřevě; zbytky obsahovaly tři různé molekuly, které dokazují přítomnost vanilky samotné.

„Je to neobvyklý nález i s ohledem na to, že budova, kde byly nádoby uloženy, vyhořela. Díky analýze organických zbytků mohu s jistotou říci, že ty nádoby obsahovaly víno okořeněné vanilkou,“ řekla doktorandka Ajala Amirová z Fakulty archeologie a studia starých blízkovýchodních kultur na univerzitě v Tel Avivu.

Výsledek výzkumu střepů z Města Davidova vyšel ve vědeckém časopise Plos One.

Nádoby na víno nalezené v Jeruzalémě
Zdroj: PLOS ONE

Elita si užívala exotické dobroty

Důkaz o přítomnosti vanilky ve víně souvisí s faktem, že Negevskou pouští procházela v 7. století před naším letopočtem mezinárodní obchodní trasa. Nejprve pod ochranou Asyrské říše, pak zřejmě jejích následovníků, Egypťanů a možná také Babyloňanů, soudí autoři studie.

Nalezené rozbité nádoby pocházejí z období vlády posledního vládce Judského království Sidkijáše. Byly ve skladech budov na archeologických vykopávkách ve Městě Davidově. Oba domy byly zničeny při babylonském plenění Jeruzaléma roku 586 před naším letopočtem. Nádoby byly rozbity a zůstaly pod sutinami.

Předmětem výzkumu bylo osm nádob z obou těchto nalezišť. Prokázalo se, že ve všech bývalo víno a v pěti z nich víno ochucené vanilkou.

Používání vanilky svědčí o tom, že elita spojená se sídlem Judského království, která zde žila, si uměla užívat života, řekl jeden z autorů studie Jiftah Šalev.

Vinný sklípek starý 2600 let

Kromě něho se na výzkumu podílel profesor Juval Gadot. Vykopali více než 15 nádob na místě, které mohlo sloužit jako vinný sklep pod dvouposchoďovou budovou, využívanou podle všeho jako úřad vysoce postavených příslušníků království.

„Značí to, že obyvatelé Jeruzaléma v této oblasti byli bohatí, spojení s mezinárodním obchodem a s obchodem jižní Arábie. Mohli si dovolit drahé a tehdy dostupné věci a držet krok s dobou. Nevím, jakou chuť mělo tehdejší víno, ale určitě bylo v té době považováno za kvalitní,“ řekl Šalev.

Víno se pilo při společenských příležitostech i v jiných kulturách, v Řecku i východních říších. Píše se o něm na mnoha místech v bibli. „Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří…,“ říká se v žalmu 104. Starozákonní prorok Ámos kárá samolibé na Sionu slovy: „Vyleháváte na lůžkách zdobených slonovinou a na polštářích, pijete víno plnými miskami…“

Některé z nalezených nádob měly ucha zdobená rozetami, což znamená, že obsah i nádoby samotné patřily královskému dvoru. Jejich množství i značky na nich dokazují, že víno a jeho konzumace byly jedním z projevů moci a postavení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...