V Jeruzalémě našli vinný sklípek starý 2600 let. Odhalil, že víno se ochucovalo vanilkou

Elita Judského království před 2600 lety popíjela víno ochucené vanilkou, tehdy i dnes vzácným kořením, které se muselo dovážet z daleka. Prokázal to výzkum v nejstarší části Jeruzaléma –⁠ Městě Davidově. Našly se tam nádoby na víno roztříštěné při zničení města babylonským králem Nebukadnesarem v roce 586 před naším letopočtem. Chemická analýza prokázala přítomnost vanilky ve víně, jež v nich bývalo uloženo. O novém výzkumu informoval list The Jerusalem Post.

Vědce z univerzity v Tel Avivu a z agentury pro staré památky (IAA) překvapilo, když na vykopaných střepech nalezli organické stopy exotického a i dnes drahého koření. Považují to za důkaz, že se v Judsku do vína přidávala vanilka a že se do Jeruzaléma dostávalo díky jeho dobré poloze na mezinárodní obchodní trase luxusní zboží zřejmě z Indie a jejího okolí.

Je známé, že „vanilkový tón“ víno získává při stárnutí v dubových sudech. Při analýze zbytků nalezených na střepech však nešlo o druh vanilinu obsažený v dubovém dřevě; zbytky obsahovaly tři různé molekuly, které dokazují přítomnost vanilky samotné.

„Je to neobvyklý nález i s ohledem na to, že budova, kde byly nádoby uloženy, vyhořela. Díky analýze organických zbytků mohu s jistotou říci, že ty nádoby obsahovaly víno okořeněné vanilkou,“ řekla doktorandka Ajala Amirová z Fakulty archeologie a studia starých blízkovýchodních kultur na univerzitě v Tel Avivu.

Výsledek výzkumu střepů z Města Davidova vyšel ve vědeckém časopise Plos One.

Nádoby na víno nalezené v Jeruzalémě
Zdroj: PLOS ONE

Elita si užívala exotické dobroty

Důkaz o přítomnosti vanilky ve víně souvisí s faktem, že Negevskou pouští procházela v 7. století před naším letopočtem mezinárodní obchodní trasa. Nejprve pod ochranou Asyrské říše, pak zřejmě jejích následovníků, Egypťanů a možná také Babyloňanů, soudí autoři studie.

Nalezené rozbité nádoby pocházejí z období vlády posledního vládce Judského království Sidkijáše. Byly ve skladech budov na archeologických vykopávkách ve Městě Davidově. Oba domy byly zničeny při babylonském plenění Jeruzaléma roku 586 před naším letopočtem. Nádoby byly rozbity a zůstaly pod sutinami.

Předmětem výzkumu bylo osm nádob z obou těchto nalezišť. Prokázalo se, že ve všech bývalo víno a v pěti z nich víno ochucené vanilkou.

Používání vanilky svědčí o tom, že elita spojená se sídlem Judského království, která zde žila, si uměla užívat života, řekl jeden z autorů studie Jiftah Šalev.

Vinný sklípek starý 2600 let

Kromě něho se na výzkumu podílel profesor Juval Gadot. Vykopali více než 15 nádob na místě, které mohlo sloužit jako vinný sklep pod dvouposchoďovou budovou, využívanou podle všeho jako úřad vysoce postavených příslušníků království.

„Značí to, že obyvatelé Jeruzaléma v této oblasti byli bohatí, spojení s mezinárodním obchodem a s obchodem jižní Arábie. Mohli si dovolit drahé a tehdy dostupné věci a držet krok s dobou. Nevím, jakou chuť mělo tehdejší víno, ale určitě bylo v té době považováno za kvalitní,“ řekl Šalev.

Víno se pilo při společenských příležitostech i v jiných kulturách, v Řecku i východních říších. Píše se o něm na mnoha místech v bibli. „Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří…,“ říká se v žalmu 104. Starozákonní prorok Ámos kárá samolibé na Sionu slovy: „Vyleháváte na lůžkách zdobených slonovinou a na polštářích, pijete víno plnými miskami…“

Některé z nalezených nádob měly ucha zdobená rozetami, což znamená, že obsah i nádoby samotné patřily královskému dvoru. Jejich množství i značky na nich dokazují, že víno a jeho konzumace byly jedním z projevů moci a postavení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 14 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 15 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 17 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 19 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 21 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...