V Jeruzalémě našli vinný sklípek starý 2600 let. Odhalil, že víno se ochucovalo vanilkou

Elita Judského království před 2600 lety popíjela víno ochucené vanilkou, tehdy i dnes vzácným kořením, které se muselo dovážet z daleka. Prokázal to výzkum v nejstarší části Jeruzaléma –⁠ Městě Davidově. Našly se tam nádoby na víno roztříštěné při zničení města babylonským králem Nebukadnesarem v roce 586 před naším letopočtem. Chemická analýza prokázala přítomnost vanilky ve víně, jež v nich bývalo uloženo. O novém výzkumu informoval list The Jerusalem Post.

Vědce z univerzity v Tel Avivu a z agentury pro staré památky (IAA) překvapilo, když na vykopaných střepech nalezli organické stopy exotického a i dnes drahého koření. Považují to za důkaz, že se v Judsku do vína přidávala vanilka a že se do Jeruzaléma dostávalo díky jeho dobré poloze na mezinárodní obchodní trase luxusní zboží zřejmě z Indie a jejího okolí.

Je známé, že „vanilkový tón“ víno získává při stárnutí v dubových sudech. Při analýze zbytků nalezených na střepech však nešlo o druh vanilinu obsažený v dubovém dřevě; zbytky obsahovaly tři různé molekuly, které dokazují přítomnost vanilky samotné.

„Je to neobvyklý nález i s ohledem na to, že budova, kde byly nádoby uloženy, vyhořela. Díky analýze organických zbytků mohu s jistotou říci, že ty nádoby obsahovaly víno okořeněné vanilkou,“ řekla doktorandka Ajala Amirová z Fakulty archeologie a studia starých blízkovýchodních kultur na univerzitě v Tel Avivu.

Výsledek výzkumu střepů z Města Davidova vyšel ve vědeckém časopise Plos One.

Nádoby na víno nalezené v Jeruzalémě
Zdroj: PLOS ONE

Elita si užívala exotické dobroty

Důkaz o přítomnosti vanilky ve víně souvisí s faktem, že Negevskou pouští procházela v 7. století před naším letopočtem mezinárodní obchodní trasa. Nejprve pod ochranou Asyrské říše, pak zřejmě jejích následovníků, Egypťanů a možná také Babyloňanů, soudí autoři studie.

Nalezené rozbité nádoby pocházejí z období vlády posledního vládce Judského království Sidkijáše. Byly ve skladech budov na archeologických vykopávkách ve Městě Davidově. Oba domy byly zničeny při babylonském plenění Jeruzaléma roku 586 před naším letopočtem. Nádoby byly rozbity a zůstaly pod sutinami.

Předmětem výzkumu bylo osm nádob z obou těchto nalezišť. Prokázalo se, že ve všech bývalo víno a v pěti z nich víno ochucené vanilkou.

Používání vanilky svědčí o tom, že elita spojená se sídlem Judského království, která zde žila, si uměla užívat života, řekl jeden z autorů studie Jiftah Šalev.

Vinný sklípek starý 2600 let

Kromě něho se na výzkumu podílel profesor Juval Gadot. Vykopali více než 15 nádob na místě, které mohlo sloužit jako vinný sklep pod dvouposchoďovou budovou, využívanou podle všeho jako úřad vysoce postavených příslušníků království.

„Značí to, že obyvatelé Jeruzaléma v této oblasti byli bohatí, spojení s mezinárodním obchodem a s obchodem jižní Arábie. Mohli si dovolit drahé a tehdy dostupné věci a držet krok s dobou. Nevím, jakou chuť mělo tehdejší víno, ale určitě bylo v té době považováno za kvalitní,“ řekl Šalev.

Víno se pilo při společenských příležitostech i v jiných kulturách, v Řecku i východních říších. Píše se o něm na mnoha místech v bibli. „Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří…,“ říká se v žalmu 104. Starozákonní prorok Ámos kárá samolibé na Sionu slovy: „Vyleháváte na lůžkách zdobených slonovinou a na polštářích, pijete víno plnými miskami…“

Některé z nalezených nádob měly ucha zdobená rozetami, což znamená, že obsah i nádoby samotné patřily královskému dvoru. Jejich množství i značky na nich dokazují, že víno a jeho konzumace byly jedním z projevů moci a postavení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na půdě kolem Černobylu by se opět daly pěstovat potraviny, naznačuje studie

Desítky let byla půda v okolí ukrajinského Černobylu považována za nevyužitelnou kvůli havárii reaktoru jaderné elektrárny v roce 1986. Nový výzkum ale naznačuje, že by se dala bezpečně využívat pro zemědělství.
před 16 hhodinami

Kůrovcová kalamita polevuje. Brouka krotí počasí i věda

Kalamita lýkožrouta smrkového, kterému se říká lidově kůrovec, v Česku v posledních několika letech ustupuje. Díky tomu i klesá objem smrkového dřeva, které je nutné vytěžit. Podle expertů z Biologického centra Akademie věd v tom má silnou roli počasí, jež není pro tento hmyz tak výhodné. Pomáhají ale i nové zásadní úpravy v postupech ochrany lesa.
před 18 hhodinami

Vědci prozatím uchránili nejstarší strom světa před novou dálnicí

Nejstarší světový strom mohl být ohrožen výstavbou dálnice. Zachránila ho prozatím ovšem kampaň vědců. Ti zdůrazňují přínos podobných velikánů k poznání ohledně změn klimatu. Ve svém článku o příběhu stromu reportoval web německé stanice Deutsche Welle.
29. 4. 2025

Ústup očkování v USA by svědčil hlavně spalničkám, ohrozil by miliony lidí

Očkování je jednou z páteří moderní medicíny. Stačí drobné snížení proočkovanosti a dopady na společnost jsou obrovské. Vědci na základě rozsáhlého modelu pro různé scénáře popsali, jaká budoucnost čeká ohledně šíření nakažlivých nemocí Spojené státy.
29. 4. 2025

Firma Amazon vypustila první várku svých internetových družic

Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose v pondělí tamního času (v noci na úterý SELČ) vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska. Informovaly o tom tiskové agentury s odkazem na živý přenos.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Levá, nebo pravá? Vědci zkoumali, do jaké ruky je lepší očkovat

Když lidé dostávají posilující dávku vakcíny, mnohdy si ji nenechají dát do stejné ruky jako tu první. Nový výzkum popsal, že vhodnější je očkovat do stejného místa. Výsledky by se podle autorů daly využít zejména během pandemií, během nichž je nutné očkovat v průběhu epidemické situace.
29. 4. 2025

Do vesmíru odstartovala evropská sonda, která se zaměří na lesy

Po jedenácté hodině dopoledne odletěla do kosmu mise Evropské vesmírné agentury (ESA). Raketa Vega-C vynesla na oběžnou dráhu sondu Biomass, jejímž cílem je monitorovat biomasu na Zemi, hlavně lesy.
29. 4. 2025Aktualizováno29. 4. 2025

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
29. 4. 2025
Načítání...