V Jeruzalémě našli vinný sklípek starý 2600 let. Odhalil, že víno se ochucovalo vanilkou

Elita Judského království před 2600 lety popíjela víno ochucené vanilkou, tehdy i dnes vzácným kořením, které se muselo dovážet z daleka. Prokázal to výzkum v nejstarší části Jeruzaléma –⁠ Městě Davidově. Našly se tam nádoby na víno roztříštěné při zničení města babylonským králem Nebukadnesarem v roce 586 před naším letopočtem. Chemická analýza prokázala přítomnost vanilky ve víně, jež v nich bývalo uloženo. O novém výzkumu informoval list The Jerusalem Post.

Vědce z univerzity v Tel Avivu a z agentury pro staré památky (IAA) překvapilo, když na vykopaných střepech nalezli organické stopy exotického a i dnes drahého koření. Považují to za důkaz, že se v Judsku do vína přidávala vanilka a že se do Jeruzaléma dostávalo díky jeho dobré poloze na mezinárodní obchodní trase luxusní zboží zřejmě z Indie a jejího okolí.

Je známé, že „vanilkový tón“ víno získává při stárnutí v dubových sudech. Při analýze zbytků nalezených na střepech však nešlo o druh vanilinu obsažený v dubovém dřevě; zbytky obsahovaly tři různé molekuly, které dokazují přítomnost vanilky samotné.

„Je to neobvyklý nález i s ohledem na to, že budova, kde byly nádoby uloženy, vyhořela. Díky analýze organických zbytků mohu s jistotou říci, že ty nádoby obsahovaly víno okořeněné vanilkou,“ řekla doktorandka Ajala Amirová z Fakulty archeologie a studia starých blízkovýchodních kultur na univerzitě v Tel Avivu.

Výsledek výzkumu střepů z Města Davidova vyšel ve vědeckém časopise Plos One.

Nádoby na víno nalezené v Jeruzalémě
Zdroj: PLOS ONE

Elita si užívala exotické dobroty

Důkaz o přítomnosti vanilky ve víně souvisí s faktem, že Negevskou pouští procházela v 7. století před naším letopočtem mezinárodní obchodní trasa. Nejprve pod ochranou Asyrské říše, pak zřejmě jejích následovníků, Egypťanů a možná také Babyloňanů, soudí autoři studie.

Nalezené rozbité nádoby pocházejí z období vlády posledního vládce Judského království Sidkijáše. Byly ve skladech budov na archeologických vykopávkách ve Městě Davidově. Oba domy byly zničeny při babylonském plenění Jeruzaléma roku 586 před naším letopočtem. Nádoby byly rozbity a zůstaly pod sutinami.

Předmětem výzkumu bylo osm nádob z obou těchto nalezišť. Prokázalo se, že ve všech bývalo víno a v pěti z nich víno ochucené vanilkou.

Používání vanilky svědčí o tom, že elita spojená se sídlem Judského království, která zde žila, si uměla užívat života, řekl jeden z autorů studie Jiftah Šalev.

Vinný sklípek starý 2600 let

Kromě něho se na výzkumu podílel profesor Juval Gadot. Vykopali více než 15 nádob na místě, které mohlo sloužit jako vinný sklep pod dvouposchoďovou budovou, využívanou podle všeho jako úřad vysoce postavených příslušníků království.

„Značí to, že obyvatelé Jeruzaléma v této oblasti byli bohatí, spojení s mezinárodním obchodem a s obchodem jižní Arábie. Mohli si dovolit drahé a tehdy dostupné věci a držet krok s dobou. Nevím, jakou chuť mělo tehdejší víno, ale určitě bylo v té době považováno za kvalitní,“ řekl Šalev.

Víno se pilo při společenských příležitostech i v jiných kulturách, v Řecku i východních říších. Píše se o něm na mnoha místech v bibli. „Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří…,“ říká se v žalmu 104. Starozákonní prorok Ámos kárá samolibé na Sionu slovy: „Vyleháváte na lůžkách zdobených slonovinou a na polštářích, pijete víno plnými miskami…“

Některé z nalezených nádob měly ucha zdobená rozetami, což znamená, že obsah i nádoby samotné patřily královskému dvoru. Jejich množství i značky na nich dokazují, že víno a jeho konzumace byly jedním z projevů moci a postavení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 15 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 18 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...