Archeologové odhalili 3400 let staré město na dně vyschlé nádrže. Patřilo starověké říši Mitanni

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Irák je jednou ze zemí světa nejvíce postižených změnou klimatu. Zejména jih země už několik měsíců trpí extrémním suchem. Aby se zabránilo vysychání úrody, bylo od prosince odčerpáno velké množství vody z mosulské nádrže, nejdůležitějšího zásobníku vody v Iráku. A tím, že v ní historicky poklesla hladina, se z vody vynořilo město z doby bronzové.

O existenci této starověké metropole v Kemunu v iráckém Kurdistánu se sice vědělo, ale archeologové ji nestihli prozkoumat předtím, než byla před desítkami let zatopena. 

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

Když se o poklesu hladiny dozvěděli archeologové, pochopili, že před sebou mají příležitost, která se nemusí opakovat další desítky let. Kurdský archeolog Hasan Ahmed Qasim se spojil s německými experty z univerzit ve Freiburgu a v Tübingenu a narychlo společně zorganizovali záchrannou expedici. 

Německo-kurdský archeologický tým byl pod obrovským časovým tlakem, protože nebylo jasné, kdy voda v nádrži opět stoupne. Vykopávky proběhly v lednu a únoru 2022, teď vědci zveřejnili výsledky.

  • Mitanni bylo království v severní Mezopotámii existující v patnáctém až čtrnáctém století před naším letopočtem. V období svého největšího rozmachu zahrnovalo území dnešního jihovýchodního Turecka, severní Sýrie a severního Iráku. Hlavním městem bylo Vaššukkani, jehož umístění ještě není přesně známo. 
  • Království Mitanni je považováno za feudální uskupení pod vedením válečné šlechty indoevropského původu, která obsadila území Levanty v období sedmnáctého století před naším letopočtem; jeho vliv je patrný z písemných pramenů pocházejících z tohoto období. K zániku mitannského státu došlo kolem roku dvanáct set před naším letopočtem.

Opevnění, dílny i mohutný sklad

Během krátké doby se badatelům podařilo město z velké části zmapovat. Kromě paláce, který byl zdokumentován už během výzkumu v roce 2018, se podařilo odkrýt několik dalších velkých staveb –⁠ mohutné opevnění s hradbami a věžemi, monumentální několikapatrovou skladovací budovu a také dílny. Celý rozsáhlý komplex pochází z doby říše Mitanni, která ovládala velké části severní Mezopotámie a Sýrie.

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

„Budova skladu má zvláštní význam, protože v ní muselo být skladováno obrovské množství zboží, které se sem pravděpodobně přiváželo z širokého okolí,“ uvedla archeoložka Ivana Puljizová. Qasim dodává: „Výsledky vykopávek ukazují, že tato lokalita byla v říši Mitanni důležitým centrem.“

Vědce překvapilo, v jak dobrém stavu se zachovaly až několikametrové zdi. Nečekali, že hliněné cihly, které byly vysušené jen sluncem, vydrží prakticky netknuté, a to přesto, že byly více než čtyřicet let pod vodou. Zřejmě za to může zemětřesení, jež město zasáhlo někdy kolem roku 1350 před naším letopočtem. Při něm zřícené horní části hradeb pohřbily budovy pod sebou, a tak je ochránily před nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Výjimečně zajímavý je nález pěti keramických nádob, které obsahovaly archiv více než stovky klínopisných tabulek. Pocházejí z období střední Asýrie, vznikly tedy krátce po katastrofě, která město postihla při zemětřesení. Některé hliněné tabulky, které mohou být dopisy, jsou dokonce stále v hliněných obalech. Vědci doufají, že tento objev poskytne důležité informace o konci města z období říše Mitanni a počátku asyrské nadvlády v regionu.

„Je téměř zázrak, že klínopisné tabulky z nepálené hlíny přežily tolik desetiletí pod vodou,“ říká Peter Pfälzner, další z archeologů, kteří na místě pracovali. 

Hliněné destičky s nápisy nalezené v hliněné nádobě
Zdroj: University of Tübingen

Archeologové se navíc také pokusili odkrytou lokalitu lépe ochránit pro příští možný průzkum. Zakryli proto vykopané budovy těsně přiléhající plastovou fólií a poté ji zasypali štěrkem. Tato bariéra má ochránit stěny z nepálené hlíny a případné další nálezy, které se v ruinách dosud skrývají. Lokalita je teď, na konci května, opět zcela zatopená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 14 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 20 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 20 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 21 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...