Archeologové odhalili 3400 let staré město na dně vyschlé nádrže. Patřilo starověké říši Mitanni

Tým německých a kurdských archeologů odhalil 3400 let staré město, které se kdysi nacházelo na řece Tigris. Osada se vynořila z vod mosulské nádrže počátkem letošního roku, když hladina vody v důsledku extrémního sucha v Iráku rychle klesla. Rozsáhlé město s palácem a několika velkými budovami by podle vědců mohlo být starověké Zakhiku, jedno z důležitých center říše Mitanni (někdy též Mittani).

Irák je jednou ze zemí světa nejvíce postižených změnou klimatu. Zejména jih země už několik měsíců trpí extrémním suchem. Aby se zabránilo vysychání úrody, bylo od prosince odčerpáno velké množství vody z mosulské nádrže, nejdůležitějšího zásobníku vody v Iráku. A tím, že v ní historicky poklesla hladina, se z vody vynořilo město z doby bronzové.

O existenci této starověké metropole v Kemunu v iráckém Kurdistánu se sice vědělo, ale archeologové ji nestihli prozkoumat předtím, než byla před desítkami let zatopena. 

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

Když se o poklesu hladiny dozvěděli archeologové, pochopili, že před sebou mají příležitost, která se nemusí opakovat další desítky let. Kurdský archeolog Hasan Ahmed Qasim se spojil s německými experty z univerzit ve Freiburgu a v Tübingenu a narychlo společně zorganizovali záchrannou expedici. 

Německo-kurdský archeologický tým byl pod obrovským časovým tlakem, protože nebylo jasné, kdy voda v nádrži opět stoupne. Vykopávky proběhly v lednu a únoru 2022, teď vědci zveřejnili výsledky.

  • Mitanni bylo království v severní Mezopotámii existující v patnáctém až čtrnáctém století před naším letopočtem. V období svého největšího rozmachu zahrnovalo území dnešního jihovýchodního Turecka, severní Sýrie a severního Iráku. Hlavním městem bylo Vaššukkani, jehož umístění ještě není přesně známo. 
  • Království Mitanni je považováno za feudální uskupení pod vedením válečné šlechty indoevropského původu, která obsadila území Levanty v období sedmnáctého století před naším letopočtem; jeho vliv je patrný z písemných pramenů pocházejících z tohoto období. K zániku mitannského státu došlo kolem roku dvanáct set před naším letopočtem.

Opevnění, dílny i mohutný sklad

Během krátké doby se badatelům podařilo město z velké části zmapovat. Kromě paláce, který byl zdokumentován už během výzkumu v roce 2018, se podařilo odkrýt několik dalších velkých staveb –⁠ mohutné opevnění s hradbami a věžemi, monumentální několikapatrovou skladovací budovu a také dílny. Celý rozsáhlý komplex pochází z doby říše Mitanni, která ovládala velké části severní Mezopotámie a Sýrie.

Město Zakhiku
Zdroj: University of Tübingen

„Budova skladu má zvláštní význam, protože v ní muselo být skladováno obrovské množství zboží, které se sem pravděpodobně přiváželo z širokého okolí,“ uvedla archeoložka Ivana Puljizová. Qasim dodává: „Výsledky vykopávek ukazují, že tato lokalita byla v říši Mitanni důležitým centrem.“

Vědce překvapilo, v jak dobrém stavu se zachovaly až několikametrové zdi. Nečekali, že hliněné cihly, které byly vysušené jen sluncem, vydrží prakticky netknuté, a to přesto, že byly více než čtyřicet let pod vodou. Zřejmě za to může zemětřesení, jež město zasáhlo někdy kolem roku 1350 před naším letopočtem. Při něm zřícené horní části hradeb pohřbily budovy pod sebou, a tak je ochránily před nepříznivými vlivy okolního prostředí.

Výjimečně zajímavý je nález pěti keramických nádob, které obsahovaly archiv více než stovky klínopisných tabulek. Pocházejí z období střední Asýrie, vznikly tedy krátce po katastrofě, která město postihla při zemětřesení. Některé hliněné tabulky, které mohou být dopisy, jsou dokonce stále v hliněných obalech. Vědci doufají, že tento objev poskytne důležité informace o konci města z období říše Mitanni a počátku asyrské nadvlády v regionu.

„Je téměř zázrak, že klínopisné tabulky z nepálené hlíny přežily tolik desetiletí pod vodou,“ říká Peter Pfälzner, další z archeologů, kteří na místě pracovali. 

Hliněné destičky s nápisy nalezené v hliněné nádobě
Zdroj: University of Tübingen

Archeologové se navíc také pokusili odkrytou lokalitu lépe ochránit pro příští možný průzkum. Zakryli proto vykopané budovy těsně přiléhající plastovou fólií a poté ji zasypali štěrkem. Tato bariéra má ochránit stěny z nepálené hlíny a případné další nálezy, které se v ruinách dosud skrývají. Lokalita je teď, na konci května, opět zcela zatopená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 mminutami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 2 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 3 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...