V Pompejích znovuotevřeli nádhernou vilu propuštěných otroků. Je to Sixtinská kaple města, říkají restaurátoři

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

„Dům Vettiů je ukázkou společnosti v Pompejích a starém Římě, kterou si lze prohlédnout během jedné hodiny,“ uvedl Zuchtriegel. Podle něj si díky bohaté nástěnné výzdobě objekt zaslouží srovnání se Sixtinskou kaplí ve Vatikánu.

Podle šéfky architektonického oddělení parku v Pompejích Arianny Spinosové je dům Vettiů „zásadním příkladem pompejské rezidence nejen díky freskám, ale také kvůli svému uspořádání a architektuře“. Jedna z nejnáročnějších fází oprav byla právě obnova fresek s motivy z mytologie či erotickými výjevy.

Podle archeologů a historiků byli majiteli domu dva muži – Aulus Vettius Conviva a Aulus Vettius Restitutus. Někteří výzkumníci se domnívají, že se jednalo o bratry, ačkoliv podle agentury AP není tento údaj zcela jistý. Majitelé nepatřili k tradičním rodinám z vysokých vrstev v Pompejích.

Historikové se domnívají, že šlo o tazkvané propuštěnce – neboli osvobozené otroky, kteří zbohatli díky obchodování s vínem. Jejich luxusní stavba je pro vědce velmi zajímavou ukázkou toho, jak „prostupná“ byla římská společnost a že i z těch nejspodnějších pater se dalo dostat na samotný vrchol.

Vila se proslavila zejména neobyčejně dobře zachovanými freskami s živými barvami a pozoruhodnými, většinou mytologickými výjevy.

Nahrávám video

Smrt v Pompejích

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zasypal Vesuv spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis v roce 79 našeho letopočtu. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich poté zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života. Řadu z památek sice později vykradli zloději, ale například vila Vettiů jejich pozornosti unikla.

Archeologický park Pompeje, který je rovněž památkou UNESCO, je po římském Koloseu druhou turisty nejnavštěvovanější památkou v Itálii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 9 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 10 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 13 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 15 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 17 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...