Herculaneum

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

Před dvěma sty lety nalezené svitky konečně vydaly svá tajemství: vědci zjistili, že první rozluštěný obsahuje doposud neznámý filosofický text.

Na první pohled nevypadají svitky z Herculanea nijak pozoruhodně, připomínají kus uhlí. Přežily výbuch sopky Vesuv v roce 79, a kdyby se někdo pokusil dva tisíce let staré dokumenty znovu rozvinout, rozpadly by se. Odborníci se už dlouho pokoušejí je rozluštit, i když text je pro lidské oko prakticky nečitelný. Teď ale hlásí první úspěchy, k nimž jim pomohla umělá inteligence (AI).

Starořímské Pompeje vedle výbuchu Vesuvu, který vedl ke zničení města, postihlo zřejmě i zemětřesení. Ukazuje to nedávný nález těl dvou obětí katastrofy, které vykazují zranění způsobená patrně pádem zdi.

V Pompejích se tento týden po dvaceti letech náročné obnovy návštěvníkům opět otevřel dům Vettiů. Podle ředitele archeologického parku Gabriela Zuchtriegela je dům kvůli svým nástěnným malbám významnou památkou. Luxusní rezidence patřila dvojici mužů, zřejmě bratrům, kteří zbohatli na obchodování s vínem.

Stav archeologického parku v Pompejích nově monitoruje čtyřnohý robot. Podle vedení parku se hodí pro mapování menších či hůře přístupných míst. Díky kameře a 3D skeneru bude moci automaticky kontrolovat stav památek a sbírat o nich data, uvedl italský tisk. Vedení parku však chce robota využít i v případě nelegálních archeologických vykopávek.

Mezinárodní vědecký tým dokázal díky analýze izotopů v mrtvých tělech obyvatel Herculanea popsat, jak se lišila strava antických lidí v této oblasti. Našel významné rozdíly nejen proti dnešku, ale také mezi pohlavími.

Silný výbuch italské sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu přeměnil mozkovou tkáň jedné z obětí ve sklo, zjistili vědci. Muže ležícího ve zbytcích dřevěné bedny objevili odborníci v římském městě Herculaneu na západním úpatí vulkánu, v jeho lebce našli lesklé černé úlomky, napsala agentura AP.

Pompeje byly po dva tisíce let symbolem ničivosti přírodních sil a pomíjivosti lidských snah dát světu řád. Nyní se staly pokladem pro archeology a historiky, kterým nabízí možnost, jak detailně prozkoumat už dávno neexistující svět.