Muži v antickém Herculaneu jedli enormní množství ryb. Výzkum ale ukázal, že tamní ženy měly jiný jídelníček

Mezinárodní vědecký tým dokázal díky analýze izotopů v mrtvých tělech obyvatel Herculanea popsat, jak se lišila strava antických lidí v této oblasti. Našel významné rozdíly nejen proti dnešku, ale také mezi pohlavími.

Archeologický výzkum v areálu města Herculaneum, které společně s Pompejemi zničil v roce 79 výbuch sopky Vesuv, ukázal, že ve starém Římě muži a ženy měli velice odlišnou skladbu stravy. Například muži v průměru jedli více ryb a mořských plodů než současní obyvatelé Itálie.

Badatelé z Yorské univerzity ve spolupráci s kolegy z Itálie analyzovali ostatky jedenácti mužů a šesti žen, kteří zahynuli kvůli výbuchu sopky Vesuv. Badatelé si skupinu náhodně vybrali mezi ostatky 340 obyvatel města, kteří zemřeli na pobřeží, když čekali na záchranu z moře.

Díky rozboru izotopů mohli badatelé určit jednotlivé druhy potravin, které převažovaly ve stravě antických Římanů. Ve srovnání se ženami byly ve stravě mužů výrazně více zastoupeny ryby a mořské plody. Podle badatelů obyvatelé antického města jedli třikrát více ryb než lidé, kteří dnes bydlí v Neapoli a okolí. Muži také častěji získávali bílkoviny z obilnin. Ženy naopak získávaly bílkoviny z luštěnin a dalších plodů pěstovaných v okolí města a také ze živočišných produktů.

Podle vedoucího výzkumu Olivera Craiga jsou výsledky jeho týmu jedinečné, protože umožňují upřesnit rozdíly ve stravování v antické společnosti . „Historické zdroje naznačovaly, že přístup k potravinám byl ve starém Římě odlišný,“ uvedl Craig . Podle něj ale jen vzácně zdroje uváděly konkrétní informace a podrobnosti.

Badatelé si vysvětlují jasné rozdíly ve stravě odlišným postavením žen a mužů. Herculaneum bylo oblíbené letovisko bohatých Římanů a zámožných propuštěných otroků. „Muži obvykle zastávali privilegované společenské pozice a byli propouštění z otroctví dříve (než ženy), díky čemuž měli větší přístup k drahému zboží, mezi kterým byly i čerstvé ryby,“ uvedla badatelka Silvia Soncinová. Muži se také více věnovali rybářství než ženy, díky čemuž měli více příležitostí jíst ryby a mořské plody, domnívá se Soncinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled