Muži v antickém Herculaneu jedli enormní množství ryb. Výzkum ale ukázal, že tamní ženy měly jiný jídelníček

Mezinárodní vědecký tým dokázal díky analýze izotopů v mrtvých tělech obyvatel Herculanea popsat, jak se lišila strava antických lidí v této oblasti. Našel významné rozdíly nejen proti dnešku, ale také mezi pohlavími.

Archeologický výzkum v areálu města Herculaneum, které společně s Pompejemi zničil v roce 79 výbuch sopky Vesuv, ukázal, že ve starém Římě muži a ženy měli velice odlišnou skladbu stravy. Například muži v průměru jedli více ryb a mořských plodů než současní obyvatelé Itálie.

Badatelé z Yorské univerzity ve spolupráci s kolegy z Itálie analyzovali ostatky jedenácti mužů a šesti žen, kteří zahynuli kvůli výbuchu sopky Vesuv. Badatelé si skupinu náhodně vybrali mezi ostatky 340 obyvatel města, kteří zemřeli na pobřeží, když čekali na záchranu z moře.

Díky rozboru izotopů mohli badatelé určit jednotlivé druhy potravin, které převažovaly ve stravě antických Římanů. Ve srovnání se ženami byly ve stravě mužů výrazně více zastoupeny ryby a mořské plody. Podle badatelů obyvatelé antického města jedli třikrát více ryb než lidé, kteří dnes bydlí v Neapoli a okolí. Muži také častěji získávali bílkoviny z obilnin. Ženy naopak získávaly bílkoviny z luštěnin a dalších plodů pěstovaných v okolí města a také ze živočišných produktů.

Podle vedoucího výzkumu Olivera Craiga jsou výsledky jeho týmu jedinečné, protože umožňují upřesnit rozdíly ve stravování v antické společnosti . „Historické zdroje naznačovaly, že přístup k potravinám byl ve starém Římě odlišný,“ uvedl Craig . Podle něj ale jen vzácně zdroje uváděly konkrétní informace a podrobnosti.

Badatelé si vysvětlují jasné rozdíly ve stravě odlišným postavením žen a mužů. Herculaneum bylo oblíbené letovisko bohatých Římanů a zámožných propuštěných otroků. „Muži obvykle zastávali privilegované společenské pozice a byli propouštění z otroctví dříve (než ženy), díky čemuž měli větší přístup k drahému zboží, mezi kterým byly i čerstvé ryby,“ uvedla badatelka Silvia Soncinová. Muži se také více věnovali rybářství než ženy, díky čemuž měli více příležitostí jíst ryby a mořské plody, domnívá se Soncinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 7 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 8 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 21 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 22 hhodinami
Načítání...