Muži v antickém Herculaneu jedli enormní množství ryb. Výzkum ale ukázal, že tamní ženy měly jiný jídelníček

Mezinárodní vědecký tým dokázal díky analýze izotopů v mrtvých tělech obyvatel Herculanea popsat, jak se lišila strava antických lidí v této oblasti. Našel významné rozdíly nejen proti dnešku, ale také mezi pohlavími.

Archeologický výzkum v areálu města Herculaneum, které společně s Pompejemi zničil v roce 79 výbuch sopky Vesuv, ukázal, že ve starém Římě muži a ženy měli velice odlišnou skladbu stravy. Například muži v průměru jedli více ryb a mořských plodů než současní obyvatelé Itálie.

Badatelé z Yorské univerzity ve spolupráci s kolegy z Itálie analyzovali ostatky jedenácti mužů a šesti žen, kteří zahynuli kvůli výbuchu sopky Vesuv. Badatelé si skupinu náhodně vybrali mezi ostatky 340 obyvatel města, kteří zemřeli na pobřeží, když čekali na záchranu z moře.

Díky rozboru izotopů mohli badatelé určit jednotlivé druhy potravin, které převažovaly ve stravě antických Římanů. Ve srovnání se ženami byly ve stravě mužů výrazně více zastoupeny ryby a mořské plody. Podle badatelů obyvatelé antického města jedli třikrát více ryb než lidé, kteří dnes bydlí v Neapoli a okolí. Muži také častěji získávali bílkoviny z obilnin. Ženy naopak získávaly bílkoviny z luštěnin a dalších plodů pěstovaných v okolí města a také ze živočišných produktů.

Podle vedoucího výzkumu Olivera Craiga jsou výsledky jeho týmu jedinečné, protože umožňují upřesnit rozdíly ve stravování v antické společnosti . „Historické zdroje naznačovaly, že přístup k potravinám byl ve starém Římě odlišný,“ uvedl Craig . Podle něj ale jen vzácně zdroje uváděly konkrétní informace a podrobnosti.

Badatelé si vysvětlují jasné rozdíly ve stravě odlišným postavením žen a mužů. Herculaneum bylo oblíbené letovisko bohatých Římanů a zámožných propuštěných otroků. „Muži obvykle zastávali privilegované společenské pozice a byli propouštění z otroctví dříve (než ženy), díky čemuž měli větší přístup k drahému zboží, mezi kterým byly i čerstvé ryby,“ uvedla badatelka Silvia Soncinová. Muži se také více věnovali rybářství než ženy, díky čemuž měli více příležitostí jíst ryby a mořské plody, domnívá se Soncinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 9 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 15 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 16 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 17 hhodinami
Načítání...