Muži v antickém Herculaneu jedli enormní množství ryb. Výzkum ale ukázal, že tamní ženy měly jiný jídelníček

Mezinárodní vědecký tým dokázal díky analýze izotopů v mrtvých tělech obyvatel Herculanea popsat, jak se lišila strava antických lidí v této oblasti. Našel významné rozdíly nejen proti dnešku, ale také mezi pohlavími.

Archeologický výzkum v areálu města Herculaneum, které společně s Pompejemi zničil v roce 79 výbuch sopky Vesuv, ukázal, že ve starém Římě muži a ženy měli velice odlišnou skladbu stravy. Například muži v průměru jedli více ryb a mořských plodů než současní obyvatelé Itálie.

Badatelé z Yorské univerzity ve spolupráci s kolegy z Itálie analyzovali ostatky jedenácti mužů a šesti žen, kteří zahynuli kvůli výbuchu sopky Vesuv. Badatelé si skupinu náhodně vybrali mezi ostatky 340 obyvatel města, kteří zemřeli na pobřeží, když čekali na záchranu z moře.

Díky rozboru izotopů mohli badatelé určit jednotlivé druhy potravin, které převažovaly ve stravě antických Římanů. Ve srovnání se ženami byly ve stravě mužů výrazně více zastoupeny ryby a mořské plody. Podle badatelů obyvatelé antického města jedli třikrát více ryb než lidé, kteří dnes bydlí v Neapoli a okolí. Muži také častěji získávali bílkoviny z obilnin. Ženy naopak získávaly bílkoviny z luštěnin a dalších plodů pěstovaných v okolí města a také ze živočišných produktů.

Podle vedoucího výzkumu Olivera Craiga jsou výsledky jeho týmu jedinečné, protože umožňují upřesnit rozdíly ve stravování v antické společnosti . „Historické zdroje naznačovaly, že přístup k potravinám byl ve starém Římě odlišný,“ uvedl Craig . Podle něj ale jen vzácně zdroje uváděly konkrétní informace a podrobnosti.

Badatelé si vysvětlují jasné rozdíly ve stravě odlišným postavením žen a mužů. Herculaneum bylo oblíbené letovisko bohatých Římanů a zámožných propuštěných otroků. „Muži obvykle zastávali privilegované společenské pozice a byli propouštění z otroctví dříve (než ženy), díky čemuž měli větší přístup k drahému zboží, mezi kterým byly i čerstvé ryby,“ uvedla badatelka Silvia Soncinová. Muži se také více věnovali rybářství než ženy, díky čemuž měli více příležitostí jíst ryby a mořské plody, domnívá se Soncinová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 8 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 11 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...