Pompeje hlídá čtyřnohý robo-pes, pomáhá mu létající dron. Zaměří se i na nelegální vykopávky

Stav archeologického parku v Pompejích nově monitoruje čtyřnohý robot. Podle vedení parku se hodí pro mapování menších či hůře přístupných míst. Díky kameře a 3D skeneru bude moci automaticky kontrolovat stav památek a sbírat o nich data, uvedl italský tisk. Vedení parku však chce robota využít i v případě nelegálních archeologických vykopávek.

Správa archeologického naleziště v Pompejích začala používat upraveného robota SPOT od americké firmy Boston Dynamics. Zařízení se podobá psovi menších rozměrů a je schopné se hbitě pohybovat po různých druzích povrchů. Robota lze naprogramovat tak, aby jeho kontrolní a mapovací činnost byla do značné míry automatická.

Čtyřnohý robot se hodí především pro mapování menších a úzkých míst, kam je jinak obtížné se dostat. „Chceme testovat použití těchto robotů také v tunelech, které vykopali hledači bez povolení,“ uvedl šéf archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. Bezpečnostní podmínky v těchto tunelech jsou obvykle velmi špatné, a roboti by tak mohli pomoci s mapováním této nelegální činnosti.

Kromě robota se v Pompejích testuje i klasický létající dron, který může celý rozsáhlý prostor bez problémů sledovat z výšky a monitorovat tak místa, kam robo-pes nevidí.

Antické město Pompeje, které se nachází nedaleko Neapole, bylo zničeno při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabiae a Oplontis. Dnes se na území některých těchto měst nachází rozsáhlé archeologické parky, kde stále pokračuje vědecký výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 2 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 6 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 23 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
včera v 12:27

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...