Poslední hodiny strávil Platón kritikou hudebnice, ukazují rozluštěné svitky z Herculanea

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

Bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti. Přesto si v tento moment Platón zachoval dostatek jasné mysli, aby kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu. Právě tohle popisuje vyprávění na svitku.

Dříve se podle vědců mělo za to, že se hudba ztvárněná otrokyní Platónovi líbila. Dešifrovaný text dále naznačuje, že filosofa pohřbili pravděpodobně v tajné zahradě někdejší akademie v Aténách, kterou sám založil přibližně v roce 387 před naším letopočtem. Dosud se podle vědců vědělo, že byl pohřben v akademii, ale nebylo známo konkrétní místo.

Text také naznačuje, že Platóna prodali do otroctví na ostrově Aigina nacházejícího se nedaleko Atén možná už v roce 404 před naším letopočtem, kdy Sparťané ostrov dobyli. Nebo případně v roce 399 před naším letopočtem, krátce po smrti jeho učitele Sókrata, napsal The Guardian. „Dosud se věřilo, že Platón byl prodán do otroctví v roce 387 před naším letopočtem během svého pobytu na Sicílii na dvoře Dionýsia I. ze Syrakús,“ řekl profesor Graziano Ranocchia z Univerzity v Pise, jenž stál v čele týmu dešifrujícího svitek.

Ten je podle CNN součástí asi 1800 zuhelnatělých svitků objevených v 18. století v budově Herculanea, o níž se předpokládá, že patřila tchánovi římského vojevůdce a politika Julia Caseara. Odborníci k jeho dešifrování použili umělou inteligenci (AI) společně s technikami, které jim podle nich umožnily přečíst části dříve skrytého textu z částečně zničených papyrů.

„Poprvé jsme byli schopni číst pořadí skrytých písmen z papyrů, které byly zabalené v několika vrstvách a přilepené k sobě,“ uvedl Ranocchia, podle něhož schopnost identifikovat tyto vrstvy a virtuálně je přerovnat do původních pozic, aby se obnovila textová posloupnost, představuje významný pokrok ve shromaždování množství informací. Práce je stále v počáteční fázi a plný dopad se projeví až v následujících letech, dodal profesor.

Platón žil přibližně v letech 428 nebo 427 až 348 či 347 před naším letopočtem a byl jednou z klíčových postav dějin západní filozofie. Římské město Herculaneum se nacházelo asi dvacet kilometrů od antického přístavu Pompeje, který také zničila erupce Vesuvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 5 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...