Poslední hodiny strávil Platón kritikou hudebnice, ukazují rozluštěné svitky z Herculanea

Nově dešifrované pasáže starověkých svitků z Herculanea, které pohřbil popel po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, možná odhalují poslední hodiny starořeckého filozofa Platóna a také konkrétněji místo jeho pohřbení. S odvoláním na výzkum badatelů pod vedením profesora z Univerzity v Pise to na svém webu píše list The Guardian a stanice CNN. Jeden ze svitků podle nich popisuje Platónovu kritiku hudby, kterou na flétnu hrála thrácká otrokyně.

Bojoval s horečkou a byl na pokraji smrti. Přesto si v tento moment Platón zachoval dostatek jasné mysli, aby kritizoval hudebnici za nedostatek rytmu. Právě tohle popisuje vyprávění na svitku.

Dříve se podle vědců mělo za to, že se hudba ztvárněná otrokyní Platónovi líbila. Dešifrovaný text dále naznačuje, že filosofa pohřbili pravděpodobně v tajné zahradě někdejší akademie v Aténách, kterou sám založil přibližně v roce 387 před naším letopočtem. Dosud se podle vědců vědělo, že byl pohřben v akademii, ale nebylo známo konkrétní místo.

Text také naznačuje, že Platóna prodali do otroctví na ostrově Aigina nacházejícího se nedaleko Atén možná už v roce 404 před naším letopočtem, kdy Sparťané ostrov dobyli. Nebo případně v roce 399 před naším letopočtem, krátce po smrti jeho učitele Sókrata, napsal The Guardian. „Dosud se věřilo, že Platón byl prodán do otroctví v roce 387 před naším letopočtem během svého pobytu na Sicílii na dvoře Dionýsia I. ze Syrakús,“ řekl profesor Graziano Ranocchia z Univerzity v Pise, jenž stál v čele týmu dešifrujícího svitek.

Ten je podle CNN součástí asi 1800 zuhelnatělých svitků objevených v 18. století v budově Herculanea, o níž se předpokládá, že patřila tchánovi římského vojevůdce a politika Julia Caseara. Odborníci k jeho dešifrování použili umělou inteligenci (AI) společně s technikami, které jim podle nich umožnily přečíst části dříve skrytého textu z částečně zničených papyrů.

„Poprvé jsme byli schopni číst pořadí skrytých písmen z papyrů, které byly zabalené v několika vrstvách a přilepené k sobě,“ uvedl Ranocchia, podle něhož schopnost identifikovat tyto vrstvy a virtuálně je přerovnat do původních pozic, aby se obnovila textová posloupnost, představuje významný pokrok ve shromaždování množství informací. Práce je stále v počáteční fázi a plný dopad se projeví až v následujících letech, dodal profesor.

Platón žil přibližně v letech 428 nebo 427 až 348 či 347 před naším letopočtem a byl jednou z klíčových postav dějin západní filozofie. Římské město Herculaneum se nacházelo asi dvacet kilometrů od antického přístavu Pompeje, který také zničila erupce Vesuvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 14 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 16 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 17 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 19 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled