Vědci zjistili, co zabilo obyvatele Herculanea při erupci Vesuvu

Tým italských vědců popsal, jakým způsobem umírali lidé ve městě Herculaneum, když roku 79 našeho letopočtu došlo k masivní erupci Vesuvu. Experti k tomu dospěli podrobnou analýzou nejlépe zachovalých pozůstatků.

Lékaři, kteří tvořili většinu týmu, po detailním prostudování kostí obětí výbuchu Vesuvu konstatovali, že lidé v Herculaneu zemřeli na následky horka spojené s pyroklastickým proudem. Podmínky byly tak extrémní, že se „zapsaly“ až do koster a zůstaly v nich dochované dva tisíce let.

Erupce Vesuvu

Psal se rok 79 a 24. srpna měl výbuch za následek jednu z největších starověkých katastrof. V římských Pompejích a v dalších městech v širším okolí vulkánu zemřelo na 25 tisíc lidí. Dokonale zakonzervované památky se posléze staly archeologickou senzací.

Nečekaná erupce Vesuvu vyvrhla do výšky až 32 kilometrů obrovské množství horniny a rozpálila vzduch na 500 stupňů Celsia.

Vesuv zásoboval své okolí žhavým vyvrženým materiálem tři dny a například Pompeje, dnes jedna z nejnavštěvovanějších italských památek vůbec, se ocitly pod šestimetrovým nánosem popela a kamení.

Zkáze dokázala uniknout jen hrstka šťastlivců. Byl mezi nimi i Gaius Plinius mladší, který celou tragédii věrohodně popsal. Jeho strýc, známý antický intelektuál, vojevůdce a filozof Gaius Plinius starší, zemřel při pokusu evakuovat alespoň část obyvatel loděmi.

Smrt přichází z nebe

Když vědci starověká města plná mrtvých poprvé objevili, popsali, že lidé se zadusili sopečným prachem. Byl všude, nedalo se mu uniknout a vytvořil vrstvy silné až šest metrů.

Později se ale začaly objevovat hypotézy, že skutečná příčina mohla být jiná – pyroklastický tok neboli proud. Jde vlastně o rozžhavenou směs sopečných plynů, sopečného popela a různě velkých úlomků magmatu. Teplota této směsi může dosahovat až tisíce stupňů Celsia, může být ale i mnohem nižší, někdy se pohybuje dokonce jen kolem sta stupňů. Tato žhnoucí hmota se řítí ze svahu sopky dolů rychlostí stovek kilometrů za hodinu.

Před pyroklastickým proudem se nedá uniknout, pohybuje se totiž i po mořské hladině, což vědci pozorovali například při erupci sopky Krakatoa roku 1883. Tehdy dosáhl pyroklastický proud na ostrovy vzdálené až 40 kilometrů od vulkánu.

Důkazy z popela

Vědci studovali kosti lidí, kteří se zřejmě ukryli v loděnici ve městě Herculaneum. Prokázali, že tamní obyvatelé zemřeli na teplotní šok způsobený pyroklastickým tokem. Na kostech totiž našli červené a černé stopy. Už dřívější průzkum prokázal, že takové stopy se objevují na kostech, které jsou spálené poblíž mincí nebo jiných rozžhavených předmětů – jsou způsobené tím, že žár začne vařit krev. Stopy po takovém procesu mají rudou a černou barvu.

Dalším důkazem jsou rozpraskané lebky – příčina tohoto jevu není zatím uspokojivě vysvětlená, ale podle autorů práce je nepravděpodobnějším vysvětlením, že popraskání způsobila odpařující se mozková hmota.

Dary Vesuvu

Postižená města se už nikdo nesnažil přivést k životu a postupně upadla v zapomnění. Pompeje byly poprvé objeveny v roce 1599, na archeologický výzkum čekalo další zasypané město Herculaneum až do roku 1738 a Pompeje ještě o deset let déle. Vědci byli nadšeni – sopečný materiál totiž vše dokonale zakonzervoval. Nejemotivnějším symbolem celé zkázy se staly sádrové odlitky těl obyvatel v momentech, kdy je zastihla smrt.

Velkou pozornost návštěvníků poutá také zřejmě nejstarší nevěstinec na světě, kterému se latinsky říkalo lupanarum (ze slova lupa – vlčice, prodejná žena). Stěny jeho místností zdobí i na dnešní dobu odvážné erotické výjevy doplněné dobovými nápisy se sexuálním podtextem. Podobná výzdoba byla nalezena i v některých honosných vilách patricijů.

Vědci očekávají další výbuch

Nebezpečný Vesuv je pod pečlivým dohledem od 19. století. První vulkanologická stanice na něm byla zřízena v roce 1842. Dnes je na sopce celá síť vědeckých přístrojů, které neustále sledují záchvěvy půdy, teplotu i chemické složení výparů a další hodnoty. Z vesmíru vulkán střeží satelity, jež kontrolují jeho tvar (před výbuchem se obvykle mění sklon svahů) a za pomoci infračervených kamer i změny jeho teploty.

Od neblahého roku 79 bylo zaznamenáno kolem třicítky erupcí. Naposledy se Vesuv probudil 18. března 1944, kdy chrlil lávu celých 11 dní, 26 lidí připravil o život a 12 tisíc o střechu nad hlavou. Vědci ale varují před dalším opakováním výbuchu. „Je zjevné, že sopka znovu vybuchne,“ varoval seismolog z Geofyzikálního ústavu AV Aleš Špičák. „Geologické procesy nekončí ze dne na den. Procesy jsou sice pomalé, ale fungují dlouho,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
před 2 hhodinami

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
před 5 hhodinami

Hannibal opravdu táhl přes Alpy se slony, ukazuje poprvé nový nález

O přítomnosti slonů v armádě vojevůdce Hannibala, který chtěl dobýt Řím, chyběl až doposud vědcům fyzický důkaz. Teď ho získali, analýza prokázala nález sloní kosti. Experti ale zažili i menší zklamání.
včera v 09:02

Hadi vydrží bez jídla celé roky. Vědci teď popsali, jak to dělají

Evoluční trik připravil hady o gen, který řídí hlad. Tito plazi tak nemusí cítit nutkavou potřebu, která řídí chování mnoha různých druhů, ukázal nový výzkum.
včera v 07:00

Příroda úplně zblízka. Podívejte se na vítěze prestižní fotografické soutěže

Sedmý ročník mezinárodní soutěže Close-up Photographer of the Year, která se snaží podívat zvířatům do tváře (pokud nějakou mají) z té nejmenší vzdálenosti, zná vítěze.
7. 2. 2026

Nový přístroj nahradil plíce a zachránil život umírajícímu muži

Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
7. 2. 2026

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
7. 2. 2026

Britové vrtali do „Ledovce posledního soudu“. Experiment úplně nevyšel

Když roztaje masivní antarktický ledovec Thwaites, zvednou se hladiny oceánů průměrně o 65 centimetrů. To by stačilo k zaplavení níže položených měst a vysídlení milionů lidí. Proto mu Britská antarktická služba (BAS) přezdívá Ledovec posledního soudu a ze stejného důvodu ho detailně studuje. Její poslední pokus o zatím nejdetailnější průzkum ale skončil selháním.
6. 2. 2026
Načítání...