Indonéská sopka Agung na Bali se po půl století probouzí k životu. Hrozba, že dojde k výbuchu, je podle úřadů „bezprostřední“. Podle seismologa Aleše Špičáka se dá erupce předvídat relativně dlouho dopředu díky zemětřesením, které jí předchází. „Jsou tam jasné známky, že erupce probíhá, teď už je jen otázka, jestli bude gradovat,“ uvedl expert. Některé indonéské sopky dříve způsobily přechodnou klimatickou změnu na celé Zemi.
„Nejprve slabá zemětřesení se pod Agungem objevila někdy v polovině srpna, postupně se jejich počet začal zvyšovat,“ podotkl seismolog. Vulkanologové sledují více typů seismických signálů. „Podle toho, jaké jsou zaznamenávány a jak často, se dá usuzovat, co magma právě provádí, jestli se blíží k povrchu,“ konstatoval Špičák. Na erupci se tak dá připravit.
75 tisíc evakuovaných na Bali
Na východě Bali již úřady evakuovaly 75 tisíc lidí, kteří se nacházeli v blízkosti sopky. Evakuováno bylo i na dva tisíce krav. Magma stoupá stále více k okraji kráteru a nebezpečí erupce každou minutou roste, uvádějí vulkanologové. Úřady nevylučují, že budou muset v blízké budoucnosti uzavřít mezinárodní letiště, zatím ale provoz funguje normálně.
„Vulkány zaobírají obrovskou plochu, jejich svahy jsou velmi úrodné díky materiálům z předchozích erupcí, proto se tam obyvatelstvo stále vrací,“ upozornil seismolog.
Úřady vyhlásily čtvrtý, nejvyšší stupeň ohrožení. „Nedá se stoprocentně říct, jestli se situace náhodou nemůže uklidnit, ale v případě současné aktivity Agungu hned v polovině srpna byl zvýšen stupeň pohotovosti na druhý, potom znovu postupně na druhý a na třetí. Podle toho, jaká seismická aktivita byla pozorována, a podle toho, jak se vulkán jeví běžnému pozorovateli, tak jsou tam jasné známky, že tam erupce probíhá, teď už je jen otázka, jestli bude gradovat,“ uvedl Špičák.
Výška sopky Agung činí 3031 metrů nad mořem. Jedná se o stratovulkán – kuželovitou sopku se strmými svahy tvořenými vrstvami ztuhlé lávy, strusky a popela. Do stejné kategorie spadá slavná Etna, Vesuv či Svatá Helena.
„Svahy jsou velmi strmé a kromě lávy, která je pevná, jsou na nich metrové nebo desetimetrové usazeniny nezpevněného materiálu. Ten při erupci přibude. To pak způsobuje laviny kamení a při deštích obrovské bahnotoky, které se mohou dostat do velkých vzdáleností – i mnoha desítek kilometrů,“ sdělil Špičák.
Indonésie má téměř 130 aktivních sopek, což je více než kterákoli jiná země na světě. Agung naposledy vybuchl mezi lety 1963 a 64. Tehdy zemřelo skoro 1600 lidí. Následky výbuchu podle Špičáka nelze moc předvídat.
„Otázka je, jak bude erupce veliká, Agung má v indonéském souostroví velmi nebezpečné sousedy – je to Rindžání, které vybuchlo ve 13. století největší erupcí za posledních 10 tisíc let, a Tambora a její slavná erupce z roku 1815. Obě způsobily celoplanetární klimatické změny na několik let,“ upozornil Špičák.
MZV nabádá Čechy k opatrnosti
Kvůli možnému ohrožení erupcí byli evakuováni hosté z resortu Relax na severovýchodním pobřeží Bali, který hojně navštěvují čeští turisté. Ostatní turistické resorty na Bali, včetně těch v jižní části ostrova kolem hlavního města Denpasaru, jsou prozatím mimo bezprostřední ohrožení.
Český zastupitelský úřad v Jakartě doporučuje turistům na Bali, aby se vyvarovali vstupu do evakuovaného perimetru kolem kráteru sopky a aby sledovali aktuální vývoj situace prostřednictvím místních médií a informací místních úřadů.
