Archeologové našli dvě další těla v Pompejích. Vědce překvapilo, že muže nezabila erupce Vesuvu

Starořímské Pompeje vedle výbuchu Vesuvu, který vedl ke zničení města, postihlo zřejmě i zemětřesení. Ukazuje to nedávný nález těl dvou obětí katastrofy, které vykazují zranění způsobená patrně pádem zdi.

Podle archeologů nalezené kostry patřily pravděpodobně mužům ve věku 55 a více let. O smrti v důsledku zemětřesení svědčí mimo jiné zlomeniny. Jeden z mužů měl navíc zvednutou paži, jako by se chtěl chránit před pádem zdi. Vrchní část jedné ze zdí se pak zřítila do místnosti a zasypala jednu z obětí.

„Moderní techniky archeologických výkopů nám pomáhají lépe pochopit peklo, které během dvou dnů zcela zničilo Pompeje a zabilo mnoho jejich obyvatel,“ uvedl ředitel archeologického parku v Pompejích Gabriel Zuchtriegel.

Jak umírali obyčejní lidé

Místo, kde byli oba muži nalezeni, nebylo honosným palácem, ale obyčejným místem, kde probíhala rekonstrukce několik dní po předchozím zemětřesení v období známém intenzivní seizmickou aktivitou.

„Tento dům nebyl nijak zvlášť luxusní. Byla to spíše dílna s mnoha předměty, jako jsou amfory, hrnce na vaření, a pracovalo se v něm s vápnem,“ řekl Zuchtriegel.

„Byly tam amfory s vodou, které se používaly na omítání stěn. Vidíme zde město v proměně, které se snažilo vzpamatovat, ale pak se s erupcí vše rozdrtilo během pouhých dvou dnů pekla.“

„Objev těchto dvou koster nám ukazuje, že musíme ještě hodně studovat, provést další vykopávky, abychom vynesli na světlo vše, co se v tomto obrovském pokladu ještě skrývá,“ dodal italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano v prohlášení.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, zasypal Vesuv spolu s římskými městy Herculaneum, Stabie a Oplontis v roce 79 našeho letopočtu. Obyvatele zastihla katastrofa nepřipravené a mnoho z nich zatuhlý popel věrně zachytil v posledních okamžicích života. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
před 5 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 7 hhodinami

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 20 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 20 hhodinami
Načítání...