Pompeje vydaly další tajemství: lascivní obraz Lédy s labutí

Archeologové objevili v Pompejích ložnici s freskou smyslně zachycující Lédu s labutí. O nálezu informovala agentura Reuters. Freska byla odhalena v pátek během prací, při nichž se zpevňovaly zachované části antického města.

Ředitel archeologického areálu v Pompejích Massimo Osanna řekl, že zobrazení Lédy, kterou podle antického mýtu oplodnil Zeus (v římské verzi Jupiter), proměněný v labuť, zdobilo nemálo domů v Pompejích i nedalekém Herculaneu.

Tato freska je však podle Osanny výjimečná tím, že Léda upírá zrak na toho, kdo se na fresku dívá. „Léda diváka pozoruje s naprosto zjevnou smyslností,“ myslí si ředitel archeologického areálu. Navíc zpracování je velmi detailní, na fresce je vidět, jak Léda chrání labuť svým pláštěm, zatímco ona jí sedí na klíně.

Pompeje plné překvapení

Ložnice se nachází nedaleko chodby vedoucí ke vchodu do domu, kde byla již dříve objevena další nádherná freska, uvedl ve svém prohlášení archeologický areál, který spadá pod italské ministerstvo kultury.

Vlastník domu byl podle Osanny nejspíš bohatý obchodník, který chtěl ukázat, že „je kulturně na výši“, a proto si interiér vyzdobil freskami inspirovanými mýty.

Zatím neodhalené části domu zůstanou z bezpečnostních důvodů tak, jak jsou nyní, napsala agentura ANSA. Archeologové nicméně zvažují možnost, že by fresky přemístili do míst, kde „by byly více chráněny a bylo by možné je ukázat veřejnosti“, dodal Massimo Osanna.

Antický přístav Pompeje, který leží nedaleko Neapole, byl zničen při erupci sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu. Spolu s ním byla zasypána popelem či zavalena sopečnou lávou a bahnem také římská města Herculaneum, Stabie a Oplontis. Pompeje patří mezi jedno z nejvíce navštěvovaných míst v zemi.

Nejslavnější dívky s labutí

Léda byla v řecké mytologii dcera aitolského krále Thestia, díky tomu byla vnučkou boha války Area. Byla údajně krásná stejně jako ty nejkrásnější bohyně, za ženu si ji vzal spartský vládce Tyndareós. S ním měla dvě děti, ale současně zaujala krásou vládce bohů Dia, který k ní sestoupil z Olympu v podobě labutě a počal s ní v této podobě další dítě, dceru. Ta dostala jméno Helena – byla to právě ta Helena, která zdědila tolik matčiné krásy, že kvůli ní vypukla Trojská válka.

Motiv Lédy s labutí byl v umění nesmírně oblíbený, existují stovky nejrůznějších ztvárnění – v podobě obrazů, maleb na vázách nebo soch.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 12 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 14 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 15 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 17 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled