Vědci objevili „egyptské Pompeje“. Zlaté město je mimořádný nález, potvrzuje česká egyptoložka

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

Odkryté ulice se nacházejí na levém břehu řeky Nilu poblíž současného Luxoru, Údolí králů a Memnónových kolosů. K objevu došlo téměř náhodou. Tým archeologů v září zahájil pátrání po pohřebním chrámu v okolí Luxoru, ale brzy začal narážet na cihly na každém kroku.

Archeologové ve městě našli téměř kompletní zdi domů i pokoje. Byly v nich například předměty denní potřeby, ale také prsteny, barevné keramické nádoby či Amenhotepova kartuše, tedy oválný rámeček, do něhož se zapisovalo faraonovo jméno. 

Ukázka předmětů, které archeologové objevili
Zdroj: Záhí Havás/Reuters/Center for Egyptolog

Na místě se také našlo mnoho pecí na výrobu skla a fajánsu (glazované keramiky). „Některé zdi domů ve městě jsou tři metry vysoké,“ upřesnil Havás, který uvedl, že zmíněné osídlení se snažilo v minulosti najít mnoho zahraničních misí, ale dosud se jim to nepovedlo.

Vědecký tým také uvedl, že archeologické vrstvy ležely po tisíce let nedotčené, jak je tehdejší obyvatelé po sobě zanechali. „Jako by to bylo včera,“ stojí v prohlášení.   

„Egyptské Pompeje“

„Jde o velmi důležitý nález,“ řekl agentuře Reuters Peter Lacovara, ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii. „Je to něco jako egyptské Pompeje,“ sdělil. 

Egyptoložka Betsy Bryanová z Univerzity Johnse Hopkinse zase podle serveru The Guardian poznamenala, že nález vědcům poskytne vzácný vhled do života starověkých Egypťanů v době, kdy byla říše v rozkvětu.

I Lucie Vendelová Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK podotýká, že se jedná o velmi zajímavý nález. „Z oblasti Luxoru neznáme místo, kde panovníci sídlili. Známe chrámy, které stavěli, a jejich hrobky,“ uvedla. 

„Co se ale týče jejich sídlištní architektury, tak byla známá pouze vesnice jejich dělníků, kteří tvořili královské hrobky v Údolí králů a královen a pak na západním břehu je ještě palác Amenhotepa III., a ten je mimo toto nové město, jež Záhí Havás vykopal. Jinak ale nic dalšího známé nebylo,“ řekla.

Dostupné zprávy podle egyptoložky naznačují, že město mělo veliký rozsah i hospodářské zázemí. „Zřejmě se za zdmi objevuje i pohřebiště. Mohlo sloužit běžným lidem, kteří tam žili, což taky není dosud známé,“ poznamenala s tím, že ze zmíněné oblasti byly dosud doložené pouze hrobky hodnostářů a panovníků. Vendelová Jirásková také dodala, že informací, které vědcům tento nález může poskytnout, je mnoho. 

Amenhotep III. vládl ve 14. století před naším letopočtem v období Nové říše. Egypt se za jeho panování rozkládal od Núbie na jihu až po Sýrii na severu. Jeho éra, které se říkalo „vláda Slunce“  trvala téměř čtyřicet let. Patřil mezi nejbohatší faraony starého Egypta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 2 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 3 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 5 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 8 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
včera v 07:00

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...