Vědci objevili „egyptské Pompeje“. Zlaté město je mimořádný nález, potvrzuje česká egyptoložka

Archeologové objevili v Egyptě rozsáhlé starověké město, které bylo po staletí v zapomnění, přestože se nachází poblíž proslavených egyptských památek ve městě Luxoru. Město vyrostlo před zhruba 3400 lety v době slavné vlády faraona Amenhotepa III., uvedl podle agentury Reuters egyptský archeolog Záhí Havás, který dohlíží na vykopávky na místě.

Odkryté ulice se nacházejí na levém břehu řeky Nilu poblíž současného Luxoru, Údolí králů a Memnónových kolosů. K objevu došlo téměř náhodou. Tým archeologů v září zahájil pátrání po pohřebním chrámu v okolí Luxoru, ale brzy začal narážet na cihly na každém kroku.

Archeologové ve městě našli téměř kompletní zdi domů i pokoje. Byly v nich například předměty denní potřeby, ale také prsteny, barevné keramické nádoby či Amenhotepova kartuše, tedy oválný rámeček, do něhož se zapisovalo faraonovo jméno. 

Ukázka předmětů, které archeologové objevili
Zdroj: Záhí Havás/Reuters/Center for Egyptolog

Na místě se také našlo mnoho pecí na výrobu skla a fajánsu (glazované keramiky). „Některé zdi domů ve městě jsou tři metry vysoké,“ upřesnil Havás, který uvedl, že zmíněné osídlení se snažilo v minulosti najít mnoho zahraničních misí, ale dosud se jim to nepovedlo.

Vědecký tým také uvedl, že archeologické vrstvy ležely po tisíce let nedotčené, jak je tehdejší obyvatelé po sobě zanechali. „Jako by to bylo včera,“ stojí v prohlášení.   

„Egyptské Pompeje“

„Jde o velmi důležitý nález,“ řekl agentuře Reuters Peter Lacovara, ředitel amerického Fondu pro kulturní dědictví starého Egypta a archeologii. „Je to něco jako egyptské Pompeje,“ sdělil. 

Egyptoložka Betsy Bryanová z Univerzity Johnse Hopkinse zase podle serveru The Guardian poznamenala, že nález vědcům poskytne vzácný vhled do života starověkých Egypťanů v době, kdy byla říše v rozkvětu.

I Lucie Vendelová Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK podotýká, že se jedná o velmi zajímavý nález. „Z oblasti Luxoru neznáme místo, kde panovníci sídlili. Známe chrámy, které stavěli, a jejich hrobky,“ uvedla. 

„Co se ale týče jejich sídlištní architektury, tak byla známá pouze vesnice jejich dělníků, kteří tvořili královské hrobky v Údolí králů a královen a pak na západním břehu je ještě palác Amenhotepa III., a ten je mimo toto nové město, jež Záhí Havás vykopal. Jinak ale nic dalšího známé nebylo,“ řekla.

Dostupné zprávy podle egyptoložky naznačují, že město mělo veliký rozsah i hospodářské zázemí. „Zřejmě se za zdmi objevuje i pohřebiště. Mohlo sloužit běžným lidem, kteří tam žili, což taky není dosud známé,“ poznamenala s tím, že ze zmíněné oblasti byly dosud doložené pouze hrobky hodnostářů a panovníků. Vendelová Jirásková také dodala, že informací, které vědcům tento nález může poskytnout, je mnoho. 

Amenhotep III. vládl ve 14. století před naším letopočtem v období Nové říše. Egypt se za jeho panování rozkládal od Núbie na jihu až po Sýrii na severu. Jeho éra, které se říkalo „vláda Slunce“  trvala téměř čtyřicet let. Patřil mezi nejbohatší faraony starého Egypta.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 11 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 13 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 14 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...