Miroslav Bárta

Senátní volby letos přinesly v druhém kole „jen“ 22 soubojů. Je to nejméně za celou dobu fungování horní komory od roku 1996. V prvním kole získalo mandát rekordních pět senátorů. Ale i tak přineslo to druhé napínavá klání a ukázalo, kdo je dlouhodobě favoritem voličů. Někteří senátoři se naopak z Valdštejnského paláce budou muset vystěhovat.

Senátorem ve volebním obvodu Praha 2 bude Miroslav Bárta (STAN), získal 54,52 procenta hlasů. Dosavadní senátor Marek Hilšer (MHS) dostal 45,47 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 15,08 procenta voličů, v prvním kole před týdnem hlasovalo 24,63 procenta.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Praha 2 postoupil obhajující senátor Marek Hilšer (MHS) kandidující za Piráty+MHS, utká se s egyptologem Miroslavem Bártou (nestr. za TOP 09+STAN).

Vítězem prvního kola senátních voleb je ANO, získalo v něm poprvé v historii dva senátory. Jsou jimi Jana Mračková Vildumetzová na Sokolovsku a Martin Bednář v Ostravě. Navíc do finále postoupilo devatenáct dalších kandidátů hnutí. V prvním kole bylo letos senátory zvoleno pět kandidátů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů. Je to nejvíc v historii senátních voleb od roku 1996. V obvodu Praha 12 tak zvítězil také dosavadní senátor Pavel Fischer za koalici stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a hnutí STAN. V obvodu Vsetín uspěl dosavadní senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL). Senátorem ve volebním obvodu Karviná bude Petr Vícha (SOCDEM). Volební účast činila 30,5 procenta, je tedy třetí nejnižší. Méně lidí přišlo volit jen v letech 2004 a 2002.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Praha 2 postoupil z prvního místa obhajující senátor Marek Hilšer (MHS). Za týden se utká s egyptologem Miroslavem Bártou (nestr. za STAN+TOP 09). Hilšer získal 29,42 procenta hlasů, druhý Bárta má 27,52 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 24,63 procenta voličů, o hlasy usilovalo pět kandidátů.

Čeští egyptologové objevili letos na jaře na pohřebišti v Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Z kosterních pozůstatků se podařilo zjistit, že zemřel mladý a trpěl osteoporózou. Objev hrobky je důležitý pro další pochopení dějin starověkého Egypta na sklonku jeho slávy.

Čeští vědci z Českého egyptologického ústavu v Praze po několikaletém pátrání našli v Sakkáře hrobku, kterou v 19. století objevil francouzský archeolog a pak zmizela pod pískem. Obsahuje celou řadu důležitých artefaktů a patřila byrokratovi, který byl jednou ze zásadních osobností své doby.

Začíná mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha. Letos svou hlavní pozornost neupírá k autorům z jedné země, ale čestným hostem jsou „autoři bez hranic“. Na pražském Výstavišti se čtenáři mohou od 11. do 14. května potkat například se zástupcem britské fantasy Benem Aaronovitchem či americkým filozofem každodenního života Robertem Fulghumem, kteří mají nemalý počet příznivců i v Česku. Festival umožní rovněž setkání s ruským literárním provokatérem Vladimirem Sorokinem a ukrajinskou literární hvězdou Serhijem Žadanem, který navíc odehraje koncert se svou kapelou. Tradičně má svůj stánek na veletrhu i Česká televize.

Českým egyptologům pod vedením Miroslava Bárty se podařil výjimečný úspěch. Znovuobjevili hrobku starou 4400 let, která patřila významnému velmoži starověké říše.

Čeká naši civilizaci pád, stejně jako všechny předchozí? Ano i ne. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta i cestovatel a dokumentarista Petr Horký po sedm let hledali po celém světě zákony, podle kterých se civilizace mění. Bárta se dlouhodobě zabývá kolapsem civilizací. Obecně platné principy, na jejichž základě lze lépe pochopit i současný svět, shrnul už knižně, od 13. října je v kinech sděluje rovněž dokument Civilizace. Podtitul Dobrá zpráva o konci světa naznačuje, že kolaps zároveň znamená příležitost k transformaci a že z historie se lze poučit. „Musíme převzít zodpovědnost,“ říká ale Bárta.

Čeští archeologové letos na jaře v egyptském Abúsíru objevili a zdokumentovali hrobku staroegyptského hodnostáře, který vlastnil největší dosud nalezený mumifikační depozit. Hrobka pochází zřejmě z počátku pátého století před naším letopočtem. V pátek o tom informovali zástupci Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Čeští egyptologové objevili v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Podle egyptologa Miroslava Bárty jde o největší mumifikační nález známý ze starého Egypta a tým jeho dalším výzkumem stráví několik let.

Klimatické změny, znečištěné životní prostředí, sociální nepokoje i masová migrace. Dnešní civilizace stojí před řadou problémů a z mnoha míst se ozývají hlasy varující před zánikem lidstva jako takového. Přední český egyptolog Miroslav Bárta, který se desítky let zabývá studiem civilizací, ale situaci tak černě nevidí. Dnešní civilizaci podle něj čekají změny, rozhodně ale nepůjde o její zánik. Naše společnost má totiž ty nejlepší podmínky pro nalezení cesty z krize. V Interview ČT24 s Miroslavem Bártou hovořil Daniel Takáč.

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři další vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Laureáti byli představeni na tiskové konferenci ve Škodově paláci v Praze, ocenění Bárty vláda schválila už v říjnu.

Čeští archeologové v egyptském Abusíru pokračují v sérii unikátních objevů. Letos zkoumají hrobku vysokého královského úředníka z 25. století před naším letopočtem. Zároveň se chystají na oslavy stého výročí vzniku československé egyptologie. Při té příležitosti se za nimi vypravil blízkovýchodní zpravodaj České televize David Borek.

Impéria přicházejí a odcházejí. Co bývá příčinou rozkladu? Jak poznáme, že je společnost u konce s dechem? A jak se můžeme bránit? Těmto tématům se věnoval pořad Fokus Václava Moravce nazvaný Kolaps civilizace.

České předsednictví Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na pondělním zasedání to schválila vláda. Pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) ale nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.