Čeští egyptologové našli stovky nádob použitých při mumifikaci

Čeští egyptologové objevili v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Podle egyptologa Miroslava Bárty jde o největší mumifikační nález známý ze starého Egypta a tým jeho dalším výzkumem stráví několik let.

V Abúsíru působí čeští egyptologové od přelomu 50. a 60. let minulého století a stáli za významnými nálezy. Zmíněné nádoby našli v západní části archeologické koncese v Abúsíru, v blízkosti pyramid takzvaných slunečních králů Staré říše.

Zatím největší objevený mumifikační depozit v Egyptě byl uložený v jediné šachtě s rozměry přibližně pět krát pět krát 15 metrů. Uvnitř šachty bylo ve 14 vrstvách nad sebou pečlivě uloženo více než 370 velkých keramických zásobnic připomínajících amfory. V nich byly uchovány menší nádoby, předměty a suroviny využité při mumifikaci majitele hrobky, k níž depozit patřil.

Kanopy (nádoby na vnitřnosti vyňaté z těla během balzamování zesnulého) nalezené v nově objeveném mumifikačním depozitu v Abúsíru. Hieroglyfické texty na nich zapsané uvádějí jako jejich majitele jistého Wahibre-meri-Neita
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Vrchní vrstva netypicky obsahovala kromě několika zásobnic také čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby, uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev, sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Podle hieroglyfických textů na nich zapsaných, která jsou magickými zaříkáváními, byl majitelem tohoto mumifikačního depozitu jistý Wahibre-meri-Neit, syn paní Irturut.

Místo spojené s celebritou

„Přestože známe řadu významných hodnostářů nesoucích jméno Wahibre-meri-Neit z této doby, žádného zatím není možné identifikovat s majitelem objevených kanop. Podle velikosti tohoto mumifikačního depozitu, a především podle rozměrů k němu přiléhající hrobky, můžeme usuzovat na to, že majitelem hrobky – a tedy i objeveného depozitu – musel být jeden z nejvyšších hodnostářů své doby, podobně jako jeho nejbližší sousedé na pohřebišti: slavný admirál Vedžahorresnet a generál Menechibneko,“ uvedl k objevu Ladislav Bareš, odborník na historii a kulturu Egypta v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

Jedna z vrstev zásobnic obsahujících zbytky po provedené mumifikaci uložených v mumifikačním depozitu dosud neprozkoumané šachtové hrobky v Abúsíru
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Čeští egyptologové plánují letos navázat na archeologický výzkum odkrytím pohřební komory umístěné na dně velké centrální šachty. Mezitím budou pokračovat v analýzách nádob objevených v mumifikačním depozitu.

Nádoba ve tvaru připomínajícím hieroglyfickou značku „srdce“, která byla používána během balzamovacího obřadu a následně uchována v mumifikačním depozitu
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Šachtové pohřebiště v Abúsíru je unikátní z několika důvodů. Hrobky jsou obrovské, hluboké kolem dvaceti metrů, pohřebiště se datuje do pozdní doby staroegyptských dějin a fungovalo pouze asi padesát let.

Čeští egyptologové zde již kromě zmíněných hrobek odkryli v roce 1998 hrobku kněze Iufy. Představovala světovou senzaci, protože na dně objevili nevykradenou pohřební komoru. Výběr z předmětů z této hrobky byl nedávno představen na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu, která ukázala úspěchy české egyptologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 3 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 5 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.