Čeští egyptologové našli stovky nádob použitých při mumifikaci

Čeští egyptologové objevili v egyptské lokalitě Abúsír téměř čtyři sta nádob se zbytky materiálů, které se používaly při balzamovacích rituálech. Podle egyptologa Miroslava Bárty jde o největší mumifikační nález známý ze starého Egypta a tým jeho dalším výzkumem stráví několik let.

V Abúsíru působí čeští egyptologové od přelomu 50. a 60. let minulého století a stáli za významnými nálezy. Zmíněné nádoby našli v západní části archeologické koncese v Abúsíru, v blízkosti pyramid takzvaných slunečních králů Staré říše.

Zatím největší objevený mumifikační depozit v Egyptě byl uložený v jediné šachtě s rozměry přibližně pět krát pět krát 15 metrů. Uvnitř šachty bylo ve 14 vrstvách nad sebou pečlivě uloženo více než 370 velkých keramických zásobnic připomínajících amfory. V nich byly uchovány menší nádoby, předměty a suroviny využité při mumifikaci majitele hrobky, k níž depozit patřil.

Kanopy (nádoby na vnitřnosti vyňaté z těla během balzamování zesnulého) nalezené v nově objeveném mumifikačním depozitu v Abúsíru. Hieroglyfické texty na nich zapsané uvádějí jako jejich majitele jistého Wahibre-meri-Neita
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Vrchní vrstva netypicky obsahovala kromě několika zásobnic také čtyři nepoužité vápencové kanopy. Tyto nádoby, uzavřené víky v podobě hlav čtyř ochranných božstev, sloužily k uchování vnitřností obřadně vyjmutých z těla zesnulého během balzamovacího rituálu. Podle hieroglyfických textů na nich zapsaných, která jsou magickými zaříkáváními, byl majitelem tohoto mumifikačního depozitu jistý Wahibre-meri-Neit, syn paní Irturut.

Místo spojené s celebritou

„Přestože známe řadu významných hodnostářů nesoucích jméno Wahibre-meri-Neit z této doby, žádného zatím není možné identifikovat s majitelem objevených kanop. Podle velikosti tohoto mumifikačního depozitu, a především podle rozměrů k němu přiléhající hrobky, můžeme usuzovat na to, že majitelem hrobky – a tedy i objeveného depozitu – musel být jeden z nejvyšších hodnostářů své doby, podobně jako jeho nejbližší sousedé na pohřebišti: slavný admirál Vedžahorresnet a generál Menechibneko,“ uvedl k objevu Ladislav Bareš, odborník na historii a kulturu Egypta v prvním tisíciletí před naším letopočtem.

Jedna z vrstev zásobnic obsahujících zbytky po provedené mumifikaci uložených v mumifikačním depozitu dosud neprozkoumané šachtové hrobky v Abúsíru
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Čeští egyptologové plánují letos navázat na archeologický výzkum odkrytím pohřební komory umístěné na dně velké centrální šachty. Mezitím budou pokračovat v analýzách nádob objevených v mumifikačním depozitu.

Nádoba ve tvaru připomínajícím hieroglyfickou značku „srdce“, která byla používána během balzamovacího obřadu a následně uchována v mumifikačním depozitu
Zdroj: Petr Košárek/Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Šachtové pohřebiště v Abúsíru je unikátní z několika důvodů. Hrobky jsou obrovské, hluboké kolem dvaceti metrů, pohřebiště se datuje do pozdní doby staroegyptských dějin a fungovalo pouze asi padesát let.

Čeští egyptologové zde již kromě zmíněných hrobek odkryli v roce 1998 hrobku kněze Iufy. Představovala světovou senzaci, protože na dně objevili nevykradenou pohřební komoru. Výběr z předmětů z této hrobky byl nedávno představen na výstavě Sluneční králové v Národním muzeu, která ukázala úspěchy české egyptologie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 16 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 18 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 18 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 23 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.