Klimatické změny, znečištěné životní prostředí, sociální nepokoje i masová migrace. Dnešní civilizace stojí před řadou problémů a z mnoha míst se ozývají hlasy varující před zánikem lidstva jako takového. Přední český egyptolog Miroslav Bárta, který se desítky let zabývá studiem civilizací, ale situaci tak černě nevidí. Dnešní civilizaci podle něj čekají změny, rozhodně ale nepůjde o její zánik. Naše společnost má totiž ty nejlepší podmínky pro nalezení cesty z krize. V Interview ČT24 s Miroslavem Bártou hovořil Daniel Takáč.
Zánik lidstva? Bláznovství. Věřím v člověka a jeho mysl, říká egyptolog Bárta
Miroslav Bárta v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)
Podle Bárty rozhodně nehrozí zánik civilizace jako takové, ale její přechod do jiné podoby. „Jsem si jist, že příběh člověka na této planetě bude pokračovat. Dnes je narativ zániku a zkázy lidstva nastolován z nesprávných důvodů. To je bláznovství. Já věřím v člověka a jeho mysl. Právě archeologie a historie jsou dokladem toho, že ať bylo jakkoli těžko, člověk vždy dokázal vymyslet řešení a najít cestu vpřed,“ říká ředitel Egyptologického ústavu a letošní laureát ceny Česká hlava Miroslav Bárta.
Historie podle něj rozhodně není determinující vědou, nedokáže dát odpovědi a řešení pro problémy dnešní doby. „Ale jsem přesvědčen, že existují obecné zákonitosti, které se v každé civilizaci dají najít. My jsme civilizace, která se zásadně liší od těch, které byly v minulosti. Jsme globální, máme informace, technologie a znalosti pro to, abychom ten svět udělali lepší a uklidili po tom, co tady bylo. Záleží jen na nás, jestli to chceme. O tom je dnešní debata,“ míní Bárta.
Chybou, které se lidstvo v této zásadní debatě hojně dopouští – a podle Bárty tím výrazně škodí své budoucnosti – je automatické odsuzování odlišných názorů. „Diskuse je poznamenána bublinovitostí sociálních sítí, kdy jedna bublina štve proti jiné bublině a vychází z toho, že když má někdo jiný názor, je to automaticky nepřítel, kterého musíme zadupat do země. To je velká, iracionální, pudová chyba,“ soudí.
Potřebujeme skok nahoru
Naše civilizace má však podle Bárty jednu ohromnou výhodu: „Poprvé jsme v situaci, kdy máme všechno, co k rozhodování potřebujeme. Takže bychom mohli těm nejhorším škodám předcházet a v základním výzkumu dosáhnout toho, co je alfou a omegou skokovitého vývoje směrem nahoru – najít objektivně levný způsob, jak přijít k dostatku energie.“
Energetická výzva je jednou z těch zásadních na dalších dvacet let, protože každá civilizace stojí a upadá na tom, kolik má energie. Z toho není cesty ven.
Příkladem z historie může být objev parního stoje a jeho rychlé rozšíření primárně po Anglii. „Velká Británie tenkrát vyráběla 90 procent veškeré energie vyrobené v tehdejší západní Evropě,“ připomíná Bárta.
A stejně zásadní objev nyní potřebuje i naše civilizace: „Pokud se nám nepodaří průlom v základním výzkumu oblasti energií, pokud se bude dál navyšovat byrokracie a elity budou nefunkční jako doposud, jsou to všechno věci, které mohou náš růst zásadním způsobem brzdit,“ varuje.
Staletá, ale stále velmi zvídavá
Česká egyptologie, která patří mezi světovou špičku, oslavila v roce 2019 sté výročí. Podle Bárty je tak už „dospělou dámou“, která má ale stále chuť do života a stále chce něco nového objevovat. „Sto let je dlouhá doba. Na druhou stranu to ale ani zdaleka nestačí na to, abyste mohli mít ambici tvrdit, že jste předmět zkoumání svého oboru zcela pochopili.“
I v roce 2019 pracovali čeští vědci v Abusíru, zkoumali zde například hrobku vysokého královského úředníka Ptachauera z 25. století před naším letopočtem.
Události: Čeští egyptologové odkrývají unikátní hrobku (zdroj: ČT24)
„Náš tým sestává z více než dvou desítek lidí zaměřených nejen na egyptskou archeologii, ale i na filologii, lingvistiku či náboženství. A další desítky lidí z celého světa se zabývají technickou stránkou věci, například analýzou materiálů, geologií, 3D modelováním, ale i změnami klimatu,“ přibližuje práci v místě vykopávek i mimo něj Bárta.
Češi pracují na egyptských nalezištích už od počátku 60. let. Průzkumy provádějí na obrovském území rozkládajícím se od pyramid slunečních králů až po stupňovitou Džoserovu pyramidu v Sakaře. Práce tady je i pro nadcházející generace českých egyptologů.
Pro tu nejbližší budoucnost, tedy rok 2020, má Miroslav Bárta přání jediné: „Aby byl aspoň tak úspěšný jako ten letošní. Vyšší ambice nejsou namístě.“