Egyptolog Bárta získal cenu Česká hlava. Zkoumá kolapsy civilizací i jejich regeneraci

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři další vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Laureáti byli představeni na tiskové konferenci ve Škodově paláci v Praze, ocenění Bárty vláda schválila už v říjnu.

Miroslav Bárta vede několik let práce na vykopávkách v archeologické lokalitě v egyptském Abúsíru, je také dlouholetým ředitelem Českého egyptologického ústavu. Má za sebou řadu archeologických objevů i publikací. Letos na jaře se stal prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy.

Už v letech 2000–2004 byl zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra, profesorem egyptologie byl jmenován roku 2009.  Kromě praxe v českém prostředí má zkušenosti také se zahraničními univerzitami – v letech 2003–2004 byl držitelem Fulbrightova stipendia na University of Pennsylvania a v roce 2014 byl hostujícím profesorem na Marilyn and William K. Simpson American University v Káhiře.

Nahrávám video

Obdržel i řadu významných ocenění; roku 2011 cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze, o rok později pak cenu Bedřicha Hrozného za archeologické objevy v Abúsíru a rozvoj multidisciplinárních výzkumů.  

Kromě egyptologie, kde se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tisíciletí před naším letopočtem, se také již několik let zabývá studiem kolapsů – tedy vzestupy a pády v mezioborové perspektivě bádání. Výsledkem jeho práce v této oblasti jsou knihy autorských kolektivů s názvy Něco překrásného se končí (2008), Kolaps a regenerace (2011) a Civilizace a Dějiny (2013).

Nové protinádorové léky

Cenu Invence má evoluční biolog Jan Brábek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za definování nové kategorie protinádorových léčiv – takzvaných migrastatik. Zatímco nyní používaná cytostatika cílí hlavně na potlačení růstu a dělení nádorových buněk, migrastatika by v budoucnu měla zabránit jejich metastazování.

„Kombinace migrastatik s cytostatickými léky a dalšími způsoby léčby se jeví jako velmi slibný přístup pro léčbu metastazování,“ uvedl Brábek. Nyní jeho tým s medicinálními chemiky a klinickými onkology testuje látky s migrastatickým účinkem.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Daniel Bím z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Ten se věnuje výzkumu metaloenzymů – složených bílkovin, které díky přítomnosti kovových iontů v aktivních centrech urychlují reakce v živých organismech.

Cenu dostal za výzkum aktivace vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v organických sloučeninách. „Složité organické molekuly jsou často vyráběny náročnými několikastupňovými syntetickými postupy. Oproti tomu přímé nahrazení vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v jednodušších organických látkách představuje důležitý koncept, jak připravovat komplexní sloučeniny efektivněji a šetrněji k životnímu prostředí,“ vysvětluje Bím. Výzkum má využití například při vývoji katalyzátorů s vyšší účinností.

V doktorandské kategorii za technické vědy byl oceněn Vojtěch Mrázek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického. Působil v týmu, kterému se podařilo s pomocí propojení oborů evoluční optimalizace a návrhu elektroniky použít metodu na vyřešení problémů v návrhu integrovaných obvodů.

Cenu Industrie získala firma CIUR z Brandýsa nad Labem. Oceněna byla za Substabit – výrobek z recyklovaných polymerů, který má využití v asfaltových vozovkách.

  • Ceny Česká hlava se letos uděluji poosmnácté. V minulosti byli oceněni například chemik Antonín Holý, zakladatel dětské onkologie v Československu Josef Koutecký či rostlinný genetik Jaroslav Doležel. V neděli se koná slavnostní předání cen na Vysoké škole ekonomické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 10 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 12 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled