Egyptolog Bárta získal cenu Česká hlava. Zkoumá kolapsy civilizací i jejich regeneraci

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři další vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Laureáti byli představeni na tiskové konferenci ve Škodově paláci v Praze, ocenění Bárty vláda schválila už v říjnu.

Miroslav Bárta vede několik let práce na vykopávkách v archeologické lokalitě v egyptském Abúsíru, je také dlouholetým ředitelem Českého egyptologického ústavu. Má za sebou řadu archeologických objevů i publikací. Letos na jaře se stal prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy.

Už v letech 2000–2004 byl zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra, profesorem egyptologie byl jmenován roku 2009.  Kromě praxe v českém prostředí má zkušenosti také se zahraničními univerzitami – v letech 2003–2004 byl držitelem Fulbrightova stipendia na University of Pennsylvania a v roce 2014 byl hostujícím profesorem na Marilyn and William K. Simpson American University v Káhiře.

6 minut
Egyptolog Bárta o nálezu hrobky královny Chentkaus
Zdroj: ČT24

Obdržel i řadu významných ocenění; roku 2011 cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze, o rok později pak cenu Bedřicha Hrozného za archeologické objevy v Abúsíru a rozvoj multidisciplinárních výzkumů.  

Kromě egyptologie, kde se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tisíciletí před naším letopočtem, se také již několik let zabývá studiem kolapsů – tedy vzestupy a pády v mezioborové perspektivě bádání. Výsledkem jeho práce v této oblasti jsou knihy autorských kolektivů s názvy Něco překrásného se končí (2008), Kolaps a regenerace (2011) a Civilizace a Dějiny (2013).

Nové protinádorové léky

Cenu Invence má evoluční biolog Jan Brábek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za definování nové kategorie protinádorových léčiv – takzvaných migrastatik. Zatímco nyní používaná cytostatika cílí hlavně na potlačení růstu a dělení nádorových buněk, migrastatika by v budoucnu měla zabránit jejich metastazování.

„Kombinace migrastatik s cytostatickými léky a dalšími způsoby léčby se jeví jako velmi slibný přístup pro léčbu metastazování,“ uvedl Brábek. Nyní jeho tým s medicinálními chemiky a klinickými onkology testuje látky s migrastatickým účinkem.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Daniel Bím z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Ten se věnuje výzkumu metaloenzymů – složených bílkovin, které díky přítomnosti kovových iontů v aktivních centrech urychlují reakce v živých organismech.

Cenu dostal za výzkum aktivace vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v organických sloučeninách. „Složité organické molekuly jsou často vyráběny náročnými několikastupňovými syntetickými postupy. Oproti tomu přímé nahrazení vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v jednodušších organických látkách představuje důležitý koncept, jak připravovat komplexní sloučeniny efektivněji a šetrněji k životnímu prostředí,“ vysvětluje Bím. Výzkum má využití například při vývoji katalyzátorů s vyšší účinností.

V doktorandské kategorii za technické vědy byl oceněn Vojtěch Mrázek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického. Působil v týmu, kterému se podařilo s pomocí propojení oborů evoluční optimalizace a návrhu elektroniky použít metodu na vyřešení problémů v návrhu integrovaných obvodů.

Cenu Industrie získala firma CIUR z Brandýsa nad Labem. Oceněna byla za Substabit – výrobek z recyklovaných polymerů, který má využití v asfaltových vozovkách.

  • Ceny Česká hlava se letos uděluji poosmnácté. V minulosti byli oceněni například chemik Antonín Holý, zakladatel dětské onkologie v Československu Josef Koutecký či rostlinný genetik Jaroslav Doležel. V neděli se koná slavnostní předání cen na Vysoké škole ekonomické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
před 16 hhodinami

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025

Kdy a kde bude na Štědrý den sněžit? Podívejte se na přehlednou mapu

Na některých místech Česka by mohlo na Vánoce sněžit. Nebude jich mnoho, sněhu bude spíše málo, ale naděje na bílou pokrývku existuje.
23. 12. 2025
Načítání...