Egyptolog Bárta získal cenu Česká hlava. Zkoumá kolapsy civilizací i jejich regeneraci

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři další vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Laureáti byli představeni na tiskové konferenci ve Škodově paláci v Praze, ocenění Bárty vláda schválila už v říjnu.

Miroslav Bárta vede několik let práce na vykopávkách v archeologické lokalitě v egyptském Abúsíru, je také dlouholetým ředitelem Českého egyptologického ústavu. Má za sebou řadu archeologických objevů i publikací. Letos na jaře se stal prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy.

Už v letech 2000–2004 byl zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra, profesorem egyptologie byl jmenován roku 2009.  Kromě praxe v českém prostředí má zkušenosti také se zahraničními univerzitami – v letech 2003–2004 byl držitelem Fulbrightova stipendia na University of Pennsylvania a v roce 2014 byl hostujícím profesorem na Marilyn and William K. Simpson American University v Káhiře.

Video Studio ČT24
video

Egyptolog Bárta o nálezu hrobky královny Chentkaus

Obdržel i řadu významných ocenění; roku 2011 cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze, o rok později pak cenu Bedřicha Hrozného za archeologické objevy v Abúsíru a rozvoj multidisciplinárních výzkumů.  

Kromě egyptologie, kde se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tisíciletí před naším letopočtem, se také již několik let zabývá studiem kolapsů – tedy vzestupy a pády v mezioborové perspektivě bádání. Výsledkem jeho práce v této oblasti jsou knihy autorských kolektivů s názvy Něco překrásného se končí (2008), Kolaps a regenerace (2011) a Civilizace a Dějiny (2013).

Nové protinádorové léky 

Cenu Invence má evoluční biolog Jan Brábek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za definování nové kategorie protinádorových léčiv – takzvaných migrastatik. Zatímco nyní používaná cytostatika cílí hlavně na potlačení růstu a dělení nádorových buněk, migrastatika by v budoucnu měla zabránit jejich metastazování.

„Kombinace migrastatik s cytostatickými léky a dalšími způsoby léčby se jeví jako velmi slibný přístup pro léčbu metastazování,“ uvedl Brábek. Nyní jeho tým s medicinálními chemiky a klinickými onkology testuje látky s migrastatickým účinkem.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Daniel Bím z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Ten se věnuje výzkumu metaloenzymů – složených bílkovin, které díky přítomnosti kovových iontů v aktivních centrech urychlují reakce v živých organismech.

Cenu dostal za výzkum aktivace vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v organických sloučeninách. „Složité organické molekuly jsou často vyráběny náročnými několikastupňovými syntetickými postupy. Oproti tomu přímé nahrazení vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v jednodušších organických látkách představuje důležitý koncept, jak připravovat komplexní sloučeniny efektivněji a šetrněji k životnímu prostředí,“ vysvětluje Bím. Výzkum má využití například při vývoji katalyzátorů s vyšší účinností.

V doktorandské kategorii za technické vědy byl oceněn Vojtěch Mrázek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického. Působil v týmu, kterému se podařilo s pomocí propojení oborů evoluční optimalizace a návrhu elektroniky použít metodu na vyřešení problémů v návrhu integrovaných obvodů.

Cenu Industrie získala firma CIUR z Brandýsa nad Labem. Oceněna byla za Substabit – výrobek z recyklovaných polymerů, který má využití v asfaltových vozovkách.