Egyptolog Bárta získal cenu Česká hlava. Zkoumá kolapsy civilizací i jejich regeneraci

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři další vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Laureáti byli představeni na tiskové konferenci ve Škodově paláci v Praze, ocenění Bárty vláda schválila už v říjnu.

Miroslav Bárta vede několik let práce na vykopávkách v archeologické lokalitě v egyptském Abúsíru, je také dlouholetým ředitelem Českého egyptologického ústavu. Má za sebou řadu archeologických objevů i publikací. Letos na jaře se stal prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy.

Už v letech 2000–2004 byl zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra, profesorem egyptologie byl jmenován roku 2009.  Kromě praxe v českém prostředí má zkušenosti také se zahraničními univerzitami – v letech 2003–2004 byl držitelem Fulbrightova stipendia na University of Pennsylvania a v roce 2014 byl hostujícím profesorem na Marilyn and William K. Simpson American University v Káhiře.

6 minut
Egyptolog Bárta o nálezu hrobky královny Chentkaus
Zdroj: ČT24

Obdržel i řadu významných ocenění; roku 2011 cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze, o rok později pak cenu Bedřicha Hrozného za archeologické objevy v Abúsíru a rozvoj multidisciplinárních výzkumů.  

Kromě egyptologie, kde se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tisíciletí před naším letopočtem, se také již několik let zabývá studiem kolapsů – tedy vzestupy a pády v mezioborové perspektivě bádání. Výsledkem jeho práce v této oblasti jsou knihy autorských kolektivů s názvy Něco překrásného se končí (2008), Kolaps a regenerace (2011) a Civilizace a Dějiny (2013).

Nové protinádorové léky

Cenu Invence má evoluční biolog Jan Brábek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za definování nové kategorie protinádorových léčiv – takzvaných migrastatik. Zatímco nyní používaná cytostatika cílí hlavně na potlačení růstu a dělení nádorových buněk, migrastatika by v budoucnu měla zabránit jejich metastazování.

„Kombinace migrastatik s cytostatickými léky a dalšími způsoby léčby se jeví jako velmi slibný přístup pro léčbu metastazování,“ uvedl Brábek. Nyní jeho tým s medicinálními chemiky a klinickými onkology testuje látky s migrastatickým účinkem.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Daniel Bím z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Ten se věnuje výzkumu metaloenzymů – složených bílkovin, které díky přítomnosti kovových iontů v aktivních centrech urychlují reakce v živých organismech.

Cenu dostal za výzkum aktivace vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v organických sloučeninách. „Složité organické molekuly jsou často vyráběny náročnými několikastupňovými syntetickými postupy. Oproti tomu přímé nahrazení vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v jednodušších organických látkách představuje důležitý koncept, jak připravovat komplexní sloučeniny efektivněji a šetrněji k životnímu prostředí,“ vysvětluje Bím. Výzkum má využití například při vývoji katalyzátorů s vyšší účinností.

V doktorandské kategorii za technické vědy byl oceněn Vojtěch Mrázek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického. Působil v týmu, kterému se podařilo s pomocí propojení oborů evoluční optimalizace a návrhu elektroniky použít metodu na vyřešení problémů v návrhu integrovaných obvodů.

Cenu Industrie získala firma CIUR z Brandýsa nad Labem. Oceněna byla za Substabit – výrobek z recyklovaných polymerů, který má využití v asfaltových vozovkách.

  • Ceny Česká hlava se letos uděluji poosmnácté. V minulosti byli oceněni například chemik Antonín Holý, zakladatel dětské onkologie v Československu Josef Koutecký či rostlinný genetik Jaroslav Doležel. V neděli se koná slavnostní předání cen na Vysoké škole ekonomické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 14 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 16 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 19 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 20 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 23 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...