Egyptolog Bárta získal cenu Česká hlava. Zkoumá kolapsy civilizací i jejich regeneraci

Ocenění Česká hlava získali kromě laureáta hlavní národní ceny egyptologa Miroslava Bárty tři další vědci a jedna firma. Odborná porota udělila cenu například za definování nové kategorie protinádorových léčiv či výrobek z recyklovaných polymerů. Laureáti byli představeni na tiskové konferenci ve Škodově paláci v Praze, ocenění Bárty vláda schválila už v říjnu.

Miroslav Bárta vede několik let práce na vykopávkách v archeologické lokalitě v egyptském Abúsíru, je také dlouholetým ředitelem Českého egyptologického ústavu. Má za sebou řadu archeologických objevů i publikací. Letos na jaře se stal prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy.

Už v letech 2000–2004 byl zástupcem ředitele Českého národního egyptologického centra, profesorem egyptologie byl jmenován roku 2009.  Kromě praxe v českém prostředí má zkušenosti také se zahraničními univerzitami – v letech 2003–2004 byl držitelem Fulbrightova stipendia na University of Pennsylvania a v roce 2014 byl hostujícím profesorem na Marilyn and William K. Simpson American University v Káhiře.

6 minut
Egyptolog Bárta o nálezu hrobky královny Chentkaus
Zdroj: ČT24

Obdržel i řadu významných ocenění; roku 2011 cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze, o rok později pak cenu Bedřicha Hrozného za archeologické objevy v Abúsíru a rozvoj multidisciplinárních výzkumů.  

Kromě egyptologie, kde se mimo jiné zaměřuje na období stavitelů pyramid, historii a archeologii 3. tisíciletí před naším letopočtem, se také již několik let zabývá studiem kolapsů – tedy vzestupy a pády v mezioborové perspektivě bádání. Výsledkem jeho práce v této oblasti jsou knihy autorských kolektivů s názvy Něco překrásného se končí (2008), Kolaps a regenerace (2011) a Civilizace a Dějiny (2013).

Nové protinádorové léky

Cenu Invence má evoluční biolog Jan Brábek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy za definování nové kategorie protinádorových léčiv – takzvaných migrastatik. Zatímco nyní používaná cytostatika cílí hlavně na potlačení růstu a dělení nádorových buněk, migrastatika by v budoucnu měla zabránit jejich metastazování.

„Kombinace migrastatik s cytostatickými léky a dalšími způsoby léčby se jeví jako velmi slibný přístup pro léčbu metastazování,“ uvedl Brábek. Nyní jeho tým s medicinálními chemiky a klinickými onkology testuje látky s migrastatickým účinkem.

Laureátem ceny Doctorandus za přírodní vědy je Daniel Bím z Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR. Ten se věnuje výzkumu metaloenzymů – složených bílkovin, které díky přítomnosti kovových iontů v aktivních centrech urychlují reakce v živých organismech.

Cenu dostal za výzkum aktivace vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v organických sloučeninách. „Složité organické molekuly jsou často vyráběny náročnými několikastupňovými syntetickými postupy. Oproti tomu přímé nahrazení vazeb mezi uhlíkem a vodíkem v jednodušších organických látkách představuje důležitý koncept, jak připravovat komplexní sloučeniny efektivněji a šetrněji k životnímu prostředí,“ vysvětluje Bím. Výzkum má využití například při vývoji katalyzátorů s vyšší účinností.

V doktorandské kategorii za technické vědy byl oceněn Vojtěch Mrázek z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického. Působil v týmu, kterému se podařilo s pomocí propojení oborů evoluční optimalizace a návrhu elektroniky použít metodu na vyřešení problémů v návrhu integrovaných obvodů.

Cenu Industrie získala firma CIUR z Brandýsa nad Labem. Oceněna byla za Substabit – výrobek z recyklovaných polymerů, který má využití v asfaltových vozovkách.

  • Ceny Česká hlava se letos uděluji poosmnácté. V minulosti byli oceněni například chemik Antonín Holý, zakladatel dětské onkologie v Československu Josef Koutecký či rostlinný genetik Jaroslav Doležel. V neděli se koná slavnostní předání cen na Vysoké škole ekonomické.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 17 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...