Čeká naši civilizaci pád, stejně jako všechny předchozí? Ano i ne. Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta i cestovatel a dokumentarista Petr Horký po sedm let hledali po celém světě zákony, podle kterých se civilizace mění. Bárta se dlouhodobě zabývá kolapsem civilizací. Obecně platné principy, na jejichž základě lze lépe pochopit i současný svět, shrnul už knižně, od 13. října je v kinech sděluje rovněž dokument Civilizace. Podtitul Dobrá zpráva o konci světa naznačuje, že kolaps zároveň znamená příležitost k transformaci a že z historie se lze poučit. „Musíme převzít zodpovědnost,“ říká ale Bárta.
Kolaps civilizace má své zákony. „Lidi se nás ptali, co blbneme. Teď už chápou,“ říkají tvůrci dokumentu
Dokument Civilizace je podle tvůrců tak trochu výpravnou reality show o kolapsu naší současné civilizace. „Kolaps tak, jak jej chápeme v souvislostech společenských věd, neznamená genocidu, válku a smrt. Je to změna pravidel, hodnot a složitosti systému, který doposud fungoval, a najednou ztratil svůj smysl,“ vysvětluje Miroslav Bárta.
Příkladem můžou být třeba předkolumbovští indiáni. „Geneticky a kulturně tu do značné míry stále jsou, jenom si vyměnili jazyk a náboženství,“ upřesnil.
Sedm zákonů
Podle něj se najde dost lidí, kteří si řeknou, že i naše civilizace ztrácí smysl. „Ale tak jednoduché to není,“ dodává. Současná civilizace se může chlubit dosud nejvyšší úrovní technologií a znalostí, vyspělostí komunikace a lékařské péče, celkově blahobytem.
Stejně jako dřívější kultury čelí ale výzvám v podobě nárůstu byrokracie, selhávání elit, nadbytku, nebo naopak chybějícím zdrojům energie, ekonomické krizi. Nové jsou možnosti globální komunikace, zettabajty informací, rozpor mezi nashromážděnými poznatky a skutečným poznáním. A navíc schopnost masivně měnit své přírodní prostředí.
„Známe sedm pravidel, která popisují koloběh růstu a kolapsu civilizací. S jejich pomocí je budoucnost v našich rukou,“ říká Miroslav Bárta. Jím popsané principy umožňují podívat se na dnešní svět jako na součást dlouhé časové řady dějin, procesů i dílčích událostí. Univerzální zákony, jimž podléhají všechny civilizace, sepsal Bárta v roce 2021 do knihy Sedm zákonů: Jak se civilizace rodí, rostou a upadají.
11 minut
Rozhovor s Miroslavem Bártou a Petrem Horkým
Poučení z historie nabízí nyní i v dokumentu. „Na rozdíl od všech civilizací před námi my máme zdroje, technologie, komunikace, ne informace, ale poznání, a můžeme je využít ve prospěch toho, abychom tu naši krizi zvládli,“ míní Bárta.
Po covidu a válce na Ukrajině je svět už jiný
Dokument vytvářeli s režisérem Petrem Horkým, jenž za čtvrtstoletí své dokumentaristické praxe procestoval na sto zemí světa a ze svých výprav mohl čerpat lokace pro snímek Civilizace. Tvůrci se s kamerou vydali do třicítky zemí a využili záběry ze severního i jižního pólu, od indiánského kmene Waorani ztraceného v ekvádorské Amazonii i třeba z evropské Bretaně.
Civilizace měla mít premiéru už před dvěma lety. Právě události posledních dvou let jsou ale nakonec zkušenostmi, díky nimž podle Bárty diváci sdělení dokumentu dokážou lépe porozumět. „Když jsme začínali, často lidé říkali: ‚Vždyť je všechno na pohodu. Co tady blbnete?‘ Ale už chápou, jak se svět může proměnit ze dne na den,“ podotýká.
Především v posledních dvou letech totiž dával Miroslavu Bártovi světový vývoj za pravdu. „Pokud si někdo myslí, že svět bude stejný jako před covidem nebo před válkou na Ukrajině, tak si nelžete do kapsy. Nebude. Svět už je teď jiný,“ upozorňuje Horký. Bárta už před šesti lety v knize Na rozhraní současnost předvídal, včetně konfliktu na Ukrajině.
„K vědě kromě spousty dřiny a práce s daty patří i určitá intuice. Ve vědě si volíte směr vašeho výzkumu, někdy to může dopadnout dobře, někdy to může vést do slepé uličky. Ale jak říká Jára Cimrman, i slepé uličky jsou pozitivní,“ podotýká Bárta.
Promluví Arthur C. Clarke či Jane Goodallová
Dokument zaznamenal výpovědi i dalších osobností z vědeckého světa. „Byly doby, kdy jsem byla přesvědčená, že ještě existuje časové okno, během kterého je možné změnit náš přístup ke světu. Teď už nevím. Nejsem si jistá. Ale mám zůstat sedět s rukama v klíně?“ ptá se například bioložka Jane Goodallová, která zkoumáním šimpanzů nezvratně doložila schopnost zvířat užívat nástrojů a tím zcela překvalifikovala vnímání lidí v živočišné říši.
Na plátně se objeví rovněž poslední astronaut, který chodil po Měsíci, Eugen Cernan, vizionář a autor sci-fi Arthur C. Clarke nebo norský archeolog Thor Heyerdahl. „Všechny civilizace rostly, až dosáhly svého vrcholu a vymizely. Zatím žádná nedokázala fungovat trvale. A to je největší úkol pro současnou vědu, protože pokud zmizí globální civilizace, co zbude?“ říká v dokumentu Heyerdahl.
Svět se může zlepšit, ale záleží na nás
Sdělení snímku Civilizace má být pozitivní. Cílem tvůrců není diváky zastrašit, vedle krizí nabízí i řešení a vybízí především ke změně myšlení. A nejen tuzemské publikum – snímek už má i mezinárodního distributora.
„Se znalostí sedmi zákonů bychom mohli mnoha věcem alespoň zčásti předcházet. To je jeden z návrhů filmu: Pojďme skutečně převzít zodpovědnost za celý svět. Každý z nás svým dosahem, protože svět se může zlepšit,“ nepochybuje Miroslav Bárta.
