Co mají společného kolapsy civilizací a jak je poznáme, diskutovali hosté pořadu Fokus VM

Nahrávám video

Impéria přicházejí a odcházejí. Co bývá příčinou rozkladu? Jak poznáme, že je společnost u konce s dechem? A jak se můžeme bránit? Těmto tématům se věnoval pořad Fokus Václava Moravce nazvaný Kolaps civilizace.

Existují některé společné faktory, které stojí za kolapsem civilizací, uvedl v pořadu egyptolog Miroslav Bárta. Zmínil například nárůst byrokratického aparátu, ztrátu legitimity elit či nárůst mandatorních (ze zákonů a smluv povinných) výdajů. Ty zařadil do vnitřní dynamiky každé civilizace. Jako vnější faktor pak uvedl měnící se přírodní prostředí.  

„Míra úspěchu či neúspěchu každé cvilizace tkví v tom, jakým způsobem se dokáže se svými vnitřními problémy vypořádat. A jakou strategii zvolí při adaptaci na měnící se životní prostředí,“ dodal. 

Vývoj ve skocích a hledání nových zdrojů energie

Doplnil, že vývoj se děje ve skocích, jako příklad uvedl rychlé změny v roce 1989 v Československu či při Arabském jaru na Středním východě po roce 2010. Cesta k momentu skoku, kdy se vše mění, je však podle něho velmi dlouhá a jako v Papinově hrnci tlak narůstá.

Řekl také, že příběh civilizací je mimo jiné příběhem objevování nových výhodných zdrojů energie (inovace parního stroje, využití jaderné energie). 

S tím, že se každá civilizace potýkala s hledáním nových zdrojů energie, souhlasila také jaderná fyzička Dana Drábová. „Musíme si uvědomit, že energie je základ života. Je to základ schopnosti provádět nějaké změny,“ řekla. 

Čím nahradíme fosilní paliva, abychom udrželi růst?

Uvedla rovněž, že náš svět se mění s tím, jak končí využívání fosilních paliv – uhlí, ropa, zemní plyn. Těm svět vděčí za kvalitu života, na kterou jsme automaticky zvyklí. „Jak přestanou pokrývat tři čtvrtiny našich potřeb, tak se svět změní,“ dodala s tím, že časový rámec je „gumový“. Co se před 30 lety nevyplatilo těžit nebo jsme to neuměli, tak nyní už lze těžit, ale do popředí vystupují otázky změny klimatu a omezování těchto paliv. 

„Přes všechna silná a optimistická vyjádření ani náhodou nevíme, jakou kombinací zdrojů bychom nahradili fosilní paliva, která umožnila růst v dynamice druhé poloviny 20. století,“ řekla Drábová. Podle ní si budeme muset tomuto růstu krok po kroku odvyknout. Například tím, že přestaneme měřit úspěšnost růstem hrubého domácího produktu. Nebo bude muset příjít další energetická revoluce. „Jinak zatím tu koncentrovanou energii fosilních paliv neumíme nahradit,“ dodala. 

V dalších částech pořadu pak diskutovali ústavní právník Jan Kysela, právní filozof Karel Havlíček, hydrogeolog Zbyněk Hrkal a paleoekolog Petr Pokorný. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firma onsemi ruší plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě

Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 miliardy korun). Důvodem je vývoj na trhu, oznámila v pátek firma v tiskové zprávě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) ve zprávě firmy sdělil, že výroba a investice onsemi v Česku budou pokračovat.
18:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Země vlastníků bytů: Proč je ve Španělsku tak málo sociálního bydlení

Vystěhovávání nájemníků, prudce rostoucí nájmy, mladí lidé, kteří se nemohou osamostatnit, a tisíce lidí v ulicích. Bytová krize ve Španělsku se nachází v jednom ze svých nejkritičtějších období. Za touto sociální krizí se však skrývá strukturální nedostatek, který přetrvává již desítky let: Španělsko má jeden z nejmenších veřejných bytových fondů v Evropě.
před 6 hhodinami

Růst průmyslu byl v září nejvyšší za čtyři roky

Průmyslová výroba v Česku se v září meziročně zvýšila o 6,2 procenta, což je nejvyšší měsíční růst za čtyři roky. K letošnímu zrychlení pomohla zejména výroba motorových vozidel a elektřiny, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byla průmyslová produkce vyšší o 2,7 procenta, v tomto případě to byl nejvyšší růst od října 2023. Stavební výroba v tuzemsku v září meziročně vzrostla o 1,6 procenta.
10:15Aktualizovánopřed 7 hhodinami

ČNB i ministerstvo financí zhoršily výhled schodku veřejných financí

Česká národní banka (ČNB) ve své nové predikci zhoršila výhled schodku veřejných financí na letošek i na další dva roky. Letos podle ní deficit dosáhne 2,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v srpnu očekávala 2,6 procenta HDP. V pátek zveřejnilo svůj nový fiskální výhled i ministerstvo financí: Letošní schodek veřejných financí očekává ve stejné výši jako centrální bankéři. Další zhoršování předpokládá též v příštím roce, poté naopak očekává zlepšení. Obě instituce ve svých předpovědích rovněž zhoršily odhad letošního růstu ekonomiky – shodně na 1,7 procenta.
10:15Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Akcie v USA vykázaly nejprudší pokles za půl druhého roku

Americké akcie ve čtvrtek prudce oslabily v čele s technologickými podniky. Ty se dostaly pod tlak, protože vítězství demokratů v kongresových volbách vyvolalo obavy z přísnější regulace umělé inteligence (AI). O den dřív přitom akciové indexy naopak výrazněji rostly.
včeraAktualizovánovčera v 22:35‌‌

Babiš připustil možnost úpravy valorizačního vzorce v návrhu financování ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) v rozhovoru pro Českou televizi připustil, že valorizační vzorec, který má podle návrhu po přesunu financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) zvyšovat rozpočet v případě desetiprocentní kumulativní inflace, by se mohl snížit na šest procent. Změny v návrhu podmínil souhlasem koaličních partnerů.
včeraAktualizovánovčera v 19:45‌‌

ČNB podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Základní úroková sazba se tak dostala na nejvyšší úroveň od počátku roku 2025. Finanční trh zpřísnění měnové politiky očekával s ohledem na předpokládané zrychlení inflace v příštím roce.
včeraAktualizovánovčera v 16:53‌‌

Američané vyjádřili ve volbách odpor proti výstavbě datových center

Američtí voliči vyjádřili odpor vůči datovým centrům napříč celými Spojenými státy, píší média. V sérii referend na místní úrovni odhlasovali omezení jejich výstavby a ve státech jako Texas, Georgia a Ohio zvolili demokratické guvernéry, kteří slíbili přísnější regulaci.
4. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.