Oprav hrobek průmyslníka Dittricha či Schichta se chtějí ujmout města

Města na severu Čech řeší opravu významných hrobek. Vedení Krásné Lípy by rádo převzalo hrob průmyslníka Augusta Dittricha. Záchrany se před několika lety ujal spolek Omnium, nedokázal ale splnit podmínky. A Ústí nad Labem už rozhodlo o převzetí šesti hrobek významných Ústečanů. I tato místa posledního spočinutí vyžadují opravy.

Textilní továrníci Dittrichové mimo jiné Krásné Lípě věnovali pozemek na vybudování nového hřbitova. U něj byla v roce 1886 postavena honosná rodinná hrobka. S kryptou vyzdobenou modrozlatou mozaikou patřila k okázalým stavbám na Krásnolipsku.

Navrhl ji berlínský architekt Julius Carl Raschdorff, který je také autorem hrobky německého císaře Fridricha III. v Postupimi. Kuriozitou je navíc technické zázemí – k hrobce patří totiž i malá kotelna, díky níž se dala při zádušních mších vytápět. Poté, co byli potomci továrnické rodiny po válce nuceni odejít, začalo pietní místo chátrat.

Dnes je Dittrichova hrobka kulturní památkou a čeká na návrat původního lesku. Před čtyřmi lety se jí ujal spolek Omnium, který zachraňuje zničené a nevyužívané památky. Stavbu se podařilo vyklidit, staticky zajistit a udělat konstrukci, která má bránit zatékání.

Pak se ale práce víceméně zastavily. Zástupce spolku už dříve uvedl, že pokračování v opravách jim zkomplikovala pandemie. Z vyjádření místopředsedy správní rady Jana Děda pro iDNES.cz plyne, že realizaci plánů brzdí nyní i nedostatek financí.

Opravy by nyní chtělo převzít město, jemuž patří pozemek pod hrobkou. Rádo by památkově i místně významnou stavbu alespoň zastřešilo, v rozpočtu má připravených až pět milionů korun. „Budeme muset jednat s úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových ohledně zápisu na katastru, kde je uvedeno, že vlastně spolek nesmí po dobu deseti let tuto nemovitost převést,“ uvedla k dalším krokům místostarostka Krásné Lípy Jana Drobečková (nestr.).

Hrobky jako střípky ústecké paměti

Hrobky řeší také v Ústí nad Labem. Město jich převzalo šest, umístěny jsou na hřbitovech v Krásném Březně a na Střekově. Mezi nimi i hrobka významného průmyslníka a zakladatele proslulé továrny na mýdlo s jelenem Johanna Schichta.

„Byly to mimořádné funerální stavby, mimořádné umělecké kvality a zejména místa odpočinku těch nejvýznamnějších Ústečanů,“ upozornil historik a opoziční zastupitel Martin Krsek (PRO! Ústí). Podle něho jsou jen střípkem důležité paměti města, většina hrobek byla v minulosti zlikvidována. Šest, které město přebírá, jsou ve špatném stavu, chátrají od konce druhé světové války.

Nahrávám video

Vyčísleny už jsou náklady na pět německých hrobek, kolik by stála oprava české hrobky rodiny Futerových, není ještě jasné. „Opravy na těch pět hrobů jsou plánovány přibližně na milion dvě stě tisíc,“ upřesnil ústecký primátor Petr Nedvědický (ANO).

O další prostředky chtějí zastupitelé požádat kraj i ministerstvo kultury. To už v minulosti rozhodlo, že většina z hrobek se stane kulturní památkou, ale kvůli majetkoprávnímu vypořádání se řízení odložilo. Město by tak mohlo čerpat finance z programu na záchranu kulturních památek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Chtěl problémů míň, ale má jich víc. Římský veletrh narazil s antifašismem

Více knih, více svobody. Tak se dá přeložit název veletrhu Più libri più liberi, který prezentuje v Římě malé a střední nakladatele. Letošní ročník ještě nezačal, a už ho provází diskuse ohledně odlišných pohledů na tuto „svobodu“. Pořadatelé totiž podmínili účast vystavovatelů na akci „antifašistickým“ prohlášením. Italská premiérka Giorgia Meloniová i ministr kultury Alessandro Giuli mluvili o cenzuře.
před 8 hhodinami

V Oxfordu otevřelo první britské romantasy knihkupectví

Studia v Oxfordu formovala spisovatele, jako je autor Pána prstenů J. R. R. Tolkien nebo C. S. Lewis, jenž sepsal Letopisy Narnie. K příznivcům těchto literátů přibyli v univerzitním městě od letošního července fanoušci novějšího subžánru. Otevřelo tu totiž první kamenné knihkupectví v Británii zaměřené výhradně na romantasy.
7. 7. 2026

Léto přeje prodeji vstupenek. I těch podvodných

Češi utratí každý rok za kulturní a sportovní akce miliardy. Až desetina z toho připadá na neoficiální prodej z druhé ruky. A ten nese riziko. Podvodníci často prodají jednu vstupenku více zájemcům. Na akci se pak dostane jen ten, kdo dorazí první.
7. 7. 2026

VideoJak to bylo možné, zamýšlí se Ostrochovský s Geislerovou nad sterilizací Romek

Koprodukční drama Pramen se vrací do osmdesátých let v Československu, kdy o právu mít děti rozhodoval stát. Anna Geislerová v něm hraje lékařku, která provádí sterilizace romským ženám, aniž by plně rozuměla důsledkům. „Člověk má být v systému ve střehu. Lidi si někdy říkají ‚Já přece nedělám nic nezákonného‘, a to je velká past. Člověk by nikdy neměl ztrácet vlastní lidskost a měřítko morálních hodnot, protože to platí pořád stejné, na rozdíl od zákonů,“ pojmenovává herečka obecnější přesah tématu. „Chtěli jsme se zamyslet nad tím, proč to lidem v té době přišlo jako dobrý nápad, jak čas utíká, vidíme věci už jinak,“ uvedl režisér Ivan Ostrochovský. Film Pramen promítl festival ve Varech v hlavní soutěži. Na případnou diskusi je prý připraven.
6. 7. 2026

VideoZůstat svůj je na vesnici složitější, říká Tomicová o filmu Chica Checa

V hlavní soutěži karlovarského festivalu se promítá i novinka režiséra a scenáristy Šimona Holého. V citlivé komedii o ovdovělé venkovské pošťačce a jejím synovi, který se domů vrací jako drag queen, hrají Pavla Tomicová a Jan Cina. „Je to hodně o tom, zůstat svůj a ubránit si právo být svůj a žít si po svém, přestože na vesnici je to ještě složitější,“ podotkla herečka ke své roli v rozhovoru pro Českou televizi. „I když ve finále se ukáže, že když si necháme pomoct změnit svůj pohled na svět a na život od někoho blízkého, tak že je to ku prospěchu,“ dodala.
6. 7. 2026

Botticelliho Venuše podlehla zákeřnému nádoru, zjistil výzkum

Lékaři a historici spojili síly, aby dohromady odhalili záhadu spojenou se životem a smrtí jedené z nejslavnějších žen renesanční Itálie. Tvrdí, že se jim podařilo odhalit opravdovou příčinu smrti Simonetty Vespucciové, která byla zřejmě předlohou pro slavný obraz malíře Sandra Botticelliho Zrození Venuše.
6. 7. 2026

Kameraman Richardson ve Varech převzal Křišťálový glóbus

Kameraman Robert Richardson, držitel tří Oscarů a sedmi dalších oscarových nominací, v neděli převzal na karlovarském festivalu ocenění Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Poté uvedl dokument Bílý ďábel kameramanky a režisérky Jany Hojdové, který nabízí osobní i profesní portrét tohoto dlouholetého spolupracovníka režisérů Olivera Stonea, Martina Scorseseho či Quentina Tarantina. K předání ceny si výkonný ředitel festivalu Kryštof Mucha a umělecký ředitel Karel Och přizvali herce Harveyho Keitela.
5. 7. 2026

Hoffman ve Varech uvedl film Absolvent

Dustin Hoffman, který v pátek na karlovarském festivalu převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii, ve Velkém sálu Thermalu osobně uvedl film Absolvent z roku 1967. Příběh mladíka dezorientovaného společenskými očekáváními vynesl herci nominaci na Oscara a Zlatý glóbus a cenu BAFTA pro herecký objev roku. Přitom tuto hlavní roli paradoxně získal po neúspěšném pokusu v konkurzu na úlohu v broadwayském muzikálu The Apple Tree.
4. 7. 2026Aktualizováno4. 7. 2026

Evropský pohled