Když archeologové poprvé objevili ve Španělsku pět tisíc let starou zdobenou hrobku, předpokládali, že patří nějakému mocnému válečníkovi. Byla v ní dýka z horského křišťálu, sloní kly a další honosné předměty spojené s mocným mužem. Teď ale zjistili, že ostatky patří ženě.
Hrob starověkého válečného náčelníka překvapil archeology. Analýza zubní skloviny ukázala, že šlo o ženu
K poznání pravdy stačily dva zuby. Vědci použili novou metodu určení pohlaví, která analyzuje zubní sklovinu – techniku, jež vznikla teprve před pěti lety.
Většina podrobností o životě „Dámy ze slonoviny“, jak jí vědci říkají, sice zůstává i nadále záhadou, ale výzkum nějaké náznaky příběhu odhalil. „Byla pohřbená sama v hrobce s velmi zvláštními artefakty,“ uvedl spoluautor a archeolog ze Sevillské univerzity ve Španělsku Leonardo Garcia Sanjuan. „To ukazuje, že šlo o výjimečnou osobu.“
Zpochybnění starých historických vyprávění
Hrobka se nachází několik kilometrů západně od Sevilly, nedaleko jižního pobřeží Španělska, a archeologové ji odkryli v roce 2008. Na základě zkoumání špatně zachovalých kostí a faktu, že v hrobce bylo nalezeno několik vzácných předmětů – včetně skořápek pštrosích vajec a jantaru spolu se sloními kly a dýkou – se domnívali, že se jednalo o mladého muže, který měl vysoké společenské postavení.
Artefakty nalezené v hrobce Dámy ze slonoviny
Nová technika, kterou využili pro analýzu, zjišťuje rozdíly v chemickém složení zubní skloviny mezi muži a ženami a lze ji použít i v případě, že není k dispozici kompletní DNA. „Tento výzkum přinesl další důkaz, který zpochybňuje stará historická vyprávění,“ uvedla historička z University of St. Andrews ve Skotsku Alison Beachová, která se na studii nepodílela. Ukazuje podle ní, že „není nutně pravda, že by muži byli vždy nejvíc uctíváni nebo měli největší autoritu“.
„Pohřeb Dámy ze slonoviny vyniká nad všemi ostatními – není znám absolutně žádný mužský nebo ženský pohřeb, který by se jí mohl rovnat,“ řekl Sanjuan. Podle něj se zhruba 250 let po tomto pohřbu kolem její hrobky začaly budovat další hroby, ale vždy ve vzdálenosti nejméně třicet metrů. A asi osmdesát let po její smrti lidé znovu vstoupili do její hrobky a umístili do ní další děkovné předměty, včetně křišťálové dýky.
Nemusí jít o výjimku
Vědci vědí jen málo o sociální a politické struktuře společnosti, do níž patřila. Existovala zhruba ve stejné době, kdy probíhal nástup faraonů v egyptském údolí řeky Nil, a také v době, kdy se začala stavět první města na březích Eufratu v Mezopotámii.
Umístění hrobky Dámy ze slonoviny
Archeoložka Katharina Rebayová-Salisburyová z Vídeňské univerzity, která se na studii podílela, uvedla, že tento hrob nemusí být nutně výjimkou – ke stejné chybné identifikaci podle ní mohlo dojít i v jiných starověkých hrobkách, kde badatelé předpokládali, že tahle bohatá a významná osoba musela být logicky muž.
Moderní archeologické metody jí už daly minimálně jednou za pravdu: Nedávno totiž jiní badatelé pomocí analýzy DNA zjistili, že vikingský válečník pohřbený ve Švédsku byl žena, což také vyvrátilo předchozí předpoklady. „Když se vrátíme ke genetickým testům, čeká nás myslím ještě několik překvapení,“ dodala Rebayová-Salisburyová.