Ostatky Karla Schwarzenberga uložila rodina do hrobky u zámku Orlík

Ostatky Karla Schwarzenberga uložila v neděli rodina do hrobky u zámku Orlík na Písecku, sdělil její zástupce. Stalo se tak v den, kdy by bývalý politik a příslušník starobylého šlechtického rodu úzce spjatého s historií českých zemí oslavil 86. narozeniny. Uzavřený obřad, na který se sjeli hosté ze zahraničí, skončil zhruba v půl druhé odpoledne.

Už v sobotu, kdy se uskutečnila zádušní mše v pražské katedrále svatého Víta, poděkovala za rozloučení v Česku s jejím otcem Schwarzenbergova dcera Anna Karolína. „Děkuji všem, kdo přišli do katedrály, před ni nebo sem na koncert,“ řekla Schwarzenbergová na večerním vzpomínkovém koncertě v pražském Lucerna Music Baru.

Obřad v Orlíku nad Vltavou na Písecku trval necelé dvě hodiny, desítky aut tam začaly přijíždět před polednem. Vozy odjížděly kolem půl druhé hodiny odpolední.

Bývalý ministr zahraničí, poslanec, senátor, hradní kancléř Václava Havla a příslušník jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů Karel Schwarzenberg zemřel 12. listopadu ve Vídni. Sobotní zádušní mše se konala za státních poct. Následně pak urna se Schwarzenbergovými ostatky zamířila na Orlík. Pohřební vůz je přivezl do zámeckém parku v sobotu odpoledne.

Hrobku u orlického zámku si zakladatel politické strany TOP 09 pro poslední odpočinek vybral. Jde o místo, kde je uložena řada jeho příbuzných. Například bratr Bedřich, který zemřel v roce 2014. Zatím naposledy byly do hrobky v roce 2019 uloženy ostatky Schwarzenbergovy neteře Marie.

Hrobka je výjimečná tím, že je tam pohřbeno několik velmi významných osobností. Především jde o Karla I. Filipa, jednoho ze slavných přemožitelů Napoleona, jehož ostatky byly do hrobky umístěny v roce 1865.

Schwarzenberg byl ve Vídni, kde sídlí jeho rodina, poslední dny před úmrtím hospitalizován kvůli dlouhodobým zdravotním problémům. Předtím byl v nemocnici v Praze. Jeho památku od listopadu uctili lidé při mších v místech spjatých s jeho životem, další se ještě uskuteční.

Ve vídeňské katedrále svatého Štěpána se bude konat zádušní mše 16. prosince. Povede ji vídeňský arcibiskup a kardinál Christoph Schönborn. Další mše budou příští rok 9. ledna v rakouském Murau, 11. ledna v německém městě Schwarzenberg, 16. ledna v Sedlci u Kutné Hory, 17. ledna v Orlíku nad Vltavou a 18. ledna v Českém Krumlově.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. Odboráři před stávkou varovali už ve středu.
10:58Aktualizovánopřed 4 mminutami

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 14 mminutami

ŽivěSněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana. Na programu má interpelace

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne jsou pak na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 1 hhodinou

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Soud pravomocně rehabilitoval disidenta a exministra Rumla

Pražský městský soud rozhodl o rehabilitaci disidenta a někdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Bývalý politik strávil na počátku 80. let přes deset měsíců ve vyšetřovací vazbě kvůli organizování kurýrní kamionové pošty mezi Prahou a londýnským nakladatelstvím Palach Press. Policie ho obvinila z podvracení republiky. Již v roce 1979 ho také zadržela s tím, že je podezřelý z teroru. V cele zůstal několik dní. V obou případech postupovali policisté podle soudu nezákonně.
před 3 hhodinami
Načítání...