Archeologové našli první hrobku faraona po sto letech

Archeologové v Egyptě objevili hrobku faraona Thutmose II. Jedná se o zcela výjimečný objev. Jde totiž o první nález královské hrobky za více než sto let. Naposledy se to stalo roku 1922, když Howard Carter našel slavnou hrobku faraona Tutanchamona.

Egyptsko-britský tým sice faraonskou hrobku vypátral v lokalitě Thébské nekropole západně od města Luxor už v roce 2022, její majitel ale zůstával dlouho neznámý. Původně ji podceňovali, předpokládali, že patřila některé z faraonových manželek. Až tento týden v úterý egyptské Ministerstvo turismu a památek oznámilo, že prázdná hrobka doposud známá jako C4 patří právě Thutmoseovi II., uvedla stanice CBS News.

Hrobka faraona Thutmose II.
Zdroj: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities

Faraonova hrobka je podle egyptských úřadů ve špatném stavu, protože krátce po jeho smrti byla při povodních zaplavena. Po záplavách byla větší část jejího obsahu přemístěna jinam. Uvnitř hrobky archeologové našli vrstvu nástěnné malty s modrými nápisy a žlutými hvězdami a úryvky z pohřebního textu Amduat.

Nalezli tam ale mimo jiné i úlomky alabastrových nádob, na nichž bylo jméno Thutmose II., které ho označovaly za zesnulého krále. Právě ty pomohly ke ztotožnění majitele hrobky.

Nálezy z hrobky faraona Thutmose II.
Zdroj: Egyptian Ministry of Tourism and Antiquities

Příbuzný slavné Hatšepsut

Thutmose II. byl faraonem 18. dynastie, která vládla v letech 1550 až 1292 před naším letopočtem a je řazena do období označované jako Nová říše. Byl nevlastním bratrem a manželem královny Hatšepsut, která vládla po jeho smrti. Jeho mumii se podařilo objevit již v roce 1881 v lokalitě Dér el-Bahrí, kam byla přesunuta stovky let po jeho smrti.

Hatšepsut se proslavila mnohem více než on. Když totiž tento faraon předčasně zemřel, měl ho nahradit jeho syn, kterého ale panovník počal s vedlejší ženou Eset ze svého harému. Protože mu ale chyběly schopnosti i věk pro vládu, chopila se moci Hatšepsut (dříve označovaná i jako Hatšepsovet). Zpočátku jako regentka, ale během šesti let si přisvojila moc úplně a jmenovala se faraonkou – což zdůrazňovala například falešnými vousy. Byla druhou doloženou ženou, která vládla Egyptu.

Mumie krále Thutmose II. převážená v konvoji z Egyptského muzea na Tahríru do Národního muzea egyptské civilizace ve Fustátu v Káhiře
Zdroj: Reuters/Amr Abdallah Dalsh

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
před 2 hhodinami

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
před 3 hhodinami

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 21 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 22 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025
Načítání...