V Petře našli ukrytou hrobku. Tam, kde filmový Indiana Jones objevil Svatý grál

Mezinárodní vědecký tým objevil ukrytou hrobku v jordánské Petře, slavném skalním městě. Objekt se nacházel za zdí jinak detailně prozkoumané části tohoto „nového divu světa“.

Každý rok „skrytým městem“ Petra projde víc než milion návštěvníků. Ti všichni kráčeli jen několik metrů od dobře ukryté hrobky, kterou teď archeologové našli – včetně pozůstatků dvanácti koster. Hrobka byla přímo pod slavnou budovou Pokladnice (neboli Al-Khazneh), která se objevila i ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava.

Pokladnice je centrem celého města, které před dvěma tisíci let ručně vytesali do stěn pouštního kaňonu obyvatelé Nabatejského království. Smysl tohoto krásného skalního paláce, který film s Indianou Jonesem proslavil jako místo odpočinku Svatého grálu, zůstává ale nadále záhadou.

Zkoumat tuto památku UNESCO nebylo vůbec snadné. Archeologové měli zpočátku povolení jen na takzvaný neinvazivní výzkum, takže Pokladnici prozkoumali pomocí několika moderních technologií, včetně radaru, jenž je schopný nahlédnout pod zem.

Nabatejci byli semitský arabský kmen pocházející údajně od prvorozeného Izmaelova syna Nebajóta, který se usídlil ve 4. století před naším letopočtem na území mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem.

Vytvořili poměrně rozsáhlou říši. Původně šlo o pastevecký lid se stády velbloudů a ovcí, jenž byl ale i značně bojovný. Zpočátku žili z loupežných výprav do sousedních zemí, přepadávali a rabovali obchodní karavany a později sami rozvinuli výnosný obchod mezi Arábií a Indií.

„Hlavním účelem průzkumu bylo zhodnotit stav oblastí kolem Pokladnice, jejího nádvoří, náměstí, východu z údolí a vádí (vyschlé koryto řeky – pozn. red.), do kterého všechny tyto oblasti (opticky) směřují,“ uvedli vědci v tiskové zprávě. Celé to navíc museli zvládnout ještě předtím, než se v Petře začnou provádět nové odvodňovací práce. Údolí totiž trpí častými záplavami, kdy do něj nateče při intenzivních deštích voda z celého okolí.

Archeologové ovšem narazili na něco, co nečekali. Místo, které mělo být dokonale prozkoumané celou řadou expedic, ukrývalo podzemní prostory. A tak dostali experti nové povolení – tentokrát ke klasickému archeologickému průzkumu spojenému s kopáním. A ten odhalil přítomnost hrobky s uloženými těly, která se stále nacházejí na místech, kde byla kdysi dávno pohřbená.

Archeologové kopající u „Pokladnice“
Zdroj: University of St Andrews

„Tento objev má mezinárodní význam,“ míní profesor Richard Bates z britské University of St Andrews, který průzkum vedl. „V Petře se zatím našlo jen velmi málo kompletních pohřbených z doby raných Nabatejců. Očekáváme, že nám tento nález pomůže zaplnit mezery v našich znalostech o tom, jak Petra vznikla a kdo vlastně byli Nabatejci, kteří ji obývali,“ doplnil.

Na místě se našel i „kalich“

Když vědci odebrali z hrobky vzorky, zjistili, že je opravdu stará. „Hrobka byla s největší pravděpodobností postavena jako mauzoleum a krypta na počátku prvního století našeho letopočtu pro vládce Aretase IV. Filopatrise. Stejně jako v mnoha jiných hrobkách v údolí se v ní našlo jen málo pozůstatků, a to kvůli jejímu následnému opětovnému použití v průběhu posledních dvou tisíciletí,“ popsali archeologové.

„Kalich“ nalezený v Petře
Zdroj: University of St Andrews

„Je fantastické, že teď máme k dispozici keramiku, artefakty a sedimenty, které umožňují datovat, kdy byla Pokladnice postavena. Dříve jsme pracovali na základě předpokladů a domněnek – mít definitivní datum je pro nás všechny monumentální úspěch,“ dodali výzkumníci. Konkrétních artefaktů je ale i tak málo – v komoře byla nalezena jedna kostra, která v rukou svírala keramickou nádobu.

Podle expertů je zřejmě jen náhoda, že tato nádoba vypadala skoro stejně jako kalich, který našel ve filmu na stejném místě Indiana Jones ztvárněný Harrisonem Fordem. Detailní analýza tohoto předmětu ale prokázala, že se ve skutečnosti jedná o horní část rozbitého džbánu, který pravděpodobně pochází z prvního století před naším letopočtem, ne bájnou relikvii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.