V Petře našli ukrytou hrobku. Tam, kde filmový Indiana Jones objevil Svatý grál

Mezinárodní vědecký tým objevil ukrytou hrobku v jordánské Petře, slavném skalním městě. Objekt se nacházel za zdí jinak detailně prozkoumané části tohoto „nového divu světa“.

Každý rok „skrytým městem“ Petra projde víc než milion návštěvníků. Ti všichni kráčeli jen několik metrů od dobře ukryté hrobky, kterou teď archeologové našli – včetně pozůstatků dvanácti koster. Hrobka byla přímo pod slavnou budovou Pokladnice (neboli Al-Khazneh), která se objevila i ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava.

Pokladnice je centrem celého města, které před dvěma tisíci let ručně vytesali do stěn pouštního kaňonu obyvatelé Nabatejského království. Smysl tohoto krásného skalního paláce, který film s Indianou Jonesem proslavil jako místo odpočinku Svatého grálu, zůstává ale nadále záhadou.

Zkoumat tuto památku UNESCO nebylo vůbec snadné. Archeologové měli zpočátku povolení jen na takzvaný neinvazivní výzkum, takže Pokladnici prozkoumali pomocí několika moderních technologií, včetně radaru, jenž je schopný nahlédnout pod zem.

Nabatejci byli semitský arabský kmen pocházející údajně od prvorozeného Izmaelova syna Nebajóta, který se usídlil ve 4. století před naším letopočtem na území mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem.

Vytvořili poměrně rozsáhlou říši. Původně šlo o pastevecký lid se stády velbloudů a ovcí, jenž byl ale i značně bojovný. Zpočátku žili z loupežných výprav do sousedních zemí, přepadávali a rabovali obchodní karavany a později sami rozvinuli výnosný obchod mezi Arábií a Indií.

„Hlavním účelem průzkumu bylo zhodnotit stav oblastí kolem Pokladnice, jejího nádvoří, náměstí, východu z údolí a vádí (vyschlé koryto řeky – pozn. red.), do kterého všechny tyto oblasti (opticky) směřují,“ uvedli vědci v tiskové zprávě. Celé to navíc museli zvládnout ještě předtím, než se v Petře začnou provádět nové odvodňovací práce. Údolí totiž trpí častými záplavami, kdy do něj nateče při intenzivních deštích voda z celého okolí.

Archeologové ovšem narazili na něco, co nečekali. Místo, které mělo být dokonale prozkoumané celou řadou expedic, ukrývalo podzemní prostory. A tak dostali experti nové povolení – tentokrát ke klasickému archeologickému průzkumu spojenému s kopáním. A ten odhalil přítomnost hrobky s uloženými těly, která se stále nacházejí na místech, kde byla kdysi dávno pohřbená.

Archeologové kopající u „Pokladnice“
Zdroj: University of St Andrews

„Tento objev má mezinárodní význam,“ míní profesor Richard Bates z britské University of St Andrews, který průzkum vedl. „V Petře se zatím našlo jen velmi málo kompletních pohřbených z doby raných Nabatejců. Očekáváme, že nám tento nález pomůže zaplnit mezery v našich znalostech o tom, jak Petra vznikla a kdo vlastně byli Nabatejci, kteří ji obývali,“ doplnil.

Na místě se našel i „kalich“

Když vědci odebrali z hrobky vzorky, zjistili, že je opravdu stará. „Hrobka byla s největší pravděpodobností postavena jako mauzoleum a krypta na počátku prvního století našeho letopočtu pro vládce Aretase IV. Filopatrise. Stejně jako v mnoha jiných hrobkách v údolí se v ní našlo jen málo pozůstatků, a to kvůli jejímu následnému opětovnému použití v průběhu posledních dvou tisíciletí,“ popsali archeologové.

„Kalich“ nalezený v Petře
Zdroj: University of St Andrews

„Je fantastické, že teď máme k dispozici keramiku, artefakty a sedimenty, které umožňují datovat, kdy byla Pokladnice postavena. Dříve jsme pracovali na základě předpokladů a domněnek – mít definitivní datum je pro nás všechny monumentální úspěch,“ dodali výzkumníci. Konkrétních artefaktů je ale i tak málo – v komoře byla nalezena jedna kostra, která v rukou svírala keramickou nádobu.

Podle expertů je zřejmě jen náhoda, že tato nádoba vypadala skoro stejně jako kalich, který našel ve filmu na stejném místě Indiana Jones ztvárněný Harrisonem Fordem. Detailní analýza tohoto předmětu ale prokázala, že se ve skutečnosti jedná o horní část rozbitého džbánu, který pravděpodobně pochází z prvního století před naším letopočtem, ne bájnou relikvii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 5 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 6 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 9 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 11 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 13 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 23 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...