Rozběhla se diskuze, zda a jaký by měl Karel Schwarzenberg mít státní pohřeb. Jak ČT v pondělí v podvečer napsal premiér Petr Fiala (ODS), jednání s rodinou někdejšího ministra zahraničí už začala. Schwarzenberg zemřel v neděli ve vídeňské nemocnici ve věku 85 let. Do rakouské metropole byl převezen na přání svých dětí minulý týden.
Schwarzenberg může mít i státní pohřeb. Jednání s rodinou už začala, prozradil Fiala
Události: Debaty o podobě pohřbu Karla Schwarzenberga (zdroj: ČT24)
Lidé na bývalého ministra, poslance či senátora v pondělí vzpomínali například před Schwarzenberským domem ve Voršilské ulici v Praze. Svíčky a květiny se ale objevily také u zámku Dřevíč, který první předseda strany TOP 09 vlastnil.
Kondolenční knihu v pondělí lidé mohli podepisovat třeba také na ministerstvu zahraničí, které Karel Schwarzenberg v minulosti vedl. Během odpoledne se do ní zapsaly čtyři desítky lidí, například první papežský nuncius, tedy vyslanec Vatikánu, a také velvyslanec Spojeného království Matt Field. „Karel Schwarzenberg byl velký český státník, kterého si vážil celý svět. Je to velká ztráta pro nás všechny,“ zdůraznil.
Už v neděli řada politiků zmiňovala, že by se obřad měl odehrát se státními poctami. Kde se uskuteční, ale zatím není jasné. V úvahu připadá i katedrála svatého Víta. S pozůstalými je v kontaktu i pražské arcibiskupství, jeho mluvčí Jiří Prinz ale nechtěl nic konkrétnějšího prozradit.
Jednání s rodinou
Podobu posledního rozloučení se Schwarzenbergem už řeší také politici. Zdůrazňují, že by měla odpovídat zásluhám. „V tuto chvíli probíhají jednání s rodinou Karla Schwarzenberga. Vláda bude respektovat přání rodiny a podle toho bude postupovat,“ uvedl premiér Fiala.
„Pohřeb se státními poctami si Karel Schwarzenberg za to, co vykonal pro Českou republiku, určitě zaslouží,“ je přesvědčený šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podobně to vidí i předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Vystrčil chce o tématu s dalšími ústavními činiteli mluvit na úterním setkání na Pražském hradě.
Hlavní slovo v tom, jak bude vypadat poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem, bude mít jeho rodina. V minulosti se pohřby příslušníků jednoho z nejvýznamnějších evropských rodů řídily rodinnými tradicemi.
Například v hrobce Schwarzenbergů na Orlíku, vysvěcené v roce 1864, je nyní pochováno jednadvacet členů rodu. Podle historika Václava Grubhoffera byly pro pohřby Schwarzenbergů charakteristické právě tradice – jednou z nich je účast Schwarzenbergské gardy, která byla původně osobní stráží. „Dodnes existuje v Českém Krumlově. A ti takzvaní granátníci vždy doprovázeli kočár s pozůstatky zesnulých,“ vysvětlil Grubhoffer.
Míst, kde Karel VII. ze Schwarzenbergu může spočinout, je více. Kromě orlické hrobky by to mohla být ta u Třeboně nebo ve štýrském Murau. Na posledním jmenovaném místě přitom podle historika odpočívají i Schwarzenbergovi rodiče.
Pohřeb by měl mít podle odborníka na protokol Jindřicha Forejta výrazný církevní rozměr a vzhledem k významu rodu by se obřadu mohli účastnit zástupci evropské aristokracie včetně panovnických domů.
Havel, Eliáš, Motejl, Gott
Státních pohřbů či méně oficialitami svázaných pohřbů se státními poctami zažilo Česko ve své novodobé historii jen několik. Státní pohřeb Václava Havla se konal den před Štědrým dnem v roce 2011. Plná byla svatovítská katedrála i ulice, nechyběly delegace státníků. U pohřbu Václava Havla přitom byl i Karel Schwarzenberg coby exprezidentův kancléř, zároveň byl jedním z hlavních řečníků.
Státní pohřby nicméně patřily spíše k jiným dekádám. Ve třicátých letech země zažila tři, v prvních třinácti letech komunistické totality jich bylo dokonce sedm. Naopak od roku 1979, kromě toho Havlova, už jen jeden, kterému se dostalo výrazně menší pozornosti. Psal se rok 2006 a konal se pohřeb bývalého protektorátního předsedy vlády Aloise Eliáše.
V tomto případě šlo hlavně o nápravu bezpráví – Eliáš se snažil nacisty brzdit, za to ho zavraždili a urnu s jeho ostatky pak ukrývala manželka. Doopravdy pohřben tak do památníku na Vítkově byl Eliáš 64 let po smrti i se svou chotí.
Skromnější verzi posledního rozloučení s významnými osobnostmi pak představuje pohřeb se státními poctami. Ten mívá různou podobu a jen přebírá některé prvky státního pohřbu – třeba účast Hradní stráže, armády, užití vlajky nebo plošnou minutu ticha. Záleží ale hlavně na přání rodiny. V roce 2010 se Česko takto loučilo s dlouholetým ombudsmanem Otakarem Motejlem, o devět let později se zpěvákem Karlem Gottem.