Do Antarktidy vyrazila expedice, která chce najít vrak Endurance. Mise má jen fotit, dotknout se ho nesmí

Z Jihoafrické republiky o víkendu na palubě ledoborce vyplul k Antarktidě tým odborníků, který bude ve Weddellově moři pátrat po vraku lodi Endurance ze známé expedice Ernesta Shackletona. Výprava nazvaná Endurance22 se pokusí dosáhnout toho, co se zatím při žádném z předchozích pokusů nepodařilo – překonat nepříznivé podmínky a pomocí dvou dálkově ovládaných miniponorek nasnímat jeden z nejslavnějších vraků světa, který se potopil v roce 1915.

Podle organizátorů z charitativní organizace Falklands Maritime Heritage Trust ledoborec opustil Kapské Město podle stanoveného plánu, informovala agentura AFP. Na palubě ledoborce Agulhas II je 46 členů posádky a tým 64 expertů, mezi kterými jsou technici, polární vědci, meteorologové, archeologové a historici. Plavba z Kapského Města dlouhá skoro 6 tisíc kilometrů by jim měla trvat zhruba 11 dní.

Expedice potrvá 35 až 45 dní v mrazu a tvrdých meteorologických podmínkách. Jejím cílem je vrak lodi nafilmovat a vytvořit jeho 3D sken. Žádné artefakty z potopené lodi se nedostanou nad hladinu, protože podle mezinárodní Smlouvy o Antarktidě je Shackletonova loď památkou, kterou nikdo nesmí narušit.

Příběh antarktické tragédie

Brit Shackleton chtěl před první světovou válkou uskutečnit přechod Antarktidy, jeho loď ale začátkem roku 1915 zamrzla v ledu a později se potopila. Ačkoli Shackletonova mise skončila neúspěchem, stala se legendou díky tomu, že všichni členové expedice desetiměsíční dobrodružství v drsných podmínkách nakonec přežili.

Sir Ernest Shackleton
Zdroj: ČT24

„Je to ten nejnedostupnější vrak všech dob. A tohle je díky tomu to nejvelkolepější pátrání po vraku v dějinách,“ domnívá se podmořský archeolog Mensun Bound, který vede vědecký tým. Šéfem expedice je John Shears. Ten byl v roce 2019 u předchozího neúspěšného pokusu vrak u Antarktidy lokalizovat.

Shackletonova expedice s lodí Endurance
Zdroj: ČT24/www.britannica.com

Loď Endurance leží na mořském dně v hloubce asi 3 tisíce metrů a odborníci přesně vědí, kde hledat, protože členové Shackletonovy expedice místo potopení přesně zaměřili. Mnohem složitější je poradit si s podmínkami na místě, kde se pohybují obří ledové kry. Důležitá je i technika, protože před třemi lety pokus o nalezení vraku ztroskotal, když experti ztratili kontakt s ponorným plavidlem. Shears doufá, že tentokrát se s pomocí jiného typu ponorek podaří cíle expedice naplnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 1 hhodinou

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 2 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.