Australané tvrdí, že našli vrak slavné plachetnice Endeavour. Američané objev Cookovy lodi popírají

Australští vědci ve čtvrtek oznámili, že u pobřeží amerického státu Rhode Island našli vrak slavné lodi Endeavour kapitána Jamese Cooka. Objev ale už nyní doprovázejí kontroverze – partneři výzkumu ve Spojených státech totiž oznámení označili jako předčasné.

Loď Endeavour, se kterou slavný mořeplavec a objevitel v letech 1768 až 1771 podnikl historickou plavbu do Austrálie a na Nový Zéland, byla potopena v přístavu Newport během americké války za nezávislost. Od té doby ležela na tomto místě víc než dvě století zcela zapomenutá.

„Od roku 1999 zkoumáme několik vraků lodí z 18. století v oblasti, kde se mohl Endeavour potopit,“ řekl na čtvrtečním brífinku pro média Kevin Sumption, ředitel Australského národního námořního muzea, které výzkum vedlo. „Na základě archivních a archeologických důkazů jsem přesvědčen, že se jedná o Endeavour,“ dodal. 

S jeho vysvětlením ale nesouhlasí partneři projektu z Rhode Island Marine Archaeology Project; ti vydali prohlášení, v němž varují, že je na takový závěr ještě příliš brzy. Výkonný ředitel projektu uvedl, že toto oznámení je „porušením smlouvy“, a dodal, že „závěry se budou řídit řádným vědeckým postupem, a nikoli australskými emocemi nebo politikou“.

Mluvčí australského muzea na to reagoval dalším prohlášením, v němž konstatoval, že Američané mají „právo na vlastní názor ohledně obrovského množství důkazů, které jsme shromáždili“. Muzeum se současně nedomnívá, že by porušilo jakoukoli smlouvu.

První náznaky, kde by se vrak slavné plachetnice mohl nacházet, se objevily už roku 2018, tehdy ale ještě vědci varovali, že je zapotřebí provést další analýzy.

Příběh jedné plachetnice

Na lodi Endeavour plul kapitán Cook z Anglie na Tahiti a poté na Nový Zéland, než v roce 1770 dorazil do Austrálie a zmapoval východní pobřeží kontinentu. Endeavour vyplula z Plymouthu 26. srpna 1768, její plavba měla trvat dva roky. Proto na své palubě vezla zásoby na 18 měsíců pro 94 osob. Kromě lidské posádky tak musela mít i posádku zvířecí – vezla prasata, drůběž, dva chrty a dokonce i kozu, která dávala posádce mléko.

Plavba lodi Endeavour
Zdroj: Wikimedia Commons

Endeavour během plavby ztroskotala na Velkém bariérovém útesu, odkud ji posádka musela složitě vyprošťovat. Stejně jako plachetnice trpěla i její posádka, zejména během návratu. Během pobytu lodi v Batávii onemocněli všichni kromě deseti z 94 lidí na palubě malárií a úplavicí.

V době, kdy se loď vydala zpátky do Anglie, zemřelo sedm členů posádky a dalších čtyřicet bylo příliš nemocných na to, aby se mohli věnovat svým povinnostem. Během následujících dvanácti týdnů zemřelo na následky nemocí dalších 23 lidí, všichni byli pohřbeni na moři.

Endeavour
Zdroj: Wikimedia Commons

Expedice byla přesto chápána jako zásadní úspěch, Cook byl povýšen a dostal novou loď, HMS Resolution, s níž vyrazil na druhou a posléze třetí výpravu – na ní pak zahynul oštěpy domorodců na Havaji.

Zatímco se Cook stal britskou celebritou, na Endeavour se zapomnělo. Stala se z ní obyčejná dopravní loď, která převážela zásoby na Falklandy. Nakonec doputovala do Ameriky, to už pod jménem Lord Sandwich 2. Tam ji Britové v přístavu Newport potopili, aby tak zabránili francouzské flotile vplout do přístavu a podpořit Američany. Stalo se tak jen několik měsíců před Cookovou smrtí na Havaji v únoru 1779.

Zbyly jen zlomky

Podle australského Národního námořního muzea zůstalo po dvou stoletích na dně přístavu neporušeno jen asi 15 procent lodi Endeavour. Právě to je také příčinou toho, proč je podle americké strany zatím identifikace vraku tak nejistá. „Teď se chceme soustředit na to, co můžeme udělat pro jeho ochranu a zachování,“ řekl ve čtvrtek Sumption.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 11 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 15 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 18 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 20 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...