V trase plánované dostavby Pražského okruhu poblíž Nupak odkryli odborníci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR osm dlouhých sloupových staveb starších než sedm tisíc let. Dalším důležitým objevem je vesnice z pozdní doby halštatské, která obsahuje i doklady přítomnosti výše postavených členů společnosti.
Archeologové našli u Prahy stavby o tři tisíce let starší než pyramidy
Archeologové v katastru obcí Lipany, Kuří a Nupaky objevili četné nálezy od mladší doby kamenné až po vrcholný středověk. Zásadním objevem je osm dlouhých sloupových staveb, které jsou předběžně datované do konce neolitu až počátku eneolitu. To znamená, že vznikly asi v druhé polovině šestého tisíciletí před naším letopočtem – tedy asi tři tisíce let před stavbou nejstarších pyramid. Na tomto pravěkém sídlišti se našly také běžné skladovací jámy, některé z nich druhotně použité jako odpadní.
„Četné kamenné sekerky nebo sekeromlaty, jejich polotovary, vývrtky ze sekeromlatů, nepovedené výrobky navíc dokládají přítomnost místní dílny na zpracování broušené kamenné industrie,“ popsala Monika Psohlavcová, která výzkum vedla.
Každodennost pravěku
Archeologové také prozkoumali část vesnice z pozdní doby halštatské / časné doby laténské, jež pochází z mnohem pozdější doby – až pátého století před naším letopočtem. Vědci odkryli deset takzvaných polozemnic, což byly jednoduché stavby částečně zahloubené do země:
Kromě nich se našlo také velké množství doplňkových nálezů prokazujících, že tato oblast byla opravdu aktivně využívaná: šlo o množství sídlištních jam, žlábků a pozůstatků nadzemních konstrukcí. Vedle hrubší kuchyňské keramiky se dochovalo i jemnější stolní keramické zboží, v některých případech opatřené působivou kolkovou výzdobou.
Archeologové také odkryli spoustu artefaktů, které naznačují, jak vypadal každodenní život obyčejných lidí na těchto sídlištích; patří mezi ně přesleny, drobné železné i bronzové nástroje a také hliněné či skleněné korálky. Pozoruhodný je podle vědců nález ouška z kylixu – oblíbené nádoby k pití vína v adriatické oblasti, který společně se skleněnými korálky dokládá kontakt zdejších obyvatel se Středomořím. Společně s nálezem bronzových koňských ozdob zvaných falléry to dosvědčuje i přítomnost výše společensky postaveného člena zdejší pozdně halštatské / časně laténské komunity.
Za doklad kovozpracovatelské výroby považují archeologové fragmenty strusky, což je vedlejší produkt vznikající při tavbě kovů, nebo část keramické dyzny. „Dyzna byla součástí měchu použitého pro vhánění vzduchu do pyrotechnického zařízení tak, aby se zvýšila teplota. Nejčastěji právě při zpracování kovů,“ vysvětlila Psohlavcová.
Hluboké jámy možná souvisely se zlatem
V další části zkoumaného úseku odborníci odkryli několik desítek jam nejčastěji kruhového průměru o rozměrech dva až pět metrů. Jejich hloubku zjišťovali v několika případech pouze pomocí vysvahování bagrem, protože se jámy zahlubovaly i do hloubky přes čtyři metry, a nebylo tak možné je kopat ručně až ke dnu.
„Velmi sporadický datovatelný materiál z výplně nám umožnil vročit je do 13. století. Je velmi pravděpodobné, že tyto jámy souvisely s prospekcí či přímo těžbou zlata ve štěrkopískových terasách Pitkovického potoka. Tato předběžná interpretace vychází z konzultace s našimi předními montánními archeology a geology, nahrává jí však i skutečnost, že se lokalita nachází zhruba patnáct kilometrů vzdušnou čarou od Jílového u Prahy, které bylo historicky nejdůležitějším českým zlatým dolem, především pak pro 13. až 14. století,“ upřesnila Psohlavcová.
Archeologové v součinnosti s Ředitelstvím silnic a dálnic pokračují se záchranným archeologickým výzkumem v trase plánované dostavby Pražského okruhu v úseku D1-Běchovice. Od letošního května, kdy na chybějící úsek Pražského okruhu zamířila těžká technika, už prozkoumali více než devět tisíc archeologických objektů.