Archeolog čelí podezření, že stáří desítek lebek odhadl úmyslně špatně

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně „spletl“ až u čtyř desítek dalších svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times.

Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven. Lebka podle něho jen stěží mohla patřit druhu Homo sapiens a podle odhadu je z doby zhruba 165 tisíc let před naším letopočtem.

Ukázalo se však, že slavný „neandertálec z Ochtendungu“ nebyl ani neandertálec, ani nijak zvlášť starý. Dochovaná lebka totiž patřila člověku, který žil v sedmém nebo osmém století našeho letopočtu. Z velkého objevu se proto může stát jeden z největších skandálů německé archeologie za několik desetiletí, píše The Times.

Úřady spolkové země začaly jednoho z archeologů vyšetřovat kvůli podezření, že záměrně manipuloval s mnoha svými nálezy. Počítají mezi ně i nejméně jednadvacet lidských lebek, u kterých špatně odhadl jejich stáří, přičemž dohromady může jít až o devětatřicet exemplářů. První zpochybnění jeho odhadů přišlo v roce 2015.

„Ujistili jsme veřejnost a zejména akademickou obec, že o výsledcích vyšetřování budeme nadále informovat, abychom zabránili dalším škodám ve výzkumu,“ uvedla státní tajemnice spolkového ministerstva vnitra Simone Schneiderová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...