Archeolog čelí podezření, že stáří desítek lebek odhadl úmyslně špatně

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně „spletl“ až u čtyř desítek dalších svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times.

Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven. Lebka podle něho jen stěží mohla patřit druhu Homo sapiens a podle odhadu je z doby zhruba 165 tisíc let před naším letopočtem.

Ukázalo se však, že slavný „neandertálec z Ochtendungu“ nebyl ani neandertálec, ani nijak zvlášť starý. Dochovaná lebka totiž patřila člověku, který žil v sedmém nebo osmém století našeho letopočtu. Z velkého objevu se proto může stát jeden z největších skandálů německé archeologie za několik desetiletí, píše The Times.

Úřady spolkové země začaly jednoho z archeologů vyšetřovat kvůli podezření, že záměrně manipuloval s mnoha svými nálezy. Počítají mezi ně i nejméně jednadvacet lidských lebek, u kterých špatně odhadl jejich stáří, přičemž dohromady může jít až o devětatřicet exemplářů. První zpochybnění jeho odhadů přišlo v roce 2015.

„Ujistili jsme veřejnost a zejména akademickou obec, že o výsledcích vyšetřování budeme nadále informovat, abychom zabránili dalším škodám ve výzkumu,“ uvedla státní tajemnice spolkového ministerstva vnitra Simone Schneiderová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
včera v 16:39

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
včera v 12:29

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
včera v 11:02

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...