Letošní houbařská sezona začíná. Český hydrometeorologický úřad proto v pondělí 27. května dopoledne opět spustil oblíbenou mapu pravděpodobnosti růstu mykorhizních (zejména hřibovitých) hub, které sbírá většina českých houbařů.
Mapa vyjadřuje vhodnost vláhových podmínek pro růst hub. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích třiceti dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedmi dní. Předpovědní model pravděpodobnosti růstu hub je vyvíjen ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti.
Počasí má totiž na růst hub zásadní vliv: obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (nejčastěji asi deset dní po nich) a následném teplém, nikoli však horkém počasí, nejvíce v rozmezí července a září.
Z čeho vychází mapa
„Zásadním kritériem pro tvorbu mapy je hodnota API30 (index předchozích srážek), což je veličina posuzující nasycenost půdy, založená na sumaci denních úhrnů srážek za sledované období (30 dní) s klesající vahou směrem do minulosti (čím vyšší hodnota, tím vyšší nasycení půdy vodou, a tedy ‚potenciál růstu hub‘),“ uvádějí na stránkách meteorologové.
„Hodnota API30 je korigována koeficientem vycházejícím z průměrné teploty v posledních sedmi dnech, jelikož v nejteplejších měsících je potenciál výparu spadlých srážek výrazně vyšší.“ Stejný úhrn srážek je proto méně efektivní pro růst hub například v září než v červnu. Výsledek modelu je dále korigován sezonním koeficientem, který vyjadřuje rozdíly v početnosti mykorhizních hub během kalendářního roku.
„Parametry pro výpočet modelu průběžně optimalizujeme. Nově jsme navázali spolupráci s Českou mykologickou společností, přípravu mapy s ní pravidelně konzultujeme. Mapa nejlépe odráží pravděpodobnost růstu masitých, zejména mykorhizních druhů hub, které praktické houbaře zajímají nejvíce,“ doplňují vědci. Pro ostatní houby (například dřevní, xerotermní a tak dále) model přesný není.
Klimatická změna má na houby negativní dopad
Klíčovým faktorem pro růst hub je podle Českého hydrometeorologického ústavu takzvaná vodní bilance – tedy poměr mezi příjmem a výdejem vody. Zvyšující se teploty spojené s klimatickou změnou sice mírně zvyšují množství srážek, ale výrazně zvyšují výpar, a tím snižují množství vody dostupné pro houby. „V budoucnu lze očekávat negativní dopad tohoto jevu na růst mykorhizních hub,“ upozorňuje ČHMÚ.
