Houby strana 3 z 3

Už šest případů otrav houbami letos řešili lékaři Toxikologického informačního střediska (TIS). To je o dva případy více oproti loňsku. Lidé se otrávili muchomůrkou tygrovanou a také žampionem zápašným. V příštích dnech houbaři očekávají bohatou úrodu, pozor by si však měli dát na záměnu chutných čirůvek s jedovatými vláknicemi.

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila dvaadvacet talentovaných vědců a vědkyň. Prémii 330 000 korun převzali od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce varuje před otravou houbami. V plechovce s názvem Murklor se sterilovanými smrži objevila zaměnitelného jedovatého ucháče obecného. Potravina byla vyrobena ve Švédsku a inspekce ji odebrala v prodejně Viking Haus v Rychnovské ulici v Praze.

Nejrozsáhlejší současnou databázi houbových komunit vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Získali díky ní nové poznatky ohledně rozmanitosti hub, jejich vztahu s prostředím i možných hrozeb spjatých s teplotními změnami. Na výskyt prospěšných hub mohou mít případné klimatické změny negativní dopad.

Třiatřicet let po havárii v jaderné elektrárně Černobyl obsahují některé druhy hub v Bavorsku stále ještě velké množství radioaktivního cesia. Informoval o tom ve výroční zprávě Spolkový úřad pro ochranu před zářením (BfS). Jednou z nejpostiženějších oblastí je i bavorská strana Šumavy.

Vikinští válečníci se podle legend dokázali změnit v takzvané berserky – zuřivé bojovníky silné jako medvědi a necítící bolest. Tomuto stavu se říkalo berserkergang a vědci tvrdí, že nyní konečně ví, jak to vikingové dokázali.

Policisté na Jablonecku se zaměřili na neukázněné houbaře, kteří své vozy parkují proti pravidlům. V oblasti Bedřichova, Smědavy a v okolí přehradní nádrže Souš totiž přibývá lidí, kteří nechávají svoje auta stát přímo na lesních cestách navzdory zákazu v chráněné krajinné oblasti. Během července a září policisté pokutovali v Jizerských horách už padesát neukázněných řidičů. A v kontrolách chtějí pokračovat.

Nový výzkum prokázal, že psychoaktivní látka psilocybin, která je obsažená například v halucinogenních houbách lysohlávkách, se dá účinně vyrobit laboratorně. Autoři proces popsali v odborném časopise Metabolic Engineering. Může to usnadnit studie účinků látky.

Tým vědců z ČR, USA a Nizozemska objevil geny umožňující rostlinám symbiózu s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Tyto hormony mohou být využity například v zemědělství v boji proti plevelům. Článek s výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Nature Plants.

Kvůli podezření na otravu z hub se na toxikology letos obrátilo už 330 lidí. Oproti loňsku je to za stejné období víc než dvojnásobek. Odborníci navíc čekají, že po dešti budou tento týden podezření na otravy dál přibývat, a mykologové proto zdůrazňují: Neexperimentujte a sbírejte jen ty houby, které s jistotou znáte.

Houbaři mají v těchto dnech žně, dokazují to i plné košíky, se kterými se vracejí lidé z lesů na Olomoucku. Někteří z nich riskují vysokou pokutu, protože i přes zákaz chodí do vojenského prostoru Libavá, kde jim může hrozit nebezpečí. Vojenská lesní správa už rozdala desítky pokut za nepovolený vstup do vojenského újezdu. Sankce může šplhat až ke sto tisícům korunám.

Tým vědců z americké Oak Ridge National Laboratory odhalil gen, který kontroluje velmi důležitý symbiotický vztah mezi rostlinami a půdními houbami. Symbiózu pak uměle vyvolali i u rostlin, u kterých se normálně neobjevuje. Tento objev by podle jeho autorů mohl radikálně změnit zemědělství.

Sucho, teplo a silný vítr vytlačují z lesů oblíbené houby. České televizi to potvrdilo nezávisle na sobě několik mykologů. V lesích chybí například hřib smrkový, liška obecná nebo kozák habrový. Nejsou ani holubinky a křemenáči. Naopak se v tuzemsku začaly usazovat některé nejedlé druhy hub typické pro jižní Evropu.

V brazilském deštném pralese byl poprvé objeven smrtící virus, který je schopný zničit celé populace žab. Podle biologů vyvolává nález obavy z katastrofálního poškození populací tamních obojživelníků.

Africkým a americkým vědcům se podařilo vyrobit geneticky modifikovanou houbu, která dokáže rychle zabít velké množství komárů rodu Anopheles přenášejících malárii. Podle výzkumníků není cílem komáry vyhubit, ale zastavit šíření nemoci, která ročně na celém světě připraví o život přes 400 tisíc lidí. Výsledky experimentu popsali v odborném časopise Science.

Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou i nadále zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2).

Experti varují, že kvůli změnám klimatu může tradiční produkce lanýžů na jihu Evropy zmizet už do konce století. Vědci proto zkoušejí, jak se vzácné houby budou dát pěstovat v severněji položených oblastech – a hlásí úspěch. Lanýži by do budoucna mohli růst třeba ve Velké Británii nebo ve střední Evropě.

Perutýni ve Středozemním moři, američtí raci v německých řekách nebo bolševník podél českých potoků – to jsou jedny z nejznámějších příkladů invazivních druhů, které ničí ty původní. Ale ten vůbec nejvíc smrtící a současně nejrozšířenější na světě je pro člověka v podstatě neviditelný. Jde o houbu, která zabíjí obojživelníky po celé planetě.

V některých monitorovaných potravinách je stále nezanedbatelné množství cesia Cs-137 z takzvaného počernobylského spadu, který byl v 80. letech 20. století způsoben havárií jaderné elektrárny Černobyl. Na webu to uvedl Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s tím, že jde především o zvěřinu, houby a lesní plody. Nebezpečí ale nehrozí.

Během několika generací zřejmě zmizí velmi lukrativní obchod s lanýži – zničí ho změny klimatu, které se stále zrychlují. Upozornili na to vědci ze skotské University of Stirling.