Čeští vědci chtějí léčit deprese psilocybinem, látkou obsaženou v lysohlávkách

Nahrávám video

Lidem s depresí může pomoci nová experimentální léčba. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) budou zkoumat a porovnávat účinky halucinogenu z lysohlávek jako antidepresiva. Jedná se o látku zvanou psilocybin, srovnávat ji budou jako první v Evropě s již používaným antidepresivem s rychlým nástupem účinku, ketaminem. Podle odhadů žije v Česku minimálně půl milionu obyvatel s depresí.

Psilocybin je dle výzkumů i výsledků terapií bezpečnou látkou pro podání lidem. Odborníci předpokládají, že oproti ketaminu bude mít pravděpodobně delší antidepresivní účinek. „Ve druhé fázi klinického hodnocení budeme hodnotit účinnost a dobu trvání antidepresivního účinku psilocybinu v porovnání s ketaminem. Studie je dvojitě zaslepená, tedy ani pacient, ani zkoušející lékař neví, kdo jakou látku dostane,“ uvedl lékař Tomáš Páleníček z NUDZ.

Účinky psilocybinu mohou podle dosavadních výzkumů trvat několik měsíců, pacienty budou výzkumníci kontaktovat i po šesti a 12 měsících, aby účinky ověřili. Vědci chtějí také podrobněji prozkoumat samotný mechanismus účinku pomocí neurozobrazovacích metod EEG a funkční magnetické rezonance (fMRI).

Jak bude probíhat výzkum

Do studie bude zařazeno 60 dospělých hospitalizovaných pacientů se středně těžkou až těžkou depresí, která neodpovídá na běžnou léčbu. Pacienti budou muset splňovat řadu kritérií a dodat doporučení od ambulantního psychiatra. „Pokud půjde vše podle plánu, doufáme, že prvního pacienta budeme moci zařadit na podzim letošního roku,“ dodal Páleníček.

Podle Světové zdravotnické organizace trpí depresí více než 300 milionů lidí na celém světě a deprese je dle organizace čtvrtou hlavní příčinou zdravotních obtíží lidí po celém světě.

Odborníci uvádějí, že zhruba na 20 až 30 procent pacientů s depresí nezabírají nasazené léky ani psychoterapie. Vědci z NUDZ proto pracují na tom, aby bylo možno využít takzvanou psychedeliky asistovanou terapii v léčbě deprese.

Využívají se při ní látky, které vyvolávají dočasný stav změněného vnímání a prožívání. Po odeznění akutního stavu po kontrolovaném užití některých psychedelik následuje dle vědeckých poznatků téměř okamžité zlepšení nálady, které může být průlomem v léčbě dlouhodobě depresivních pacientů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
před 27 mminutami

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
před 1 hhodinou

V Číně objevili obří houbu „D-rex“. Vznikla ve světě zničeném asteroidem

Když něco živého zemře, vždy se v přírodě najde organismus, který toho využije. Doba masových vymírání tomu přeje. Jedno z těch největších nastalo asi před 65 miliony lety, kdy asteroid, který narazil do Země, způsobil vyhynutí dinosaurů a mnoha dalších forem života. Čínští vědci teď našli organismus, který se rozkladem po této katastrofě živil.
před 3 hhodinami

Dětská obezita způsobuje komplikace už v raném věku

Řecká Asociace nezávislých pediatrů Attiky zdůraznila potřebu včasného rozpoznání obezity u dětí a dospívajících a individuálního přístupu k její léčbě, který zahrnuje dlouhodobou péči a aktivní zapojení rodiny, a to v souvislosti s novými doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) zveřejněnými 7. října.
24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.