Dvacet tisíc vzorků, 650 milionů pozorování. Čeští vědci sestavili celosvětový atlas rozšíření hub

Desetitisíce vzorků čítá on-line atlas složení houbových společenstev, který vytvořili vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Databáze GlobalFungi pokrývá všechny suchozemské oblasti světa, 30 vědců na ní pracovalo tři roky. O databázi vyšel článek v časopisu Scientific Data.

Lidé mohou s pomocí databáze hledat, kde jsou rozšířeny jednotlivé druhy i rody hub. „U konkrétního druhu nebo rodu se pak zobrazí environmentální parametry, které charakterizují místa výskytu. Studovat lze také složení celých společenstev v konkrétních lokalitách,“ popsal Petr Baldrian, který vede Laboratoř environmentální mikrobiologie.

Podle AV nyní databáze obsahuje 20 tisíc vzorků a 650 milionů pozorování jednotlivých druhů hub publikovaných ve více než 200 studiích. Uživatelé mohou do databáze přidávat nové studie, ale i pokládat dotazy.

Databáze, která pomůže popsat budoucnost

Baldrian uvedl, že většina vzorků zahrnuje půdní společenstva a společenstva hub žijících v symbióze s rostlinami. Analýza dat o výskytu společně s údaji o klimatu v daných lokalitách pak může podle vědce přinést například poznatky o tom, jak houby v budoucnu zareagují na vývoj klimatu.

Podle AV vznik tak rozsáhlé databáze umožnil především pokrok v metodách sekvenace DNA. To umožnilo detailně popsat společenstva hub.

„Zejména vědcům, ale i laikům tak dáváme do rukou nástroj, jak se v záplavě dat a vědeckých prací, které studují složení společenstev hub, zorientovat a získat odpověď na široké spektrum otázek týkajících se ekologie hub,“ dodal Baldrian.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 17 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...