Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.

Bylo to obrovské překvapení. V místě, kde mořští biologové očekávali jen dávno mrtvé, odumřelé a rozpadající se trosky korálových útesů, bujel život. Mezi trsy těchto organismů, jež se těšily zjevně skvělému zdraví, se proháněla hejna ryb.

Vědci tento korálový systém nedaleko pobřeží Beninu prozkoumali poprvé před šedesáti lety. A tehdejší letmé nahlédnutí do něj je přesvědčilo, že je mrtvý. O to překvapivější byl návrat o více než půlstoletí později, když útes prozkoumali s pomocí nejmodernější techniky – včetně dálkově ovládané robotické miniponorky.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Výzkum komplikoval i fakt, že badatelé netušili, kde konkrétně mají po tomto útesu pátrat; dobové záznamy totiž nebyly úplně přesné. Pátrali po něm několik dní pomocí sonaru, než ho konečně našli. Brzy zjistili, že nejde o jeden jasně definovaný útes, ale spíše několik menších, které tvoří jeden ekosystém. Není to ani klasický korálový útes, jaký znají čeští turisté například z dovolené u Rudého moře. Ty beninské totiž leží v hloubce kolem padesáti metrů pod hladinou.

To znamená, že jde o takzvané mezofotické korály, kteří žijí v hloubkách od 30 do 150 metrů. Tyto ekosystémy tak existují v přechodové zóně mezi mělčinami a hlubokým oceánem. Jsou závislé na omezeném slunečním svitu, což jsou podmínky, na něž se velmi dobře adaptovaly.

Nečekaný přeživší

„Mezofotický korálový ekosystém se vyskytuje ve větší hloubce než běžné mělké korálové útesy, a to v oblastech, kde je světlo mnohem omezenější,“ potvrzují vědci „Na rozdíl od typických mělkých útesů nevytváří vždy jedinou souvislou útesovou strukturu. Místo toho se může jevit jako nesouvislá nebo roztroušená korálová společenstva rozprostřená po mořském dně.“

Záběry z podmořského dronu ukázaly zdravý útes s osmi různými druhy korálů a osmi druhy ryb, které se kolem nich ukrývaly a krmily. Pravděpodobně v útesu ale žije mnohem více zvířat, jsou ale hlouběji ukrytá v jeho štěrbinách, jeskyních a dalších úkrytech.

„Podle našich znalostí se jedná o první potvrzený záznam živého mezofotického korálového ekosystému na kontinentálním šelfu Guinejského zálivu,“ uvedli autoři studie. „Domníváme se ale, že to, co jsme objevili, pravděpodobně není výjimkou. Spíše to odráží, jak málo toho dosud víme o pobřežních oblastech v západní Africe i jinde,“ přiznali badatelé.

K útesu se zatím nepodařilo přímo potopit, takže vědci doposud ani nemohli odebrat vzorky korálů. Klíčová záhada zůstává tedy stále nerozluštěná – opravdu útes znovu ožil, anebo byla pozorování ze 60. let minulého století prostě jenom nekvalitní?

„Jedná se zatím o počáteční průzkum,“ dodali autoři práce. „Historické zprávy naznačují, že by se mohlo jednat o souvislý korálový útesový val táhnoucí se zhruba 40 kilometrů paralelně s pobřežím. Zmapovali jsme jenom malou část této oblasti a měli jsme k dispozici omezený počet vizuálních pozorování,“ upřesnili výzkumníci.

Pokud jim to granty umožní, rádi by se vrátili k útesu a znovu ho prozkoumali, tentokrát i s odebráním vzorků. Mohlo by to pomoc odpovědět na záhadu, kterou zatím jen popsali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 2 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 7 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 10 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.