Regenerace

Téměř třetina českých zaměstnanců velmi často pracuje i mimo pracovní dobu, řeší hlavně e-maily, zprávy a telefonáty, ukázal výzkum týmu IRTIS z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ten zároveň potvrdil, že čím víc se práce přesouvá do večerů a víkendů, tím hůř lidé regenerují. V dlouhodobém horizontu se tak zvyšuje riziko stresu, únavy a vyhoření.

Uříznou jí hlavu – a vyroste jí nová. Rozříznou ji podélně na dvě půlky – a z každé vyroste zdravý nový červ. Ploštěnka Stenostomum brevipharyngium (české jméno nemá) je přes své mikroskopické rozměry jedním z nejpodivnějších tvorů v přírodě. Její regenerační schopnosti vědcům vyráží dech. A teď o ní zjistili něco, co zatím v přírodě nikdy nepozorovali.

Snímky útesů zaplavených růžovými a žlutými květy mohou na sociálních sítích vypadat malebně, ale nemusí sloužit jen k chlubení – vědcům totiž také odhalují, jak jeden z nejškodlivějších pobřežních invazních druhů dobývá nová území. Mezinárodní tým vedený vědci z Botanického ústavu Akademie věd analyzoval více než 1700 fotografií ze sociálních sítí a platforem občanské vědy, aby sledoval kosmatcovník v šesti zemích světa.

Vědci z Cambridgeské univerzity vypěstovali v laboratoři biologické struktury podobné embryu, které dokázaly vyrábět lidské krevní buňky. Tento průlom otvírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání, tvrdí autoři studie z Cambridge.

Čeští vědci odhalili buňky, které mohou v budoucnosti pomoci významně zlepšit hojení ran bez tvorby jizev. Tyto takzvané regenerační iniciační buňky (RIC) jsou zásadní při obnově tkání. Objev může v budoucnu také pomoci při léčbě onkologických onemocnění.

Želvušky jsou mikroskopičtí bezobratlí živočichové, kteří se naučili obývat mnoho míst s extrémními podmínkami. Umí to díky tomu, že snášejí vysoké teploty, silný mráz, nedostatek vzduchu i vody. A také se pohybují v radiaci, která by jiné tvory zahubila.

Poranění míchy je často neléčitelné, jen v České republice utrpí takové zranění ročně asi tři sta lidí. Většina z nich musí trávit zbytek života na invalidním vozíku. Vědci už řadu let hledají cesty, jak pomoci. Nyní se jim podařilo dosáhnout významného pokroku u myší. Nově objevený princip při regeneraci nervových buněk chtějí začít zkoumat i u lidí.

Jak rychle rostou zuby, co dynamiku jejich růstu ovlivňuje a jak zubní tkáně regenerují. To vše v detailu umožňuje sledovat nová monitorovací metoda vyvinutá výzkumnou skupinou Jana Křivánka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Uplatnění může najít v regenerativní medicíně, při testování nových přístupů v hojení ran nebo při sledování vývojových vad kostí a zubů.

V komiksových ságách jsou oblíbení hrdinové, kteří se umí sami léčit. Taková schopnost není fikcí, v přírodě existuje. Nová studie ukázala, že obojživelní axolotlové ovládají regeneraci dokonce ještě lépe než slavné filmové postavy.

Žábě bez přirozené schopnosti regenerace narostla po podání léků zpátky amputovaná končetina. Podle vědců poznatky získané na drápatce vodní znamenají významný posun v oboru regenerativní medicíny.

V letech 2009 až 2018 se plocha korálových útesů snížila o čtrnáct procent. Uvedla to ve své studii mezinárodní organizace GCRMN, která stav korálových útesů monitoruje. Za negativní vývoj podle badatelů mohou v první řadě vyšší teploty vod světových oceánů, uvedla agentura AFP.

Historickým městem roku 2020 se stal Havlíčkův Brod na Vysočině. Cenu udílenou za nejlepší péči o památky a odměnu milion korun na další péči o kulturní dědictví v Praze převzal jeho místostarosta Libor Honzárek (TOP 09). Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstvo kultury a pro místní rozvoj. Oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V programu se na opravy sdružují peníze státní, obecní i od vlastníka.

Přirozeným lesním porostům ve východní Asii při regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám. Dokážou se tak vyrovnat s narušením, které tajfuny způsobily. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podíleli i vědci z Česka. Výsledky studie jsou důležité pro oblasti, do nichž se tajfuny posouvají v posledních dekádách, uvedl Botanický ústav Akademie věd České republiky. Výsledky studie publikoval časopis Global Ecology and Biogeography.