Axolotl si umí regenerovat mozek do poslední buňky, ukázala studie

V komiksových ságách jsou oblíbení hrdinové, kteří se umí sami léčit. Taková schopnost není fikcí, v přírodě existuje. Nová studie ukázala, že obojživelní axolotlové ovládají regeneraci dokonce ještě lépe než slavné filmové postavy.

Axolotl mexický je asi čtvrt metru dlouhý obojživelník, kterému se někdy česky říká vodní dráček. Proslavil se svou schopností regenerace, která mezi obratlovci nemá obdoby. Je schopný nechat si dorůst nejen končetiny, ale dokonce umí regenerovat i tak zásadní orgány, jako jsou srdce nebo mícha.

Už delší dobu se vědělo i to, že jsou axolotlové vynikající i ve schopnosti obnovovat si a vytvářet nové neurony, tedy mozkové buňky. Novější výzkumy pak ukázaly, že díky tomu dokáží dokonce regenerovat celé rozsáhlé části mozku.

Jenže další zjištění vědci napadli s tím, že důkazy o této superschopnosti nejsou vůbec přesvědčivé. A tak vznikl nový mezinárodní výzkum ve spolupráci německých a rakouských badatelů, který se na tento fenomén podíval. 

Mapování mozku

Autoři studie vytvořili atlas buněk, které tvoří část mozku axolotla. Žádný mozek, ani ten lidský, totiž není tvořený jen jedním typem buněk. Naopak, mozková tkáň je velice pestrá a různé typy buněk v ní mají různé funkce.

Pochopení toho, jaké buňky se v mozku nacházejí a co dělají, pomáhá objasnit celkový obraz fungování mozku a také umožňuje vědcům provádět srovnání napříč evolucí a snažit se najít biologické trendy napříč druhy.

Autoři tohoto výzkumu se na pestrost mozkových buněk podívali pomocí techniky, která se označuje jako „sekvenování jednobuněčné RNA“ (scRNA-seq). Tento nástroj jim umožňuje spočítat počet aktivních genů v každé buňce konkrétního vzorku. A díky tomu získávají něco jako „snímek“ činností, které každá buňka vykonávala v době odběru.

Tento nástroj se používá u zvířat už delší dobu, uplatnění našel u ryb, plazů, myší, a dokonce i u lidí. Ale jeden důležitý kousek mozkové evoluční skládačky chyběl: obojživelníci.

Regenerace

Autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Science, se podívali na koncový mozek axolotla. U lidí jde o největší část orgánu, která je současně evolučně nejnovější částí centrální nervové soustavy. Obsahuje mozkovou kůru, jež hraje klíčovou roli v chování i vnímání světa. U člověka se v průběhu nedávné evoluce tato oblast ve srovnání s ostatními částmi mozku mohutně zvětšila.

„Pomocí scRNA-seq jsme identifikovali různé typy buněk, které tvoří koncový mozek axolotla, včetně různých typů neuronů a progenitorových buněk, tedy buněk, které se mohou dělit na další nebo se přeměnit na jiné typy buněk. Zjistili jsme, které geny jsou aktivní, když se z progenitorových buněk stávají neurony, a zjistili jsme, že mnohé z nich procházejí mezitypem buněk zvaným neuroblasty – o němž se dříve nevědělo, že u axolotlů existuje – než se stanou zralými neurony,“ popsali autoři.

To byl ale teprve začátek. Pak začali přírodovědci axolotlům odřezávat různé části této oblasti mozku. A sledovali, opět pomocí scRNA-seq, všechny nové buňky, které zde vznikaly. Výsledek byl přesvědčivý: ukázalo se, že všechny typy buněk, které byly odstraněny, se dokázaly zcela obnovit.

Regenerace probíhala podle studie ve třech hlavních fázích. „První fáze začíná rychlým nárůstem počtu progenitorových buněk, malá část těchto buněk aktivuje proces hojení rány. Ve druhé fázi se progenitorové buňky začnou diferencovat v neuroblasty. A konečně ve třetí fázi se neuroblasty změní na stejné typy neuronů, které byly původně ztraceny,“ popsali autoři.

Dokonce se obnovila i přerušená spojení mezi odstraněnou oblastí a ostatními částmi mozku. „To naznačuje, že regenerovaná oblast také znovu získala svou původní funkci,“ doplňují autoři.

Jak pomoci lidskému mozku

Tento výzkum rozhodně není jen přírodovědná zajímavost. Buněčné mechanismy, jenž jsou za regeneraci zodpovědné, by se totiž daly v budoucnu využít i pro léčbu lidí.

„Identifikace všech typů buněk v mozku axolotla pomáhá připravit půdu pro inovativní výzkum v oblasti regenerativní medicíny,“ vysvětlují vědci.

„Mozek myší a lidí do značné míry ztratil schopnost se opravovat nebo regenerovat. Lékařské zásahy při těžkých poraněních mozku se v současné době zaměřují na léčbu léky a kmenovými buňkami, které mají podpořit nebo zrychlit opravu. Zkoumání genů a typů buněk, které umožňují axolotlům dosáhnout téměř dokonalé regenerace, může být klíčem ke zlepšení léčby těžkých poranění a uvolnění regeneračního potenciálu u lidí,“ dodávají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 1 hhodinou

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 14 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.