Vědci se snaží vytvořit počítače fungující jako lidský mozek. Byly by pak mnohem rychlejší i chytřejší

3 minuty
Horizont ČT24: Experti pracují na výrobě neuromorfního počítače
Zdroj: ČT24

Vědci usilovně pracují na neuromorfním počítači, který by fungoval podobně jako lidský mozek. V důsledku toho by byl rychlejší, chytřejší a účinnější než současné stroje. Mozek je však zatím suverénně nejdokonalejším zpracovatelem dat, experti se tak zatím jeho funkcemi hlavně inspirují.

V německé laboratoři experti detailně mapují lidský mozek pro vědecké účely. Aby složili 3D digitální obraz v celé jeho složitosti, musejí výzkumníci mozek nejdřív nařezat na sedm tisíc plátků, které pak naskenují.

„Při řezání velmi často rozdělíme samotné buňky. Pokud chceme mozek ve 3D zrekonstruovat, musíme najít přesné místo, kde k sobě pasují dvě části buňky, které byly odděleny,“ říká ředitelka The Human Brain Project Katrin Amuntsová.

Simulace mozkové aktivity
Zdroj: ČT24

Vědecký tým ve švýcarském Bernu i na základě těchto modelů staví neuromorfní počítač, který používá některé procesy inspirované právě mozkem. „Až jednoho dne dokážeme pochopit architekturu mozku, budeme mít umělý inteligentní systém fungující tisíckrát rychleji než ten z masa a krve, který sedí u tohoto stolu,“ podotkl neurovědec z Bernské univerzity Mihai Petrovici.

I ty nejvýkonnější počítače na světě zvládnou simulouvat jen malou část mozku

Technologie procesoru je klasická, po vzoru mozku však posílá při řešení úkolů malé objemy dat separátně více směry – jako kdyby informace létaly mezi umělými neurony.

Pokud jde o objem dat, kapacita počítače se zatím lidskému mozku nemůže rovnat. „Potřebujeme nejvýkonnější počítače na světě, abychom dokázali simulovat pouze malou část našeho mozku,“ vysvětlil odborník na superpočítače z The Human Brain Project Dirk Pleiter.

Obtížné bude zařídit třeba to, aby umělá inteligence napodobila lidské schopnosti, jako je kreativita nebo sebereflexe. „Je těžké si představit experiment, který by nám potvrdil, že si umělá síť vyvinula například vědomí,“ prohlásila Amuntsová.

Výzkumníci však věří, že jsou na správné cestě k neuromorfnímu počítači, který bude výrazně rychlejší, efektivnější a bude úspěšněji řešit úlohy, jež nemá předem naprogramované.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 19 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...