Vědci poprvé připojili lidský mozek na internet

Výzkumníci z Wits University dokázali propojit internet přímo s lidským mozkem. Data z tohoto projektu by mohla pomoci nastartovat úplně nové kroky ve strojovém učení i budoucnosti lidstva.

Jihoafrická Wits University v Johannesburgu hlásí zásadní úspěch v oboru biomedicíny. Podle zprávy, kterou zveřejnila, se jim jako prvním podařilo v reálném čase spojit lidský mozek s internetem. Stalo se to v rámci projektu Brainternet, díky němuž se vlastně „mozek stal částí internetu věcí v rámci World Wide Webu“, popisují vědci.

Jak to funguje?

Lidské mozkové vlny zaznamenává elektroencefalograf, tedy neinvazivní přístroj používaný k záznamu elektrické aktivity mozku. Signál z něj pak putoval do velmi levného počítače, který potom přenášel data do aplikace na internetu, kde byla na volně přístupné stránce volně k dispozici všem návštěvníkům webu.

„Brainternet je novou hranicí v systémech, které propojují mozek s počítačem. Stále je nedostatek údajů o tom, jak lidský mozek pracuje a zpracovává informace. Brainternet se pokouší zjednodušit naše chápání mozku. Dělá to pomocí dlouhodobého sledování mozkové aktivity spojené s interaktivitou,“ uvedli vědci z týmu.

Současné možnosti Brainternetu teprve naznačují, jaký je jeho potenciál. Výzkumníci se nyní pokusí jeho efektivitu vylepšit, zejména, aby byla posílena interaktivita systému. Vědci už také plánují, jak tohoto projektu využít. Zatím se nejlépe jeví možnosti strojového učení umělých inteligencí, které se tímto způsobem mohou učit spoustu detailů o tom, jak funguje lidský mozek.

Autoři projektu také uvažují o propojení s dalšími velkými projekty, které se pokoušejí o propojení lidského mozku s počítačem – ale mnohem intenzivněji. Jde například o Neural Lace Elona Muska nebo Kernel Bryana Johnsona. Ty se snaží vytvořit přímé rozhraní mezi mozkem a počítačem, tedy funkcionalitu, která by umožňovala přímo ovládat stroje pomocí lidského mozku. Data z Brainternetu by mohla autorům pokročilejších projektů pomoci lépe pochopit funkcionalitu lidského mozku – což by mělo vést k rychlejšímu pokroku v „nejambicioznějším projektu všech dob“ – tedy spojení člověka se strojem.

Svět budoucnosti: Člověk a stroj jedno jsou

Největší pozornost z těchto projektů vyvolává Neural Lace Elona Muska, především díky všem ostatním úspěchům tohoto výstředního miliardáře. Musk pro vznik této technologie založil nový startup jménem Neuralink. Výsledkem této snahy by měly být jakési elektronické mozkové implantáty, které by mohly umožnit přímý přístup člověka k ovládání přístrojů jen za pomoci myšlenek.

To znamená, že by už nebylo potřeba psát na klávesnici, nemusely by existovat počítačové monitory – vše by se odehrávalo přímo v lidském mozku. Ve výsledku by tak došlo k harmonickému spojení člověka a stroje do něčeho lepšího a většího – tedy v případě, že by vše fungovalo podle Muskových plánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...