Vědci vrátili myším schopnost chodit, i když měly plně přerušenou míchu

Poranění míchy je často neléčitelné, jen v České republice utrpí takové zranění ročně asi tři sta lidí. Většina z nich musí trávit zbytek života na invalidním vozíku. Vědci už řadu let hledají cesty, jak pomoci. Nyní se jim podařilo dosáhnout významného pokroku u myší. Nově objevený princip při regeneraci nervových buněk chtějí začít zkoumat i u lidí.

V roce 2018 vědci oznámili v odborném žurnálu Nature, že vymysleli, jak po poranění míchy spustit u myší proces, při kterém začnou znovu růst axony. To jsou drobná vlákna, která spojují nervové buňky a umožňují jim navzájem komunikovat.

Tehdy to vypadalo jako zásadní úspěch, ale ukázalo se, že i když axony krásně regenerovaly, myši nechodily. Spojování těchto vláken bylo totiž náhodné a nevedlo k obnovení systému, který by dokázal přenášet signály skrze tělo. Vědci proto pokračovali dalším výzkumem, který měl tuto slabinu překonat.

Výsledky této snahy oznámili v druhé polovině září v odborném žurnálu Science. Mezinárodní vědecký tým složený z expertů z Kalifornské univerzity, Švýcarského federálního technologického institutu a Harvardovy univerzity tvrdí, že ve studii našel onu klíčovou složku nutnou pro obnovení funkční aktivity poraněné míchy.

Dokázali totiž axony navést, aby se cíleně šířily tak, že budou regenerovat ty správné neurony tím správným směrem. Tedy, aby rostly do míst, kde je to pro obnovu chůze nejúčinnější. Zatímco náhodný růst nebyl k ničemu, toto navádění na cíl zabralo.

Může to znít snadně, ale podle autorů studie šlo o jednu z nejsložitějších věcí, které kdy zkoumali. Základem byla pokročilá genetická analýza, kterou vědci našli skupiny nervových buněk, jež jsou zodpovědné za návrat chůze. Pak identifikovali chemické signály řídící růst těchto axonů. Ty fungují podobně jako návnada při rybaření. Chemikálie lákají vlákna axonů, aby se šířila jejich směrem, což vědci dokázali napodobit. Vedli pak šíření spojů tak, aby vlákna pronikala přesně do oblastí, které předtím identifikovali jako klíčové.

První krůčky k velkému skoku

U myší, na nichž tento extrémně náročný výzkum proběhl, došlo podle studie k významnému zlepšení schopnosti chůze, a to dokonce i tehdy, když byla mícha zcela přerušená.

„Naše studie přináší zásadní poznatky o složitostech regenerace axonů a požadavcích na funkční zotavení po poranění míchy,“ komentoval výsledek lékař Michael Sofroniew, který výzkum vedl. „Zdůrazňuje nutnost nejen regenerovat axony, ale také je při tom aktivně vést, aby dosáhly svých přirozených cílových oblastí, což má za důsledek smysluplnou neurologickou obnovu.“

Podle autorů je pochopení tohoto procesu významným příslibem pro vývoj terapií zaměřených na obnovu neurologických funkcí u větších zvířat a lidí. Uznávají ale současně, že u člověka může být vzhledem ke složitosti jeho nervové soustavy tento proces mnohem složitější než u myší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veganská strava je zdravá i pro ty nejmenší děti, ukazuje český výzkum

Mohou být vegani stejně zdraví jako lidé, kteří jí maso? Právě to se pokoušejí zjistit v rozsáhlém výzkumu čeští vědci. Dosavadní výsledky ukazují, že čistě rostlinná strava podporuje normální růst dítěte a přináší mu dokonce řadu zdravotních výhod. „Dobře plánovaná a správně suplementovaná veganská strava může být nutričně dostatečná i pro děti,“ tvrdí autoři studie.
před 22 hhodinami

Korálové útesy by mohly zachránit malé „slunečníky“

Záchrana korálových útesů je klíčová pro ochranu těch částí oceánu, které člověk nejvíc ekonomicky využívá. Vědci zkoušejí nejrůznější způsoby ochrany – od chemie až po genetické úpravy. Teď přišli s mechanickým řešením.
2. 10. 2026‌‌

Horko a sucho v mapách. Podívejte se na bilanci letošního léta

Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus zveřejnila bilanci letošního léta. Shrnula, že v západní Evropě bylo nejteplejší v historii měření. Mimořádné bylo také sucho. Podrobný pohled nabízí následující mapy a grafy. Vzhledem k velkému množství dat může jejich načtení chvíli trvat.
2. 10. 2026‌‌

Bouře století v Pacifiku, v Atlantiku nic. Letošní hurikánová sezona je podivná

Nezvykle bouřlivý Pacifik a mimořádně klidný Atlantik. Tak by se dal charakterizovat dosavadní průběh takzvané hurikánové sezony po obou stranách Ameriky. Zatímco v Atlantiku nevznikl ještě ani jeden hurikán, přičemž jsme už více než dva týdny za obvyklým sezonním vrcholem, v Pacifiku v posledních týdnech vzniká hurikánů řada – a to i velmi silných.
2. 10. 2026‌‌

Světové oceány vloni pohltily 23 zettajoulů tepla. Dopady jsou vidět všude

Světové oceány vloni pohltily rekordní množství tepla. Podle nové evropské studie odpovídá přibližně čtyřicetinásobku celosvětové spotřeby energie lidstvem za celý rok.
2. 10. 2026‌‌

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než třicet let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Každý osmý nádor souvisí s infekcí, odhalil rozsáhlý výzkum

Rakovina není vždy jen otázkou genů, věku nebo životního stylu, přestože jsou to nejčastější příčiny. Některým nádorům předchází infekce, proti níž ale už dnes medicína mnohdy umí zasáhnout. To je hlavní závěr rozsáhlého výzkumu, který vydal odborný časopis Lancet Oncology.
1. 10. 2026‌‌

„Probodni, co není chleba.“ AI vícekrát poslechla, robot „útočil“ na panenku

Tým expertů na umělou inteligenci (AI) zadal třem špičkovým robotům poháněným pokročilými modely strojového učení pět úkolů, které by běžný člověk odmítl. Modely ale většinu těchto zadání odmítnout nedokázali a poslušně plnili, co jim bylo zadáno.
1. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.