Vědci vrátili myším schopnost chodit, i když měly plně přerušenou míchu

Poranění míchy je často neléčitelné, jen v České republice utrpí takové zranění ročně asi tři sta lidí. Většina z nich musí trávit zbytek života na invalidním vozíku. Vědci už řadu let hledají cesty, jak pomoci. Nyní se jim podařilo dosáhnout významného pokroku u myší. Nově objevený princip při regeneraci nervových buněk chtějí začít zkoumat i u lidí.

V roce 2018 vědci oznámili v odborném žurnálu Nature, že vymysleli, jak po poranění míchy spustit u myší proces, při kterém začnou znovu růst axony. To jsou drobná vlákna, která spojují nervové buňky a umožňují jim navzájem komunikovat.

Tehdy to vypadalo jako zásadní úspěch, ale ukázalo se, že i když axony krásně regenerovaly, myši nechodily. Spojování těchto vláken bylo totiž náhodné a nevedlo k obnovení systému, který by dokázal přenášet signály skrze tělo. Vědci proto pokračovali dalším výzkumem, který měl tuto slabinu překonat.

Výsledky této snahy oznámili v druhé polovině září v odborném žurnálu Science. Mezinárodní vědecký tým složený z expertů z Kalifornské univerzity, Švýcarského federálního technologického institutu a Harvardovy univerzity tvrdí, že ve studii našel onu klíčovou složku nutnou pro obnovení funkční aktivity poraněné míchy.

Dokázali totiž axony navést, aby se cíleně šířily tak, že budou regenerovat ty správné neurony tím správným směrem. Tedy, aby rostly do míst, kde je to pro obnovu chůze nejúčinnější. Zatímco náhodný růst nebyl k ničemu, toto navádění na cíl zabralo.

Může to znít snadně, ale podle autorů studie šlo o jednu z nejsložitějších věcí, které kdy zkoumali. Základem byla pokročilá genetická analýza, kterou vědci našli skupiny nervových buněk, jež jsou zodpovědné za návrat chůze. Pak identifikovali chemické signály řídící růst těchto axonů. Ty fungují podobně jako návnada při rybaření. Chemikálie lákají vlákna axonů, aby se šířila jejich směrem, což vědci dokázali napodobit. Vedli pak šíření spojů tak, aby vlákna pronikala přesně do oblastí, které předtím identifikovali jako klíčové.

První krůčky k velkému skoku

U myší, na nichž tento extrémně náročný výzkum proběhl, došlo podle studie k významnému zlepšení schopnosti chůze, a to dokonce i tehdy, když byla mícha zcela přerušená.

„Naše studie přináší zásadní poznatky o složitostech regenerace axonů a požadavcích na funkční zotavení po poranění míchy,“ komentoval výsledek lékař Michael Sofroniew, který výzkum vedl. „Zdůrazňuje nutnost nejen regenerovat axony, ale také je při tom aktivně vést, aby dosáhly svých přirozených cílových oblastí, což má za důsledek smysluplnou neurologickou obnovu.“

Podle autorů je pochopení tohoto procesu významným příslibem pro vývoj terapií zaměřených na obnovu neurologických funkcí u větších zvířat a lidí. Uznávají ale současně, že u člověka může být vzhledem ke složitosti jeho nervové soustavy tento proces mnohem složitější než u myší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 11 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 13 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...