Vědci vrátili myším schopnost chodit, i když měly plně přerušenou míchu

Poranění míchy je často neléčitelné, jen v České republice utrpí takové zranění ročně asi tři sta lidí. Většina z nich musí trávit zbytek života na invalidním vozíku. Vědci už řadu let hledají cesty, jak pomoci. Nyní se jim podařilo dosáhnout významného pokroku u myší. Nově objevený princip při regeneraci nervových buněk chtějí začít zkoumat i u lidí.

V roce 2018 vědci oznámili v odborném žurnálu Nature, že vymysleli, jak po poranění míchy spustit u myší proces, při kterém začnou znovu růst axony. To jsou drobná vlákna, která spojují nervové buňky a umožňují jim navzájem komunikovat.

Tehdy to vypadalo jako zásadní úspěch, ale ukázalo se, že i když axony krásně regenerovaly, myši nechodily. Spojování těchto vláken bylo totiž náhodné a nevedlo k obnovení systému, který by dokázal přenášet signály skrze tělo. Vědci proto pokračovali dalším výzkumem, který měl tuto slabinu překonat.

Výsledky této snahy oznámili v druhé polovině září v odborném žurnálu Science. Mezinárodní vědecký tým složený z expertů z Kalifornské univerzity, Švýcarského federálního technologického institutu a Harvardovy univerzity tvrdí, že ve studii našel onu klíčovou složku nutnou pro obnovení funkční aktivity poraněné míchy.

Dokázali totiž axony navést, aby se cíleně šířily tak, že budou regenerovat ty správné neurony tím správným směrem. Tedy, aby rostly do míst, kde je to pro obnovu chůze nejúčinnější. Zatímco náhodný růst nebyl k ničemu, toto navádění na cíl zabralo.

Může to znít snadně, ale podle autorů studie šlo o jednu z nejsložitějších věcí, které kdy zkoumali. Základem byla pokročilá genetická analýza, kterou vědci našli skupiny nervových buněk, jež jsou zodpovědné za návrat chůze. Pak identifikovali chemické signály řídící růst těchto axonů. Ty fungují podobně jako návnada při rybaření. Chemikálie lákají vlákna axonů, aby se šířila jejich směrem, což vědci dokázali napodobit. Vedli pak šíření spojů tak, aby vlákna pronikala přesně do oblastí, které předtím identifikovali jako klíčové.

První krůčky k velkému skoku

U myší, na nichž tento extrémně náročný výzkum proběhl, došlo podle studie k významnému zlepšení schopnosti chůze, a to dokonce i tehdy, když byla mícha zcela přerušená.

„Naše studie přináší zásadní poznatky o složitostech regenerace axonů a požadavcích na funkční zotavení po poranění míchy,“ komentoval výsledek lékař Michael Sofroniew, který výzkum vedl. „Zdůrazňuje nutnost nejen regenerovat axony, ale také je při tom aktivně vést, aby dosáhly svých přirozených cílových oblastí, což má za důsledek smysluplnou neurologickou obnovu.“

Podle autorů je pochopení tohoto procesu významným příslibem pro vývoj terapií zaměřených na obnovu neurologických funkcí u větších zvířat a lidí. Uznávají ale současně, že u člověka může být vzhledem ke složitosti jeho nervové soustavy tento proces mnohem složitější než u myší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 10 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...