Vědci vrátili myším schopnost chodit, i když měly plně přerušenou míchu

Poranění míchy je často neléčitelné, jen v České republice utrpí takové zranění ročně asi tři sta lidí. Většina z nich musí trávit zbytek života na invalidním vozíku. Vědci už řadu let hledají cesty, jak pomoci. Nyní se jim podařilo dosáhnout významného pokroku u myší. Nově objevený princip při regeneraci nervových buněk chtějí začít zkoumat i u lidí.

V roce 2018 vědci oznámili v odborném žurnálu Nature, že vymysleli, jak po poranění míchy spustit u myší proces, při kterém začnou znovu růst axony. To jsou drobná vlákna, která spojují nervové buňky a umožňují jim navzájem komunikovat.

Tehdy to vypadalo jako zásadní úspěch, ale ukázalo se, že i když axony krásně regenerovaly, myši nechodily. Spojování těchto vláken bylo totiž náhodné a nevedlo k obnovení systému, který by dokázal přenášet signály skrze tělo. Vědci proto pokračovali dalším výzkumem, který měl tuto slabinu překonat.

Výsledky této snahy oznámili v druhé polovině září v odborném žurnálu Science. Mezinárodní vědecký tým složený z expertů z Kalifornské univerzity, Švýcarského federálního technologického institutu a Harvardovy univerzity tvrdí, že ve studii našel onu klíčovou složku nutnou pro obnovení funkční aktivity poraněné míchy.

Dokázali totiž axony navést, aby se cíleně šířily tak, že budou regenerovat ty správné neurony tím správným směrem. Tedy, aby rostly do míst, kde je to pro obnovu chůze nejúčinnější. Zatímco náhodný růst nebyl k ničemu, toto navádění na cíl zabralo.

Může to znít snadně, ale podle autorů studie šlo o jednu z nejsložitějších věcí, které kdy zkoumali. Základem byla pokročilá genetická analýza, kterou vědci našli skupiny nervových buněk, jež jsou zodpovědné za návrat chůze. Pak identifikovali chemické signály řídící růst těchto axonů. Ty fungují podobně jako návnada při rybaření. Chemikálie lákají vlákna axonů, aby se šířila jejich směrem, což vědci dokázali napodobit. Vedli pak šíření spojů tak, aby vlákna pronikala přesně do oblastí, které předtím identifikovali jako klíčové.

První krůčky k velkému skoku

U myší, na nichž tento extrémně náročný výzkum proběhl, došlo podle studie k významnému zlepšení schopnosti chůze, a to dokonce i tehdy, když byla mícha zcela přerušená.

„Naše studie přináší zásadní poznatky o složitostech regenerace axonů a požadavcích na funkční zotavení po poranění míchy,“ komentoval výsledek lékař Michael Sofroniew, který výzkum vedl. „Zdůrazňuje nutnost nejen regenerovat axony, ale také je při tom aktivně vést, aby dosáhly svých přirozených cílových oblastí, což má za důsledek smysluplnou neurologickou obnovu.“

Podle autorů je pochopení tohoto procesu významným příslibem pro vývoj terapií zaměřených na obnovu neurologických funkcí u větších zvířat a lidí. Uznávají ale současně, že u člověka může být vzhledem ke složitosti jeho nervové soustavy tento proces mnohem složitější než u myší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 14 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 17 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 18 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 21 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...