Stromům v regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám

Přirozeným lesním porostům ve východní Asii při regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám. Dokážou se tak vyrovnat s narušením, které tajfuny způsobily. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podíleli i vědci z Česka. Výsledky studie jsou důležité pro oblasti, do nichž se tajfuny posouvají v posledních dekádách, uvedl Botanický ústav Akademie věd České republiky. Výsledky studie publikoval časopis Global Ecology and Biogeography.

Vědci zkoumali jak dopad tajfunů na dominantní dřeviny Dálného východu, tak i to, zda se dřeviny umí vyrovnat s jejich zvýšeným výskytem. Tým sbíral data v Jižní Koreji a východním Rusku, konkrétně v oblastech, kde bývají tajfuny časté.

Výzkumníci studovali třeba dub mongolský, jedli mandžuskou či borovici korejskou. Využili data získaná z více než osmi stovek stromů, z variability šířky letokruhů zjistili detaily o životě jednotlivých dřevin.

„Naše výsledky ukazují, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není úplně platné. Schopnost zkoumaných druhů stromů se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám byla poměrně výrazná a dává jim šanci zmlazovat v případě, že by se zvýšila frekvence tajfunů,“ popsal spoluautor studie Jan Altman z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu.

Poměrně „optimistické“ výsledky

Podle vědce jsou tak výsledky výzkumu poměrně „optimistické“ v době, kdy globální změny většinou negativně dopadají na lesní společenstva.

„V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny,“ vysvětlil výzkumník.

Podle vědců za poslední století výrazně narostla aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na ně už určitým způsobem přizpůsobeny. Poznatky výzkumníků mohou pomoci obyvatelům míst, kde s tajfuny není dost zkušeností, zavést opatření k zmírnění dopadu živlu.

Výzkum bude pokračovat i na jiných územích. Zástupci Akademie věd uvedli, že má ověřit potenciál dalších druhů rostlinných společenstev překonat dopady tajfunů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 20 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...