Stromům v regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám

Přirozeným lesním porostům ve východní Asii při regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám. Dokážou se tak vyrovnat s narušením, které tajfuny způsobily. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podíleli i vědci z Česka. Výsledky studie jsou důležité pro oblasti, do nichž se tajfuny posouvají v posledních dekádách, uvedl Botanický ústav Akademie věd České republiky. Výsledky studie publikoval časopis Global Ecology and Biogeography.

Vědci zkoumali jak dopad tajfunů na dominantní dřeviny Dálného východu, tak i to, zda se dřeviny umí vyrovnat s jejich zvýšeným výskytem. Tým sbíral data v Jižní Koreji a východním Rusku, konkrétně v oblastech, kde bývají tajfuny časté.

Výzkumníci studovali třeba dub mongolský, jedli mandžuskou či borovici korejskou. Využili data získaná z více než osmi stovek stromů, z variability šířky letokruhů zjistili detaily o životě jednotlivých dřevin.

„Naše výsledky ukazují, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není úplně platné. Schopnost zkoumaných druhů stromů se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám byla poměrně výrazná a dává jim šanci zmlazovat v případě, že by se zvýšila frekvence tajfunů,“ popsal spoluautor studie Jan Altman z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu.

Poměrně „optimistické“ výsledky

Podle vědce jsou tak výsledky výzkumu poměrně „optimistické“ v době, kdy globální změny většinou negativně dopadají na lesní společenstva.

„V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny,“ vysvětlil výzkumník.

Podle vědců za poslední století výrazně narostla aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na ně už určitým způsobem přizpůsobeny. Poznatky výzkumníků mohou pomoci obyvatelům míst, kde s tajfuny není dost zkušeností, zavést opatření k zmírnění dopadu živlu.

Výzkum bude pokračovat i na jiných územích. Zástupci Akademie věd uvedli, že má ověřit potenciál dalších druhů rostlinných společenstev překonat dopady tajfunů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 48 mminutami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 4 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 5 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 7 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.