Stromům v regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám

Přirozeným lesním porostům ve východní Asii při regeneraci po tajfunech pomáhá schopnost přizpůsobit se různým světelným podmínkám. Dokážou se tak vyrovnat s narušením, které tajfuny způsobily. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podíleli i vědci z Česka. Výsledky studie jsou důležité pro oblasti, do nichž se tajfuny posouvají v posledních dekádách, uvedl Botanický ústav Akademie věd České republiky. Výsledky studie publikoval časopis Global Ecology and Biogeography.

Vědci zkoumali jak dopad tajfunů na dominantní dřeviny Dálného východu, tak i to, zda se dřeviny umí vyrovnat s jejich zvýšeným výskytem. Tým sbíral data v Jižní Koreji a východním Rusku, konkrétně v oblastech, kde bývají tajfuny časté.

Výzkumníci studovali třeba dub mongolský, jedli mandžuskou či borovici korejskou. Využili data získaná z více než osmi stovek stromů, z variability šířky letokruhů zjistili detaily o životě jednotlivých dřevin.

„Naše výsledky ukazují, že dosavadní škatulkování dřevin na stínomilné či světlomilné není úplně platné. Schopnost zkoumaných druhů stromů se přizpůsobit aktuálním světelným podmínkám byla poměrně výrazná a dává jim šanci zmlazovat v případě, že by se zvýšila frekvence tajfunů,“ popsal spoluautor studie Jan Altman z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu.

Poměrně „optimistické“ výsledky

Podle vědce jsou tak výsledky výzkumu poměrně „optimistické“ v době, kdy globální změny většinou negativně dopadají na lesní společenstva.

„V případě opačného zjištění by to totiž znamenalo, že v příštích letech můžeme očekávat výrazné změny v lesních ekosystémech, jelikož tajfuny se posouvají do nových oblastí, které na ně nejsou přizpůsobeny,“ vysvětlil výzkumník.

Podle vědců za poslední století výrazně narostla aktivita tajfunů severně od oblastí, které jsou na ně už určitým způsobem přizpůsobeny. Poznatky výzkumníků mohou pomoci obyvatelům míst, kde s tajfuny není dost zkušeností, zavést opatření k zmírnění dopadu živlu.

Výzkum bude pokračovat i na jiných územích. Zástupci Akademie věd uvedli, že má ověřit potenciál dalších druhů rostlinných společenstev překonat dopady tajfunů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
před 1 hhodinou

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
před 2 hhodinami

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 4 hhodinami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 7 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026
Načítání...