Vědci u žáby uměle spustili regeneraci. Druhu, který ji přirozeně neumí, dorostla celá noha

Žábě bez přirozené schopnosti regenerace narostla po podání léků zpátky amputovaná končetina. Podle vědců poznatky získané na drápatce vodní znamenají významný posun v oboru regenerativní medicíny.

„Je úžasné, že léky, které jsme vybrali, pomohly vytvořit téměř kompletní končetinu,“ uvedla spoluautorka studie Nirosha Muruganová z Tuftsovy univerzity v americkém Massachusetts. Drápatce – druhu africké žáby – výzkumníci aplikovali léky pouze na 24 hodin, poté následovalo 18měsíční období, během nějž jí dorostla funkční noha.

„Fakt, že nastartování měsíce dlouhého procesu potřebovalo jenom krátké vystavení léčivům, naznačuje, že v žábách a možná i v dalších zvířatech dřímají regenerační schopnosti, které mohou být probuzeny k akci,“ dodala Muruganová.

Mnoho živočichů má přirozenou schopnost obnovy alespoň některých končetin, včetně mloků, mořských hvězdic, krabů či ještěrek. Ploštěnci, kmen prvoústých živočichů, mohou být dokonce rozděleni na kousky a z každého kusu se vytvoří celý organismus. Schopnost regenerace mají do jisté míry i lidé – naše játra dorostou po rozpůlení zpět do plné velikosti a malým dětem znovu dorostou konečky prstů.

Plná obnova končetiny je však u savců nemyslitelná. Dorůstání brání i rychlé utvoření jizvové tkáně, které zamezí ztrátě krve či utvoření infekce.

Jak spustit regeneraci

Vědci ve výzkumu publikovaném v odborném časopise Science Advances drápatce amputovali zadní nohu a ránu obalili silikonovým obalem obsahujícím mix pěti různých léčiv. Každý z přípravků sloužil jinému účelu, mimo jiné k potlačení zánětlivosti nebo k produkci kolagenu, který měl zamezit jizvení. Léčiva rovněž podpořila růst nervových tkání, svalů a cév.

Výzkumníci experiment opakovali na desítkách žab, z nichž u mnohých zaznamenali rychlé obnovení tkáně. Některým obojživelníkům dorostla téměř celá noha včetně kostí i struktur podobným prstům. Tyto obnovené končetiny se hýbaly, byly citlivé na dotek a žáby je mohly používat při plavání.

V několika prvních dnech po podání léků vědci pozorovali aktivaci molekulárních procesů, které normálně organismus používá při růstu končetin u vyvíjejícího se embrya. Je tedy možné, že si podobné informace uchovává i tělo dospělého člověka a šlo by je podpořit.

Na řadě jsou savci

Odborný tým chce nyní vyzkoušenou techniku otestovat na savcích. „Zakrytí otevřené rány silikonem s tekutým prostředím, se správným mixem léků, by mohlo poskytnout potřebné signály, které by rozpohybovaly proces regenerace,“ domnívá se Michel Levin z Tuftsovy univerzity.

„Tato studie má neuvěřitelně vzrušující důsledky pro regenerativní medicínu,“ míní Robert Lanza z Institutu pro regenerativní medicínu AGRM, který se na výzkumu nepodílel. „Ačkoliv žáby mají mnohem větší regenerační kapacitu než lidé, jde o významný první krok,“ dodal.

Podle některých odborníků by nové poznatky mohly mít do budoucna uplatnění například při hojení ran bez utvoření zjizvené tkáně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obrněný obojživelník vládl dnu pravěkých oceánů. Fosilie našli v Číně

Před 237 miliony lety žil v pravěkých mořích na území dnešní Číny predátor, o němž až doposud věda nevěděla. Teď ho popsali paleontologové v odborném časopise Nature. Zjistili, že byl velmi výjimečný.
před 16 hhodinami

Na jihozápadě USA se kvůli záplavám a dešťům hroutí pouštní památky

Na úsecích náhorní pouště na severozápadě Nového Mexika v USA matka příroda pomocí větru, deště a plynutí času vytvarovala nadpozemské tvary, napsala agentura AP. Masivní kamenné desky vzdorují gravitaci a balancují na štíhlých hliněných podstavcích, zatímco některé pískovcové sloupy připomínají krajku, kterou roční období důkladně vymlela.
7. 11. 2026‌‌

Slavný britský král z doby železné byl žena, tvrdí archeologové

Dlouhodobý výzkum britských archeologů dokazuje, že král, který pozval na Britské ostrovy Římany, byl ve skutečnosti královnou. Mají pro to rovnou několik argumentů.
7. 11. 2026‌‌

VideoNěkteré náplně do 3D tiskáren jsou toxičtější, než se myslelo, zjistili vědci

Vědci z Karlovy univerzity odhalili skrytou toxicitu pro lidskou kůži u materiálů do 3D tiskáren. Během dvou let otestovali šestnáct komerčně prodávaných náplní. Zjistili, že především ty měkké nejsou vhodné pro dlouhodobý kontakt s kůží. Lidé by tak neměli tisknout z PET G nebo FLEX materiálů například náramky, které budou mít stále na těle, nebo věci, které se dávají do úst nebo se používají k přípravě jídla. Odborníci upozorňují ale i na domácí používání 3D tiskáren. Plast v tiskárně má totiž teplotu až 300 stupňů Celsia a v tu chvíli se z něj uvolňují miliony mikročástic. Tiskárna by měla být ideálně uzavřená v boxu a místnost dobře odvětrávaná. Lidé by také neměli kupovat levné filamenty z asijských e-shopů a vždy si u náplní hlídat bezpečnostní list a certifikace.
6. 11. 2026‌‌

Češi považují za hlavní výhodu energetické transformace nezávislost. Předběhli Evropu

Podle průzkumu Evropské investiční banky vidí většina Evropanů jako hlavní přínos energetické transformace energetickou nezávislost. Rozsáhlý výzkum ukazuje, že stejný pohled mají i Češi, dospěli k němu ale o mnoho let dříve než zbytek kontinentu.
6. 11. 2026‌‌

České děti se hýbou výrazně více, než je světový průměr. Problém je u dívek

Teenageři se celosvětově hýbají v průměru 2,7 dne týdně, čeští mladí jsou na tom ale výrazně lépe – pohybují se totiž více než čtyři dny týdně. Dostatek pohybu, tedy hodinu denně, má ale celkově jen přibližně každý sedmý dospívající na světě. Vyplývá to z nové mezinárodní analýzy zveřejněné v časopisu The Lancet Global Health, která pracuje s daty ze 140 zemí.
6. 11. 2026‌‌

Chrápání a zástavy dechu. Spánková apnoe ohrožuje i děti

Víc než třetina českých dětí a dospívajících trpí poruchami spánku nebo jeho vážným nedostatkem. Přibližně čtyři procenta dětí se potýkají s takzvanou obstrukční spánkovou apnoí, při které dochází k opakovaným zástavám dechu. Pokud se neléčí, může způsobovat poruchy chování a růstu, vysoký krevní tlak i další zdravotní komplikace.
6. 11. 2026‌‌

VideoMedicína se stále zdokonaluje v odhalování vzácných onemocnění u novorozenců

Lékařům se daří stále častěji díky novorozeneckému screeningu odhalovat vzácná onemocnění už v prvních dnech života dítěte. Výzkum navíc přichází s novými diagnózami. Jejich brzké určení je klíčové pro kvalitu života nejmenších pacientů.
6. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.